Slunce, seno, erotika

Kamarád do deště 2, čtvrtí Básníci a Slunce seno erotika, to jsou tři nejzářnější příklady filmů trpících porevolučním syndromem (hlavně proto, že je lze snadno porovnat s předchozími díly). Tvůrci do nich za každou cenu cpou vše, co nová doba „umožňuje“, bez ohledu na to zda to to dané dílo vyžaduje. Hoštice vyrazí směrem Itálie, následně Itálie vyrazí směrem Hoštice, do toho nesmyslná (v obou významech) nahota a svobodné podnikání. Hnus jeden fialovej. Ale pod dvě hvezdy stejně nejdu.Tentokrát ale již jasně převažuje trapnost a nezachrání to ani jako vždy skvělá Růžičková. (19.02.2008)

nostalgické -1* taková vesnická taškařice, která snad moc neurazí a jedním z dílů Troškovy neplánované trilogie. Sice v současnosti, kdy se to objevuje minimálně 2-3 za rok na komerčních kanálech, je to už hodně omšelé a znovu bych se asi nekoukal. Prostě lidová zábava, která docela dobře ukazuje vztahy na menších vesnicích, jaké tam opravdu jsou. Skvělá Růžičková, které role sedí na míru a ostatní jen tak přicmrdávají ;-) Hodně hlášek se z těchto filmů staly kultovními. Ve srovnání jednotlivých dílů dopadl nejlíp ten druhý - u třetího úroveň rapidně klesá a jen se snaží ždímat z popularity předchozích co jde. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (06.12.2019)

"Toho bohdá nebude, aby český jezeďák od stolu utíkal." Jídlo je samozřejmě důležité, ale tady se řeší ještě závažnější problém - nudistická pláž v Hošticích. Já tedy nemám absolutně nic proti erotice, nicméně nazí tlustokožci mi kazí chuť na jídlo i sex, takže musím konstatovat, že raději sníst mísu jahod nebo i dostat pár facek než tuto erotiku. Bohužel nejsem majitelem aprobace na to, abych hodnotil, zda se tato nahatá cesta do Evropy vydařila či nevydařila, ale přesto mě mrzí, že jsem se na ni vůbec vydal. (14.07.2016)

Některé filmy, a patří mezi ně celá Troškova trilogie, si pro mne zachovaly jakýsi přídech uvolňující se politické atmosféry, kteréžto uvolnění se dostávalo do souvislosti s mým sebeuvědomováním v dětském věku. Byly to filmy, v nichž se postupně, tak jak byly postupně natáčeny, objevovaly věci, které pro mne byly dosud jakési mlhavé tabu. Zároveň jsou krásným svědectvím o tom, jak se do našeho středoproudu otiskl stav tehdejší společnosti. To je ostatně důvod proč nedávám žádnému z těchto filmů, jejichž kvality mi nejsou blízké, nějaké radikálnější hodnocení. Slouží mi jako vzpomínka, otisk, reflexe absurdity, s níž jsme byli konfrontováni. (29.10.2012)

Už ten druhý díl mi přišel nepříliš zdařilý, ale co se tvůrcům povedlo v tomhle díle je ještě horší. Vesměs co má být vtipné působí spíše jako trapné. Již tady bylo vidět, kam se ubírá směr Zdeňka Trošky. Pozdější série Kaměňáku je toho důkazem. A co je nejvíc zarážející, jak je tenhle díl populární a jak populární je série z Kameňákova, tomu se mi ani nechce věřit. Někdy tak přemýšlím na co že to poukazuje...na inteligenci národa nebo snad jen na to, že neradi u filmu přemýšlíme...to těžko říct, doufám, že snad to druhé. (07.05.2007)