Krvavý román
Dobrodružný / Horor
Československo, 1993, 99 min
Režie:
Jaroslav BrabecHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský ml., Barbora Hrzánová, Veronika Freimanová, Jitka Asterová, Raoul Schránil, Jakub Saic, Vladimír Marek, Josef Kemr, Martin Dejdar, Jiří Bartoška, Ondřej Pavelka, Josef Žluťák Hrubý, Oto Ševčík, Jan Antonín Duchoslav, Vlastimil Bedrna, Jiřina Jelenská, Naďa Šafratová, Alena Štréblová, Jiřina Třebická, Petr Voříšek, Klára Jirsáková, Ladislav Klepal, Jan Skopeček, Roman Skamene, Pavel Nový, Petr Drozda, Bořivoj Navrátil, Marek Vašut, Milan Šteindler, Oldřich Vlach, Kateřina Frýbová, Jaromír Dulava, Pavel Pípal, Barbora Leichnerová, Stanislav Hájek, Helena Lehká - Rejšková, Josef Hrubý, Miriam Kantorková, Milan Slepička, Rudolf Hrušínský nejml., Jiří Brožek, Tereza BrabcováObsah
-
Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo. (oficiální text distributora)
Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo. Komentáře uživatelů k filmu (45)
-
Houdini
Český Lev 3 : Kamera, Výprava, Střih(8.9.2004)
-
Radyo
Černobílé (respektive modrobílé, hnědobílé, červenobílé apod.) zpracování je asi to první, co na tomhle snímku upoutá. Po několika desítkách minut pak diváka přepadne pocit, že to, co se ve filmu odehrává, jaksi nedává příliš smysl. Děj skáče z místa na místo, postavy neustále přibývají a logika jaksi uniká. Teprve postupem času do sebe začne všechno nenápadně zapadat a nakonec do celkového příběhu zapadne i ta nejabsurdnější dějová linie. Ondřej Pavelka tady měl asi životní roli a svou šanci využil beze zbytku. Také ostatní herci jsou docela trefně obsazení a někteří i celkem dobře "namaškaření" (např. Barbora Hrzánová).(30.8.2002)
-
Pohrobek
Knížka i film bez smyslu, což nechci a nemohu hanět, protože to bylo bezpochyby jejich úmyslem. Obrazově bravůrně zvládnuto, prolínaní se barevných odstínů je vždy načasováno i rozvrženo nejlepším možným způsobem. Jednotliví herci přijali úlohy comixových postav, v nichž povětšinou excelují. Myslím si, že děje do sebe zapadají přesně tak, jak mají a rozhodně filmu nelze v rámci žánru vytýkat nelogičnost, tím méně nudnost. Právě konec svým zpomalovacím vyústěním je jediným a poměrně organicky zapadajícím místem s jakýmsi, těžko uchopitelným zábleskem hloubky, i když jen v pisatelově osobě.(17.10.2004)
-
Rob Roy
Ze začátku byl děj poměrně nudný a ani ne vtipný, ale posledních půlhodinu Váchal popustil uzdu své fantazii, dějové linie se zajímavě propojily a začalo to být vtipné. Barevná stylizace zajímavá, ale nejvíce se mi líbil styl němého filmu ( nápisy s dialogy a gesta ).(18.10.2004)
-
Oskar
Josef Váchal v rozsáhlé předmluvě ke Krvavému románu píše mimo jiné toto: "V Církevním Dějepisu dr. Kryštůfka napočítal jsem na 3302 stranách zaznamenání o 48 000 vraždách, které se udály od starověku do nového věku zásluhou církve svaté i pohanů a kacířů (...) na bojištích, v žalářích, na popravištích a hranicích, válkami a pronásledováním, ohněm inkvisičním a jedy papežů - jsou skutečnými událostmi a příšernou pravdou proti vymyšleným vraždám v románech krvavých, a přec žádnému z osvětářů nenapadne navati podobné dílo vražedplným brakem nebo krvákem:" :o) Těžko říct, zda by byl autor s filmem spokojen. Tento srdnatý zastánce brakového čtiva jakožto zdravého ventilu přikládal skutečný původ mravní zkázy církvím, politice a sportu (souhlasím ve všech bodech obžaloby), ale překvapivě nejvíc biografu. No, možná že Krvavý román by ho obměkčil. Jaroslav Brabec převedl srandovně kostrbatý syntax předlohy do láskyplné parodie na diletantské začátky kinematografie a to byl skvělý nápad, pro které mu odpustíte i nějaké to hlušší místo. KR se tím zařadil k oněm formálním kuriozitám českého filmu jako je Happy End nebo Valerie a týden divů a stejně jako ony měl sice mizivou návštěvnost, ale po letech bývá znovuobjevován, rehabilitován a milován. Ostatně - tak jako předloha. 80%(25.9.2006)
-
Karlos80
Brabcův vynikající debut, který byl ještě navíc podepsán jako autor scénáře a také coby jako kameraman..Film je velice svérázným způsobem pojat podle filmové adaptace stejnojmenné literární předlohy (Josefa Vachala 1884-1969), kterou jsem bohužel nikdy nečetl. Co všechno v sobě tento film ze začátku s trochu nejasným dějem skrývá? Tak určíte je to nádherná atmosféra Vachalova textu, parafrázující kostrbatý styl lidových románu z předlohy století, Brabec zde umocnil filmovou stylizací, reflektující počátky kinematografie jako takové..Nejprve se film vyvíjel v němý film, potom se k pravidelným titulkům přidá mluvené slovo, časem se uvolňuje "divadelní křeč" představitelů, zcivilňují se masky. Tento víceméně experimentálně a psychedelicky laděný snímek (pestrobarevný a trochu netradičným způsobem pojatý podklad), a asi i nejlepší a nejznámější z celé Brabcovi filmografie byl jeden z prvních který mě po roce 89' (z tehdy už zprivatizovaného Barandova), moc líbil a zaujal mě..Tehdy prý vyvrátil proroctví o zkáze českého "nekomerčního" filmu.(16.8.2007)
-
igi B.
Podebraný Brabec, zprzněný Váchal. Šaškování coby náhrada poetiky dle metody pohltilo formu, obsah pak seprán do krve... Doprzněno navíc všelijakým tím štajndleráctvím a jiným kemoušením, jak holt u nás typické, že... Váchala miluju, mám ho sdostatek za ta leta i v knihovničce (Krvavý román hnedle ve dvou vydáních - jen tak z plezíru, i tu Šumavu, tu naležato, etc... - současná vydání, samozřejmě...), ale tady to není a kde to není... Váchal byl jurodivý genius, RYZÍ UMĚLEC a PAN GRAFIK, Brabec má sice cosi v hrsti, ale vrabec to není a popkulturní holub leze z nosu... A víc už zase škoda slov! Amen. - - - - - (Poprvé viděno v dobách premiérových s nadšeneckým očekáváním a nutným zklamáním hnedle v kině, kdysi /25.02.2006/ i ty tři hvězdy pošetilé naděleny, po repete 26.10.2011 na >tv barbardoff< s odstupem a smutkem přehodnoceno dolů, komentář zde rozmrzelý coby dvaačtyřicátý - 27.10.2011)(27.10.2011)
-
Reiniš
Neprávem zapomenutý film. Je v něm tolik nápadů, vtipu a dějových odboček, že by to vydalo na další tři filmy. Čím více jste viděli, tím lépe se budete bavit. Možná se budete ztrácet v ději. Smích občas vystřídá kriticky povysunuté obočí, i tak to nemění nic na tom, že obdobně originálních spektáklů u nás po revoluci mnoho nevzniklo.(21.10.2011)
-
paascha
Ten film je divn jako sám svět. při každém shlédnutí se mi líbí jinak. Divný, ne?(2.4.2007)
-
Ruut
Rozhodně je to film pro fajnšmekry a ne pro typické návštěvníky DVDpůjčoven. Celkem těžko hodnotitelné. O nějakém ději se nedá moc hovořit. Je celkem dost absurdní a spletitý, ale zároven se dá popsat jedním slovém: BRAKOVÝ. To ale zdaleka neznamená že by film byl špatný. Tento experiment je poctou celé řadě žánrů a konkrétních tvůrců. Počínaje němími groteskymy, pkračuje klasickými horory třicátých let, filmy Karla Zemana až po např. Limonádového Joe. vyzdvyhnout se musí také práce s kamerou a celková výtvarná stylizace. myslím že Krvavý román je co do vizualní stránky nejzajímavější a nejzdařilejší počin devadesátých let. škoda jen že ke konci režisérovy docházely nápady a bylo to znát.(31.5.2006)
-
Rudovous
Mistr prisel ! Pepicek Vachal, pravy cesky buh vzkrisen ! Kdy to vyjde na dvd ?! Komentare typu "Nema to dej", "Pro ducha mdle!?" S hajnym Kalinou a paterem Brunem se jenom smeji az mi fialovy monokl pod okem zbelava. Z jeho zare bledne cely klaster Bernardinu. Kdo mas usi k slyseni slys!(10.8.2007)
-
francis
V český kinematografii snad ani není s čím srovnávat. Opravdu odvážnej experiment, velice zábavnej a nejspíš neopakovatelnej. Největší (soukromou) radost mi udělala role Vlastimila Bedrny.(17.11.2006)
-
swamp
Skvělá hříčka Jaroslava Brabce na motivy Krvavého románu spisovatele Josefa Váchala, jehož kniha je ve filmu často citována. Film vypráví příběh jaksi od období němého filmu, čímž postupem realizuje vývoj nejen dějový, ale i technický. Dějové uzle jsou postupně rozmotávány a tato fraška dostává pevnější podoby. Výborně jsem se bavil.(4.5.2010)
-
WANDRWALL
Hodně pracný film, ale po zajímavém úvodu pak už jen uspávačka.(4.8.2010)
-
Ivoshek
Jo, začátkem devadesátek se tu natočilo ledacos. Nemůžu říct, že by mi to ex post přišlo nějak oslnivě dobré, ale určitě je to zajímavé vidět, protože to patří k nejulítlejším dílům za posleních 20 let. Zvlášť srandovní je Jitka Asterová jako tzaměstnankyně veřejného domu.(26.10.2011)
-
InJo
Dost těžko sledovatelný film, který je určený hlavně pro milovníky začátků kinematografie a brakových románů . Moje 4* jsou velmi relativní!(25.12.2002)
-
DDT
Oproti geniální Váchalově knížce je to těžký podprůměr. 3* jsou jenom za odvahu zfilmovat nezfilmovatelné.(4.1.2003)
-
Rosana
Letadlo zaplachetnicí a čistá panna co si jí vošplouchne, protože není žádná rajda...(16.9.2008)
-
YURAyura
Squele prevedeny Vachaluv orginal, kteremu chybi jenom ta uvodni stat o hostorii krwaku. Postupem to ale kapku ztraci podobne jako kniha, prestoze jim tiskovy material urcite nedosel. Kazdopadne nemusi prset jen kdyz kape - Brawo!!!(27.4.2006)
-
honajz
Pokud jediné, co si člověk z filmu pamatuje, jsou pipiny Leichnerové a Asterové, která si ji ještě oplachuje, a kozy Hrzánové (Jirsákovou vynechávám, ta žádný kozy nemá.), pak se myslím záměr nepovedl. Myslím tím zfilmovat Váchala na půdorysu vývoje kinematografie. Což o to, šílené to je, ale absolutně nevtipné a bez nadhledu.(13.7.2010)
