Slunce, seno, erotika

Pyšová ukázala mléčné vaky. Dobrý. Tím bohužel skončil přínos pro kinematografii nejen z její strany, ale i ze strany celého díla. Autoritativním systémem zparchantělí vidláci vyjeli do Itálie. A jsou debilní. Zajeli i k rakušákům pro comp. Platí zlatým chrupem zinstantněného člena rodiny a kilčem s Klémou. Hi hi hi. Občas mají ,,erekce na slunci". No to mě poser mámo, to je hlína ty vole. No já fakt nevím. Kdyby Troška zůstal u režírování oper, které z duše nesnáším, pouštěl bych si je setsakra raději než tento pokus o sociologickou sondu do života českých venkovanů. A to jsem někde četl, že do Hoštic přijíždějí denně autokary s množstvím návštěvníků, lačných onoho zážitku spatřit na vlastní oči místo vzniku slovutné trilogie, popřípadě zahlédnout spěchající pozadí nějakého z místních statistů. Já bych tam pořádal safari s volnými loveckými lístky. (05.05.2012)

Jedna hvězda s každým dílem dolů. Tak to prostě je, ale pořád to bude televize s železnou pravidelností reprízovat, protože diváctvo se těší. A místy právem. Druhému a třetímu pokračování mimo jiné hodně láme vaz skutečnost, že jsou co do délky přemrštěné. Přičemž nápadité venkovské zábavy už je poskrovnu. Stále ovšem spolu se Škopkovou a dalšími přicházejí momenty, které nostalgicky připomenou nesmrtelné gagy a dialogy z jedničky. A přidají další. „Co si o nás ty Italové pomyslej?“ – „No co, že tady žijem v hovnech, no.“ (02.03.2017)

Francouzsky(!) študovaný buran režíruje vesnické burany. Uráží mě to, ale co nadělám. Nádherně to popsal pan Nepil, ve své cestopisné knížce, když navštivil poklidný kempinkový tábor a představil si, co by se stalo s tou pohodou, kdyby tam přijeli podobní Troškovští burani. Při tomhle jednom odstavci jsem se nasmál více jak za celou Zdeňkovu tvorbu. Někdo holt umí srandu alespoň naznačit, Troška ji umí jen prodat. (25.03.2006)

Suma sumárum, pár vtipů je i tady správně lidových a zkouška nového počítače je vyloženě k popukání, ale kdo sakra vymyslel takhle debilní příběh? Chápu záměr přivést vesnické buranství do jiné kultury a naopak, ale taková přehlídka trapných zvratů a podprahového humoru se jen tak nevidí ani v té Itálii. Ještě to zachraňují docela sympatické postavy (nejlepší flegmouš Škopek a Jeho Velebnost), ale dívat se na to už moc nedá a ta nudistická vsuvka jako odraz nových liberálních obzorů je úplně mimo. (27.08.2018)

Zdeněk Troška se stejně jako tisíce českých turistů vydal na (scenaristickou lehce lechtivou) prázdninovou cestu do Itálie. Vyrazil z Hoštic a jako Venuše se mu zjevila hned na šumavských mokřadech vnadná Helena Růžičková. Hoštická Venuše. Taková masovka, ta cesta na Jadran. Jenom je škoda, že to byla jen cesta imaginární, filmová, a že tam Zdeněk se svou filmovou suitou nezůstal... (i když pana Vondrušky či Jirky Lábuse by byla škoda...) Ale ptejme se takhle: Co bude dál? Náměty zjevně nejsou vyčerpány... Slunce, seno a zoofilie? (11.07.2007)