Režie:
Rainer Werner FassbinderScénář:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHudba:
Peer RabenHrají:
Anna Karina, Brigitte Mira, Ulli Lommel, Volker Spengler, Macha Méril, Margit Carstensen, Andrea Schober, Erik Schumann, Armin Meier, Alexander AllersonObsahy(1)
Děj se odehrává během dlouhého víkendu na samotě franckého zámku. Ten je ve společném vlastnictví a jeho majitelé se zde překvapivě sejdou: manželé Ariane a Gerhard Christovi a jejich milenecké protějšky Irene a Kolbe. Všichni čtyři se totiž pod hlavičkou obchodní cesty údajně odebrali do nejrůznějších koutů světa, a místo toho dorazí sem. Zámek udržuje intrikánská domovnice Kastová a její syn Gabriel. Na zámek rovněž nečekaně dorazí pohybově postižená dcera Ariany a Gerharda Angela se svou němou vychovatelkou Traunitzovou. Sestava lidí je dílem absurdní náhody a atmosféra je pochopitelně výbušná, plná nenávisti, nedůvěry, žárlivosti, závisti a sadismu. Dcera ze zhrzené lásky a uražené ješitnosti žene situaci na ostří nože a přinutí zúčastněné zahrát si na pravdu neboli čínskou ruletu. Potlačené afekty a léty nastřádaná nespokojenost vyvřou na povrch a dojde i na střelbu. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (18)
Film zhruba z prostředku Fassbinderovy kariéry opět potvrzuje svou originalitu a hlavně schopnost neustálého vývoje svých filmů, v tomto případě snad nejvíce zaujme stránka formální. Jízdy kamery (zejména kruhové), nájezdy k tvářím herců jim dodávají to "něco", co herci pod režisérovým vedením nechali pod neprostupnými výrazy, skrývajícími pravé pocity (nejvýrazněji Ulli Lommel). Záběry v interiéru patří k tomu nejnápaditějšímu, co Fassbinder v tomto ohledu kdy předvedl. Hudba ve spojení s takovouto kamerou dodává atmosféře scén onu falešnou nádheru, jakou se pyšní krásný zámek, ve kterém se (snad už od nepaměti) odehrávají scény nevěr, úskoků a zakrývané nenávisti. ()
Jo, jo - viem o tom, ze R. W. Fassbinder bol fundom zbuznelej homoromantiky a ze sa ynspiroval Daglesom Syrkom a jeho filmami /este stale som nevidel ani jeden/. No ale tuto som dostal pod nos unylu nudnu srajdu s podpriemernou reziou /jo, stale neznasam Fassbindera - nemylit si s Fassbenderom, ktory ja famozny herec/ prisernymi dialogmi a len priemernymi kulisami. Fassbinder mal udajne akesi 2 obdobia reziserskej tvorby, ale srdecne su mi u prdele. A zase toto je jeden z tych filmov, u ktorych aby som sa xmrti ufilozofoval nad kazdou jednou vetou, ktory tu prednesie kdejaky clovek, co tu hraje. To otvorene nenavidim, ja na filmy cumim preto, aby som sa bavil a odreagoval : 2 % ()
Ironický, jízlivý, a ve své důslednosti opět vznešený a do lidí a všech jejich "poklesků" zamilovaný film. ** Už název je čirý výsměch, protože ruleta by dala šanci někomu či něčemu uniknout - tady spíš než ruleta je to střelnice, kde všichni jsou cílem i odměnou, anebo hon v zrcadlovém sále, kde všichni lovci jsou lišky, krásné a chytré a milující oheň. S jiskrami ironie v královském kožichu běží ebonitovým lesem společnosti, zapalují, hoří a něžně po sobě ňafají. ** Expozice udržuje zdání klišé, čitelné aristokratické morálky, ale je krátká, protože film je prostořeký a těší se na tanečky. Postoje, přetvářky a intriky jsou jen začátek, pouhý vklad do hry. Následuje smích, smějí se postavy, zálibně se po sobě dívají, a s nimi, nikoli jim, směje se film. ** Každý "poklesek" proti morálce, bontonu či etice, každé porušení tabu, přistižení, je tu odměněno, obdivnou metaforou, úsměvem, přímočarou kamerou, vyznáním lásky. Manželky manželově milence, manžela ženě, milence manželky manželově milence. ** A dcera, "stvůra", která je zdánlivě všechny nutí hrát hru na odhalování zkažené morálky, dcera štváčka, která chce přistihovat, je ve skutečnosti jejich vlastním nejkrásnějším stvořením, je to miláček, ďábelská Angela, a je jisté, že se jim podařila a že za vášně, které dokáže vyvolat, jsou na ni pyšní a uznání jí dávají najevo o to nemilosrdnější, drsnější hrou. ** Převratná struktura, kotrmelce a kotrmelce, rozpustilost, láska k lidem v kráse jejich nejnemorálnější lidskosti, která přitom dál dovede být elegantní, střídmá, sebevědomá a vznešená. ()
Čtyři nestabilní přelétavé dvojice se sejdou v jednom prostoru (byly do něj vmanévrovány Angelou). Angela je chromá dospívající dívka, trpící nedostatkem lásky a oplývající jasnou a logickou nenávistí. Čtyři dvojice přeskupí do dvou čtveřic, které pod jejím vedením hrají hru, ve filmu označenou jako Čínská ruleta. Jejím účelem je eskalovat vzájemné vztahy a ten nejintenzivnější (mezi ní a matkou) přivést na ostří nože. Stylizované režijní pojetí připomíná loutkovou hru o Kašpárkovi, který je mazaný, vzdělaný, dospělý, logický a mstivý - tak jako Angela ()
...Väčšinou som sa s nimi ôsmymi zdržiaval na akomsi honosnom zámku, keď som ani poriadne netušil, čo si mám o nich všetkých de-facto myslieť... ? Boli klamármi, alebo najmladšia Angela Christ sa vôbec nechovala, ako jej prináleží priezvisko ! Zhltol som to na jeden záťah, a s blížiacou sa „čínskou ruletou“ som bol ešte vo väčšom nemom úžase, ako nemá vychovávateľka Traunitz ! _ Opäť Brigitte Mira, zasa Ballhaus+Fassbinder= psychologická štúdia povahových čŕt jednotlivých postáv... ()
Galerie (41)
Photo © Filmverlag der Autoren
Zajímavosti (1)
- Fassbinder a jeho tým točili film i na základě vlastní zkušenosti během dovolené v Řecku, kde si čínskou ruletu zahráli, a pak si vše ještě před nástupem na plac nacvičovali, protože natáčeli v odloučení, bydleli v jednom domě a byli všichni pořád spolu. Neustále promýšleli choreografii pohybů kamery a postavení herců, aby vše vyjadřovalo momentální stupeň nenávisti postav vůči sobě. [LFŠ 2010] (Krouťák)
Reklama