So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Mám moc rád vězeňské filmy s útěky. Tady bylo všeho dost. Film začíná rychlým skokem z odvodu do války a loučení se s rodinou do transportu německých válečných zajatců na Sibiř v nelidských podmínkách, kde vojácí umrzají v hladu a žízni. Celá válka je naprosto ignorována, což si myslím, že by za nějakou tu půlhodinku navíc ještě stálo. V pracovním táboře se odehrává přesně to, co známe ze všech ostatních válečně-zajateckých filmů, akorát s tím rozdílem, že Němci jsou tentokrát na druhé straně. Pak ale přijde Forellův útěk a film dostává naprosto jiný a neuvěřitelně zajímavý nádech. Forell na svém putování prožívá spoustu různých, většinou útrpných situací a setkání a film je v této své části naprosto fascinující. Při setkání e Eskymáky sice přímo do očí bije kopií Motýlka a jeho setkání s indiány, ale to vůbec nevadí, já v tu chvíli film přímo hltal. A konec? Akorát, nevím co se vám tu na něm nelíbilo. Dle mě to bylo zakončené výborně. Je to velice dlouhý film, ale nenudil jsem se opravdu ani chvilku a přišlo mi, že to skončilo nějak rychle Klidně by to mohlo být ještě o takovou půlhodinku delší. Německá kinematografie občas vyplivne skutečnou lahůdku! ()
Po dlouhém čase opět jeden německý snímek, který by se dal zařadit mezi "ty lepší". Prohraná válka, transport na Sibiř na nucené práce a utrpení v mrazech cestou vlakem na Dálný východ. To jsou skutečnosti, které nasměřovaly německého nadporučíka Forella do "ruského pekla". Spolu s ním prožíváme nelidské týrání ruskými vězniteli, a přesto, že se jedná o německého vojáka, který podrobil i náš národ, držíme mu palce na jeho cestě ke svobodě. Bohužel s blížícím se koncem ztrácí příběh na důvěryhodnosti, jak už níže poznamenala Kleopatra. Ale buďme shovívaví a nechme se unést bezesporu napínavým příběhem, údajně snad podle skutečnosti. ()
Ach ty efekty za každou cenu a citové vydíračky, ty se mi tuze nelíbí. Mám na mysli ke konci filmu. Nebýt nich, je to moc dobrý dobrodružný film, u kterého se nebudete nudit. Skvělý příběh, nádherná příroda. Také herci jsou výborní. Stále rozvažuji 3 nebo 4 hvězdičky. Za 4/5 filmu dávám plný počet, za posledních 20 minut sotva polovinu. ()
Zajímavý válečný film. Tentokrát z pohledu němců. Po dobu cestování do ruského zajateckého pracovního tábora a samotného pobytu v něm je Bílé peklo příjemně ubíhajícím filmem. Po útěku hlavního hrdiny se objevuje s postupujícím časem bohužel čim dál víc scénaristických lapsů a ztrácí výrazně na tempu. Samotné finále na mostě mi přišlo hodně přitažené za vlasy. Mít o 30 minut kratší stopáž (hlavně odstřihnout z druhé části filmu) patří mezi skvělé novodobé válečné filmy. Takto tento spíše komorní snímek o nezlomné vůli jednoho zajatce zapadá do šedivého průměru. ()
Film se otvírá velmi prudkým a naléhavým tempem, němečtí váleční zajatci jsou lifrováni kamsi na Sibiř, do těch nejdrsnějších podmínek pod "laskavá" ruská křídla. Jsou to Němci, ale především jsou to lidi, a tak jsem uprchnuvšímu nadporučíkovi Forellovi držela při jeho útěku na svobodu i v jeho strastiplném putování palce. Bohužel, přes velké náklady, nápady ( občas jsem podezřívala autory z inspirace a to nejen jedním "známým" příběhem) a jistě obrovskou práci zredukovanou "jen" do 158 minut, jsem neměla a zvláště pak, jak se příběh chýlil ke konci, tentýž pocit autenticity jako v jeho začátku. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
- Jméno Clemens Forell je pseudonym. Forell se ve skutečnosti jmenoval Cornelius Rost, který se změnou jména chtěl v době vydání knihy vyhnout potenciálním problémům s KGB. (džanik)
- Obaja starí otcovia hlavného predstaviteľa Bernharda Bettermanna boli naozaj po skončení druhej svetovej vojny poslaní do sovietskych zajateckých táborov. (MikaelSVK)
Reklama