Zelený pokoj
-
Ztracená milenka
-
Chambre verte, La
-
Green Room, The
Drama
Francie, 1978, 94 min
Režie:
François TruffautHudba:
Maurice JaubertHrají:
François Truffaut, Nathalie Baye, Jean Dasté, Jeanne LobreObsah
-
Francúzske malé mestečko na konci dvadsiatych rokov 20. storočia. Julien Davenne (François Truffaut) je žurnalista, ktorého žena Julie zomrela už dávnejšie. Na pamiatku zhromažďuje v malej zelenej izbe všetky predmety, ktoré jej kedy patrili. Keď požiar zničí túto izbu, rozhodne sa zrekonštruovať malú znehodnotenú kaplnku, ktorú zasvätí Julii a iným mŕtvym, ktorých za život poznal. (genetique)
Francúzske malé mestečko na konci dvadsiatych rokov 20. storočia. Julien Davenne (François Truffaut) je žurnalista, ktorého žena Julie zomrela už dávnejšie. Na pamiatku zhromažďuje v malej zelenej izbe všetky predmety, ktoré jej kedy patrili. Keď požiar zničí túto izbu, rozhodne sa zrekonštruovať malú znehodnotenú kaplnku, ktorú zasvätí Julii a iným mŕtvym, ktorých za život poznal. Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Matty
La Chambre verte, The Green Room, Zelený pokoj, Ztracená milenka, Mizející snoubenka a díky překlepu v televizním programu dokonce i Zatracená milenka – to jsou jenom některé názvy údajně nejintimnějšího snímku F. Truffauta. Ani jeden z nich mi však nepomohl proniknout hustou mlhou, jež celý film obestírá. Podivný muž, který píše výborné nekrology (samotný Truffaut) truchlí nad smrtí své milé a nedokáže se smířit s tím, že to co bylo, již není a to co je, jakoby ani nebylo. Je tak špatné zapomínat na zesnulé? Máme se utápět v žalu tak dlouho, až se v něm utopíme zcela? Několik scén je prostoupena nesmírně silnou atmosférou a třebaže mne zbytek filmu vůbec neoslovil, zapálení poslední zbývající svíce bylo nádherným okamžikem. 60% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Jeanne, liborek_(23.12.2008)
-
betelgeuse
Truffautova ZTRACENÁ MILENKA (nepřesný překlad jednoho z anglických názvů filmu, „The Vanishing Fianceé“) patří k méně známým Mistrovým filmům. Nezaslouženě: sice nepatří ani k vrcholům – za ty považuju ty filmy, které naplno využily a propojily radostnou i úzkostnou stránku Truffautovy osobnosti –, ale rozhodně si nezaslouží dlít ve stínu jeho (až moc) laskavých, „humanistických“ filmů typu KAPESNÉHO. ZTRACENÁ MILENKA patří k Truffautovým temným filmům, aniž by ho limitovala u nich jindy patrná monotónnost tónu a předurčenost zápletky – je natolik osobní [všudypřítomné téma smrti, etika vztahu vůči blízkým mrtvým, dilema důstojného uctívání mrtvých versus zapomenutí a zahájení života a lásek od nuly], není žánrovou variací („duchařským příběhem“), čili je hůře předvídatelný a ponořený do kontrastních emocí. Z filmu je rovněž patrný Truffautův pozdní úzkostný výraz: jak předtím v jakémsi rozhovoru tvůrce řekl, film je jenom bílé plátno a proto (jako příklad) v barevném filmu neukazoval modrou oblohu. Truffaut upřednostňuje rychlé vyprávění na úkor citového rozehrávání scén, dialogy často netrénovaných herců (včetně jeho samého v hlavní roli) jsou spíše deklamovanými polemikami, úzkostně nakládá se vším, co by mohlo být označeno za krásné (melancholické sněžení zredukované do pár sekund) nebo významné (neokázalé odrazy zrcadel, plaché nakládání s velkými detaily), na emoce spíše odkazuje, než aby je melodramaticky evokoval – exaltovanost vyhrazuje pouze chvílím, v nichž hrdina realizuje své niterné ideály (kaple se svíčkami na uctění jeho mrtvých), zatímco emoce jako láska nebo hněv zůstávají nenaplněné, resp. naznačené. Velmi osobní a proto velmi silný film – soudím, že Truffauta musel „bolet“.(5.2.2008)
-
genetique
Tento Truffautov minimalistický počin si vzal na mušku tému, ktorá sa majstrovi akosi vymkla spod kontroly. Alebo lepši povedané ani ju poriadne neuchopil. Téma akou je uchovávanie hodnôt a spomienok na mŕtvych, či porovnávanie lásky medzi mŕtvymi a živými si vyžaduje niečo podstatne hlbšie. A aj keď film nenudí, lebo scenár a réžia pristupuje ku každej minúte filmu zodpovedne, tak v podstate nič prevratné neponúka. 60%.(22.3.2008)
-
Jeanne
Smrt je pokračováním života, říká Francois Truffaut v roli Juliena, posedlého myšlenkou o uchování památky na mrtvé. Zelený pokoj, v němž přežívá vzpomínka na jeho ženu, nádherný, vlhký a zarostlý hřbitov i rozsvícená kaple s fotografiemi zemřelých se nesou v jednom duchu... Do toho ještě vstupuje jeho symbolické promítání obrázků smrti z první světové války neslyšícímu chlapci. Ale ať neobdivuji jen Francoise Truffauta, světla a stíny tvořící "smrt" a posedlost hlavní postavy, pěkné je totiž taky srovnání Nathalie Baye zde v hlavní roli Cecilie a o víc než dvacet let později v Pornografickém vztahu. Její hraní výhradně očima už tady splnilo svůj účel... A Truffaut, po doslovné poctě filmu v Americké noci, nenápadně nastrčil fotografie svých hereckých kolegů v rolích "zemřelých na stěnách kaple"...(28.10.2004)
-
liborek_
Slabší Truffaut?? Probůh, jeden z nejsilnějších! Eric Rohmer kdysi napsal, že je to jeden z nejkrásnějších Truffautových filmů vůbec a já můžu jen souhlasně přikyvovat. Zelený pokoj je neobvyklý příběh o novináři (autorovi nekrologů), který je už od dob těžkých bojů první světové války, kdy padla spousta jeho přátel, posedlý myšlenkou a přemítáním o tom, zda je správné zapomínat na zemřelé. "Každý rok se stává, že musíme škrtnout některé jméno u čísla v našem soukromém telefonním seznamu, a jednoho dne se ukáže, že známe vlastně víc mrtvých než živých..." Za zdánlivě podivínskou zálibou Juliena Davenna (sám Truffaut) se skrývá neutuchající láska, která je spojena s úctou a snahou o trvalou vzpomínku, jež vyvrcholí vybudováním impozantního památníku. V jeho snaze mu přitom pomáhá Cecilia, kterou výborně zahrála Nathalie Baye. Mnoho Truffautových přátel potvrzovalo, že do tohoto příběhu Francois vložil největší kus sebe a že tento snímek je vlastně jeho nejintimnější výpovědí. Vypadá to tak... Úžasná atmosféra, krásná hudba, výborný Truffaut v hl. roli, pořádná porce námětů k přemýšlení...(20.5.2007)
-
Mulosz
Beda tomu, kdo, vedom si dosavadnich vlastnich kvalit, nahle propadne akademismu.(10.4.2009)
-
sid90
Tak toto bude môj asi najmenej obľúbený truffautov film. Príliš depresívne a ten Truffaut v hlavnej úlohe.......no, nechcel by som poznať takého človeka.(4.1.2011)
-
ddf76
Slabsi Truffaut. Pribeh me moc nezaujal a ani jeho zpracovani me nijak neoslovilo. Pekna je naopak hudba k tomuto snimku.(10.2.2008)
-
Dan
Stále jsou naši mrtví s námi... a nikdy vlastně nejsme sami... především, pokud je nenecháváme odejít. Kde je ta hranice mezi dobrým a nedobrým zapomínáním? Kde se bere schopnost opustit a odpustit? Je až s podivem, jak se člověk může bavit nad takovými vážnými otázkami a snahou na ně odpovědět. Ale v tom je právě umění života ve vážné lehkosti...(29.3.2009)
-
borifield
Truffaut jak ho neznam - pruhledny a predvidatelny, pribeh se kodrca po sve linii, ktera neni spatna, ale ani zcela nezaujme ...(22.10.2004)
-
Lockeroom
Tento film mě nijak neuchvátil, ani jeho téma. Ale čtyři hvězdičky dávám za skvělé a přirozené herecké výkony Truffauta, kterého mám jako herce rád a hlavně Nathalie Baye.....(13.3.2009)
-
amaretto
Komorní film o muži, který se ztratil mezi lidmi a cestu zpět k životu začal hledat přes smrt, je více než bizrním výstřižkem z absurdní kinematografické tvorby.(20.1.2010)
