Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Maďarský film podle novely Sándora Hunyadiho. - Hrdina příběhu, mladý novinář Sándor, pozoruje začátek prvé světové války z okna své budapešťské kavárny. Jeho povolaní mu vyneslo téměř zproštění vojenské služby, jen dvakrát týdně se musí ukázat v kasárnách na cvičení; jedné neděle využije Sándor svého vojenského převleku a v budapešťském zábavním parku se seznámí se služkou Vilmou. Dívka uvěří všem lžím mládence v uniformě obyčejného pěšáka. Sándor s ní flirtuje jako s ostatními ženami a baví se tím, ze Vilma slouží ve známé rodině. Služčina prostota, důvěřivost a láska vytváří však z flirtu pouto trvalejší. Sándor by se rád Vilmě přiznal, ale bojí se, že by ji ztratil navždy. Když náhodou Vilma pozná, kdo skutečně je, odchází ze služby a opouští i Sándora jako prostého selského synka ho mohla milovat, s mladým pánem však laškovat nechce. Další film, který potvrzuje trvalý vzestup maďarské kinematografie. Vyniká mistrovskou psychologickou drobnokresbou a emotivností. (FILMOVÝ PŘEHLED 40 / 1957) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

ripo

všechny recenze uživatele

Autor literární předlohy tohoto filmu Sándor Hunyadi (1893- 1942) patřil k oblíbeným maďarským novelistům a povídkářům v letech dvacátých a třicátých. A protože byl v módě, odpouštěli mu buržoasní čtenáři jeho kritický a realistický pohled na maďarskou společnost; ostatně pohled velmi subjektivní, nepodepřený pevnějším názorem politickým, kterým Hunyadi jako novinář tápavě hledal a nenalézal. Nicméně byl vynikajícím realistickým novelistou své doby a "Dvojí sukno" to jen potvrzuje. A nejen to, film potvrzuje i trvalý vzestup maďarské kinematografie která v průsečíků příběhu po výtce komorního umí odhalit celou tvář doby. Filmově odhalit, neboť literární původ tohoto filmu připomínají jen titulky. - V historkách téměř banálních (kolikrát jsme již viděli na plátně obdobný motiv pána a služky) tkví zřejmě základ mnoha filmů značně nebanálních Tak na příklad Italové vytěžili z banálního příběhu o ukradeném kole velkolepý obraz člověka v kapitalismu, Maďaři v "Malém světlém", historky ne právě nevšední, strhujíci film o bloudění mládeže. Ve „Dvojím suknu" pak v poloze značně skromnější, nicméně umělecky stejně přesvědčivé, film o maďarské společnosti na začátku války - s fangličkářským a falešně altruistickým panstvem a poníženým lidem, který se dívá na všechno to válečné běsnění se skeptickým pohledem obětovaného. Maďaři dovedou skvěle využít psychologické drobnokresby nikoli mosaikovité, ale pevně načrtnutých kontur, aby zobrazili dobu a její problémy. To je ostatně nejsilnější moment nejen tohoto filmu ale celé současné maďarské kinematografie. Filmový přehled 40/1957 ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama