Režie:
F. A. BrabecKamera:
F. A. BrabecHudba:
Luboš FišerHrají:
Marián Labuda st., Lucie Bílá, Karel Roden, Ivan Zachariáš, Ester Geislerová, Bolek Polívka, Chantal Poullain, Ivan Vyskočil, Marie Drahokoupilová (více)Obsahy(1)
První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)
(více)Recenze (76)
Ubuovská tématika má v českém postředí zajímavou tradici. Autorem prvního, kongeniálního překladu Jarryho textu byl Jiří Voskovec, hra se ostatně v začátcích Osvobozeného divadla (tehdy zdaleka nejen V+W) objevila v hlavní roli s Janem Werichem. Koncem 40. let vytvořil Josef Kainar zajímavou variaci na ubuovské náměty s názvem Ubu se vrací pro tehdejší Divadlo satiry, hra nicméně v roce 1949 k regulérní premiéře nedospěla a byla pro své společenské narážky jednou z příčin zrušení tohoto divadla. V polovině 60. let sestavili Miloš Macourek a Jan Grossman z několika Jarryho textů scénář pro slavnou inscenaci Divadla Na Zábradlí, která dobyla i jistého mezinárodního věhlasu. Film F. A. Brabce takto vstupuje do dobře zorané brázdy a výsledek? No, není příliš přesvědčivý. Sám o sobě by si snímek zasloužil alespoň 4 hvězdičky, nicméně s přihlédnutím k bohaté tradici a ve srovnání třeba s televizní verzí inscenace ze 60. let s Libíčkem v titulní roli, nelze Brabcovu adaptaci hodnotit jako zdařilou. Spíše se jedná o promarněnou příležitost. Těžko se někdo v dohledné době ke zfilmování tak exkluzívní záležitosti opět odhodlá... ()
Král Ubu by rád kraloval, ale český film ho nepodržel. Film je to opravdu hrozný po všech stránkách: Klady: žádné. Zápory: zpracování je otřesné, Brabec, který neumí kvalitně vyprávět příběh, tentokrát se však nijak nepředvedl ani jako kameraman, herecké obsazení je tragické, a to mám na mysli neherce typu Bílá, o skutečných hereckých výkonech se však nedá hovořit ani u zkušených profesionálů, kteří se chovají jako pitvořící jedinci, celkové vyznění snímku je dost přiblblé a vzešel z toho asi jeden z nejhorších českých filmů, co jsem měl možnost v polistopadové éře vidět. Brabec ani v dalších svých projektech se nemínil režijně a vypravěčsky zlepšit, výsledkem je zbytečný film, na který si nikdo nikdy nevzpomene. 0% ()
Otce Ubu jsem poprvé četl, v českém překladu, když mi bylo 16. Samozřejmě jsem se okamžitě stal patafyzikem. Můj o pět let starší kamarád vyřezal krásné loutky otce a matky Ubu, s kterými jsme hráli nejen Jarryho, ale i svoje verze ubuovských her (z nich si pamatuji už jen na "Ubu létavec"). Patafyzická literatura, doplněná pak především díly Raymond Queneaua a Borise Viana, se stala neodmyslitelnou četbou citlivých a přemýšlivých lidí. Později se Jarrym inspirovali i "absurdisté", "existencialisté" a "jiní umělci", třeba Marcel Duchamp nebo John Cage (jeho knihu Silence jsem přeložil v roce 2010) ... To, o čem píšu, však ve filmu F. A. Brabce nenajdete. Nedá se říct, že mu podstata unikla, když nikdy nebyla zcela přítomna. Jadrné "merde" se rozplynulo do stoky nechutností... A kdo je tedy Père Ubu v kontextu naší doby? Není to zrůdný prototyp dnešního homo consumens?... S jeho interpretací si ale nebyli jistí ani mnozí jiní. Myslím, že ani Jan Werich (podle jeho vlastního komentáře bych řekl, že pochyboval o srozumitelnosti této hry v českém prostředí), který ovšem vždy správně vyslovoval "pér übü"... Pro nás však pořád zůstává a platí jadrná počeštěná varianta "otec ubu"... A tak nakonec ani nevím, za co ty dvě hvězdy dávám. ()
Z r a d a ! ! ! . . . Proč se F.A. Brabec vesral do geniálního díla mistra vší patafyziky Alfreda Jarryho je mi neznámo. Možná tak nějak pochopil, že je lepší Brabec v hrsti, než Jarry na střeše. Každopádně však, spolu s ostatními prdtagonisty, provinivše se proti neřádům patafyzickým, natočili jen hloupou slátaninu - tu více - tu méně - (ne)vydařených scének a gagů, které však s Jaryho p(ata)oetikou mají pramálo společného... .-| - - - P.S. Igi B. miluje Jarryho, miluje Pána z Ubu, miluje Nadsamce (ty všechny) ducha patafyzického! . . . H o v n a j s ! ! ! . . . A tomuhle filmu nasrat... :-( ()
Nechávám se unést obrazy, barvami, výtvarnem a snad i kapitánem Obrubou, ačkoliv Roden zde spíš jen dává tušit potenciál, který nebyl využit (ovšem přirovnávat jej k Nicholsonovi v Shining - to chce odvahu). Nechávám se unést a hodnotím poměrně vysoko, ačkoliv film zrovna srší typicky českým šaškovstvím (přiznávám, že původní hru jsem nečetl, nicméně z komentářů jsem nabyl pocit, že má odlišné vyznění), zkarikováním určitých jevů tím, že jsou dovedeny ad absurdum, jsou předloženy v čisté formě aby divák náhodou neměl nějaké pochyby o tom, co je černé a co bílé, čemu se má smát a na co má nadávat. To, co se tváří jako kritika společenských jevů se tímto stává pouhou fraškou..... Nemám rád tohle české komediálno. Mám rád obrazy. A kapitána ObrUbu,-) ()
Galerie (13)
Photo © Bonton
Zajímavosti (4)
- Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)
- Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)
Reklama