Martha (TV film)
-
Martha
-
Martha
Drama / Thriller
Západní Německo, 1974, 116 min
Režie:
Rainer Werner FassbinderObsah
-
Štúdia patologického vzťahu medzi dominantným mužom a submisívnou ženou. Martha je tridsiatnička, žije s rodičmi a všetok svoj čas venuje práci knihovničky. Po otcovej smrti sa ujme starostlivosti o panovačnú matku a odmietne kvôli nej ponuku na sobáš so svojím šéfom. Situácia sa postupne vyhrocuje, matka je stále agresívnejšia a zdá sa, že ju baví dcéru ponižovať. Martha sa preto rozhodne osamostatniť a vydá sa za Helmuta. Avšak Helmut je v skutočnosti surový tyran. Martha si spočiatku myslí, že prejavy despotizmu, fyzické i psychické ponižovanie patria k manželstvu. Keď však Helmut podá v jej mene výpoveď, umiestni matku do ústavu a Marthu uvrhne do domáceho väzenia, je jasné, že ide o vzťah tyrana a obete. Ale čo ak je Martha obeťou z vlastnej vôle a vydáva sa do rúk tyrana dobrovoľne? (oficiální text distributora)
Štúdia patologického vzťahu medzi dominantným mužom a submisívnou ženou. Martha je tridsiatnička, žije s rodičmi a všetok svoj čas venuje práci knihovničky. Po otcovej smrti sa ujme starostlivosti o panovačnú matku a odmietne kvôli nej ponuku na sobáš so svojím šéfom. Situácia sa postupne vyhrocuje, matka je stále agresívnejšia a zdá sa, že ju baví dcéru ponižovať. Martha sa preto rozhodne osamostatniť a vydá sa za Helmuta. Avšak Helmut je v skutočnosti surový tyran. Martha si spočiatku myslí, že prejavy despotizmu, fyzické i psychické ponižovanie patria k manželstvu. Keď však Helmut podá v jej mene výpoveď, umiestni matku do ústavu a Marthu uvrhne do domáceho väzenia, je jasné, že ide o vzťah tyrana a obete. Ale čo ak je Martha obeťou z vlastnej vôle a vydáva sa do rúk tyrana dobrovoľne? Komentáře uživatelů k filmu (18)
-
kinej
Další skvělé drama, velikého psychologa. Fassbinder se tentokrát nevydává cestou realismu, ale právě naopak. Jeho postavy zde pronášejí něco, co by se působí jako nepřímá řeč dialogů uložených v něčím podvědomí. Jednotlivé repliky spíše shrnují postoje jednotlivých postav, než aby se snažili o realistický dojem. Herci pak kladou na tyto repliky až divadelní důraz. Špatně se to popisuje, pro pochopení je nutno vidět. Každopádně se jedná o skvělé drama o ženě, jejiíž submisivita a touha být ve všem zadobře jí táhne nejkratší cestou do pekel.(11.5.2009)
-
Radko
Priebeh opisu jedného domáceho násilia, je zároveň prenikavou kritikou spoločnosti, nahrádzajúcou citové vyhorenie, stratu empatie a míňanie sa v komunikácii pohybom v barokovo okázalom prostredí a hromadením vecí. Množstvo filmárskych vychytávok sa zameriava popri vykreslení samotného vzťahu (fascinujúca kamerová jazda prvého stretnutia pohľadov) na pozoruhodné detaily prostredia, v ktorom sa postavy príbehu prevažne vyskytujú (prezdobené interiéry). Fassbinder cez príbeh gradujúcej sadistickej manipulácie ponúka opäť znepokojivé úvahy a otázky. O type žien, ktoré svojím konaním dávajú najavo, že podvedome, napriek precitlivenému vnútru, túžia po despotizujúcej ruke. O reakciách okolia, ktoré nechce porozumieť a zaslepene toleruje tyranov v maske počestných elegánov. Smutne končiaca vzbura v závere je varujúcim výkričníkom voči hladkaniu si kultivovane vzdelaného ega, ktoré, na základe zdania o pochopení problémov blížnych, nevedomky prispieva k ruinovaniu ich životov.(20.10.2006)
-
ork
For ME 81%(8.6.2011)
-
Angerr
Peeping Tom nakonec přežil, v pětačtyřiceti se oženil a takhle to dopadlo. Velmi podobný film je "On" Luise Buñuela - stejně skvělý a děsivý.(18.7.2009)
-
jhrasko
Marthiina mega patologická závislosť, jej výrazné šminky a moje prvé stretnutie s pánom Fassbinderom. Chce to pokračovať v zoznamovaní..(sa)..(10.10.2009)
-
zazzou
Fassbinder si hraje se svým divákem jako kočka s myší. Nechává ho hltat beznaděj, chladnokrevnost a staví jej do pozice voajéra, sledujícího svoji oběť. Ačkoli tentokrát není osud oběti vyzrazen již názvem filmu, pozornější divák ho stejně brzy vytuší. Film rozvíjí mnoho základních otázek - ať už v rovině citové studie ženy, která se volně v proplétá se společensko-morální kritikou, kritikou výchovy, coby příčinou citové zanedbanosti, deprivace a zaslepenosti, jež v tomto případě vyústila ledabylým a impulzivním výběrem životního partnera. Podobně jako se rozvinula diskuze o vině či nevině pana R., i u Marthy je nutno pátrat po skutečné, prvotní příčině jejího neštěstí. A zdá se, že otázka viny či neviny je v raných Fassbinderových filmech jednou ze stěžejních.(28.7.2010)
-
giblma
V chladně strohém sledu tichých a mnohdy až bezcitně nesnesitelně dlouhých záběrů sledujeme zvláštní svět, kde jsou mocenské role nezvratně rozděleny. Submisivní Martha utíká z dosahu despotické matky do náručí Helmuta. Zdá se ale, že ve společnosti, ve které se Martha pohybuje, platí pro manželství jiné zákony a domácí násilí je na denním pořádku. Brzo tato pravidla začnou platit i pro svazek Marthy a Helmuta, který je v týrání své ženy velmi vynalézavý. Když se hlavní hrdinka odhodlá k ráznému řešení, osud s ní naloží jinak.(4.3.2009)
-
Tayen
Při sledování tohoto filmu jsem měla vztek. Vztek na Marthu, která před svou matkou uteče do manželství s mužem, který s ní od začátku zachází jako s nesvéprávnou, vztek na despotického Helmuta, kterému bych o hlavu rozbila celý ten gramofón už při prvním "nepřeji si" a na dobu a prostředí, které si nejvíc zakládají na sňatcích, ať už to bylo s kýmkoliv zabezpečeným. Film je to silný, bez důrazu na dialogy, ale spíše na mlčení a mimice, která toho prozradí mnohem víc. Snímek spíše považuji za jakési varování před submisivitou, nedůvěrou v sebe sama a pohodlností se raději svěřit do rukou despotovi, než se sám rozhodovat za sebe. Vynikající dílo, ale už ho nechci nikdy vidět :-)(23.5.2010)
-
Vampireman
OMG, Karlheinz Böhm je strašlivý zvíře, navenek učesán a uhlazen jako Karel Kopfrkingl a zevnitř stejně šílený a prožraný temnotou. Tato ostrá kritika společnosti a studie míry snášenlivosti v lásce/nelásce postupně prorůstá do psychothrillerové jízdy, za kterou by se nemuseli stydět ani americké produkce. Svým obsahem připomíná Martha i ženskou verzi Fassbinderova Proč posedl amok pana R. P.S.: Boží kamerový prvek při scéně prvního setkání obou hlavních protagonistů.(19.3.2011)
-
Sipora
Teatrální neživé dialogy, křiklavé barvy, německé "r" a postavy, které mohou směle reprezentovat karlgottovskou zlatou éru. Film je stejně namyšlený jako jeho tvůrce. Popis postupujícího domácího násilí je však výstižný. Nejdřív potkáváme Marthu v Římě, která zde tráví dovolenou se svým otcem, který je očividně dominantní osobou, které se nemůže jeho dcera ani dotknout (motiv se později opakuje ve scénách s Marthiným manželem při loučení - ten také odmítá jakýkoliv něžný dotyk). Otec umírá a krátce poté nastupuje na jeho místo Marthin manžel Helmuth. To je však již silnější káva. Z výrazně přecitlivělé mladé ženy udělá - sám duševně nemocný - naprostou psychopatku.(22.6.2009)
-
Aqualung
Příliš dlouhé panenství, nešťastné povahové a osobnostní rysy, matka alkoholička a předčasně zemřelý otec. To vše prostupuje snaha někoho nebo něco uchopit, ale je jen prázdnota.Objeví se jakýsi "týpek" se silným a přitažlivým společenským postavením, ale s povahou despoty, cynika.A je zaděláno na problémy, doma to po svatbě vypadá jako v gulagu.Ve finále je hrdinka psychicky zdevastovaná, ničí i lidi, kteří to s ní skutečně mysleli dobře.Nelze se pořád jen přizpůsobovat.To je cesta do žumpy.(8.1.2010)
-
tomtomtoma
Překvapivě výborný film o ženě, která si špatně vybrala svého životního partnera, zřejmě z důvodu, že je k němu nechtěně přitahována tím, na co je zvyklá, to znamená na určité domácké ponižování. Martha (Margit Carstenson) se nejdříve chce starat po smrti svého otce o svou matku, i když ta ji jistým způsobem celý život ponižuje. A tak matce na vztek se provdá za Helmuta Salomona (Karlheinz Böhm), který se jinak svému okolí jeví jako ideální muž. Vztah s mužm jí každý závidí, je k němu přitahována jeho dominancí a také žádnou milostnou zkušeností z minulosti. Ale dominance se záhy přemění v despotismus a týrání, kdy Helmut dochází největšího potěšení, když Martha tělesně, či duševně trpí. Je fascinován tím jí ubližovat při každé příležitosti a snaží se ji dobrovolně uvěznit doma. Pak ji vše dochází a nastává u ní jistý hysterický záchvat, kdy začíná utíkat v obavách o svůj život (oprávněný), který se mění v paranoidní pocit, že je její muž stále v patách a tím přivodí smrt jediného člověka, který znal celou pravdu a byl ochoten ji pomoci, pan Kaiser (Peter Chatel), který začal pracovat v práci místo ní. Navíc si místo záchrany tou nehodou vybrala už žádnou další šanci k útěku a tím pádem je nedobrovolně donucena k pomálé zkáze, kdy už rezignuje na jakýkoliv odpor, který je díky kouzlu osobnosti jejího manžela na okolí naprosto zbytečný. Působivý film o utrpení, které nikod nevidí, a ani nechce vidět.(24.11.2009)
-
teyra
Film s chirurgickou jemností líčí vývoj téměř sadomasochistického vztahu mezi Marthou a Helmutem od první letmé koketérie až k úplnému zotročení hlavní hrdinky. Naznačeny jsou leckteré příčiny: hrdinčin submisivní vztah k chladnému otci, krutá společenská pravidla instituce buržoazního manželství. Při zobrazení stupňující se despocie Marthina manžela nechybí až komicky odlehčené prvky (např. scéna, kdy hrdinka cituje pasáže z odborné knihy o stavění přehrad). Film stojí na tom, nakolik je pro člověka jednání podajné Marthy, které scénář nic nedaruje, ještě pochopitelné a nakolik už ho touží subsumovat pod nějaké psychiatrické kategorie.(18.9.2010)
-
Biff
Hodně drásavé a hlavně děsivé drama. Film zpracovává více témat. Jako první udeří do očí jedna z nejhorších lidských vlastností - touha vládnout a ovládat. Helmut představuje člověka až diktátorského typu, vše musí být po jeho, chce lidi přestavovat ke svému obrazu. Má i povahu psychopata, v lecčems stejnou jako např. Karel Kopfrkingl ve Spalovači mrtvol - vtíravé, úlisné a překultivované vystupování, záliba v hudbě, posedlost svou prací a jiné. Pro mě však daleko výraznějším tématem je zde problém tzv. Stockholmského syndromu, který byl v 70. letech zcela novým jevem. Jedná se o závislost oběti na svém tyranovi nebo únosci. A přesně tuhle situaci představuje vztah Marthy a Helmuta. Už jejich první setkání, snímané jízdou kamery, jako by ukazovalo kruh, do kterého se oba zapletou a nemohou vyváznout. Martha je přesnou obětí Stockholmského syndromu - ač je terorizována svým manželem, nedokáže a hlavně si to ani nechce připustit, viz scéna s Marianne na jezeře, kdy nemůže najít vhodné slovo, které by Helmuta vystihlo, nebo ještě výraznější scéna s Kaiserem, kdy důrazně odporuje proti jeho výzvě, že její muž je sadista. Na postavě Marthy lze vidět příznačný Fassbinderův naturalismus - silná determinace prostředím. Martha je z rodiny alkoholičky, otec brzy zemře a ona se snaží najít další silnou ruku, které se drží. Později se sama v sobě ztrácí, stává se paranoidní (nebo je to důmyslná hra s divákem, aby si to myslel?) a způsobí smrt nevinného člověka, což vede k její celkové kapitulaci a rezignaci cokoliv změnit. Silný film pro silné nervy.(22.7.2011)
-
MORION
zle herecke vykony, zle dialogy, zla kamera.. a tak by sa dalo pokracovat. jedine co tento film zachranuje je zaujimavy namet..(28.11.2007)
-
garmon
...uživatel MORION se mýlí - film je jedním ze zakladatelských činů postmoderní filmařiny - neústrojnost, přehnanost výkonů, "nepřesvědčivost" záběrů - jde o zpochybnění toho, co jsme byli zvyklí (a stále jsme) pokládat za "dobrý film". Je to snad lineárně odvyprávený vyrovnaný nyvý příběh a la Hollywood? A proč? Tahle úchylárna od Fassbindera mě z kompletu z Levných knih dostala vedle Třetí generace nejvíc. Neviděné záběry kamery byly to první, čeho jsem si po křeči Carstensen všiml. Carstensen pro Fassbindera natočila i děsivější zrůdy, ale její sebekarikatura zde je všeovládající. A usměvavý Peeping Tom / Franz Josef Sissi jí v děsivosti směle sekunduje... Německá hnusnost v bravurní vizionářské podobě.(16.3.2011)
-
Thorgerda
Teatrální a přepjaté, nepřirozené, postrádající chvílemi logiku... Kvůli složitým kompozicím a choreografii je někdy herecká akce až komicky toporná, obzvlášť v první půli filmu mám někdy pocit, že si herci v duchu počítají kroky a otočky... Já v tom cítím strašnou dávku l´art pour l´art, samoúčelný pathos pečlivě rozmístěn do živých obrazů na časové přímce, postavy se musí mezi jednotlivými kompozicemi jen složitým krokem přemístit ... Z úcty ke klasice ***.(12.8.2011)
-
strycekmaso
Můj první film, který jsem zatím od Fassbindera vyděl. Zajímavé je, že se v tomto filmu moc nestříhalo. To však na filmu nic neubírá. Přitom velmi dobrá kamera. Herecky to nebylo moc zvládnuté. Přesto velmi dobrý film. Horší čtyři.(11.10.2011)
