poster

Divoké dítě

  • Francie

    Enfant sauvage, L'

  • anglický

    Wild Child, The

Drama / Životopisný

Francie, 1970, 83 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Baxt
    ****

    François Truffautovi byla cizí představa filmu, jak jej vidí většina režisérů - film měl dle jeho slov vyjádřit lásku nebo nenávist k procesu natáčení / tvoření (nejzářnější je jasně i jeho nejprofláklejší Americká noc). Sám přirozeně inklinoval k pozitivnímu postoji, jak ukázal i zde. Fascinující příběh (zajisté sloužil jako inspirace k jinému "černobílému přežitku" moderní kinematografie - Lynchovu Slonímu muži) o podstatě lidskosti ho opět vynáší do režisérského nebe. Z minimalistického prostředí dělá svou ctnost. Herce často snímá z polocelku a umísťuje je do interiérů. Spolu s širokoúhlým formátem se skoro až nabízí ztráta pozornosti, to by ovšem Truffaut nesměl zavrhnout barvu a náročnou výpravu (přítomno je jen potřebné). V klíčových scénách se nebojí obraz i zakrýt. Aby uzavřel kruh, Truffaut sám si střihnul i hlavní roli chápavého Jeana Itarda. Kontrola nad tématem je tedy z jeho strany absolutní, ze snímku sálá pochopitelná něha, co ani na chvilku nebalancuje na hranic s patosem. Ten je hluboko pod mistrovu úroveň.(21.10.2011)

  • anais
    ****

    Příběh se trochu podobá Lynchovu Slonímu muži. Na rozdíl od svého mladšího druha neukazuje temnou stránku zobrazované doby. Rozdíl asi tkví v odlišnostech temné, „gotické“ Anglie a osvícenské Francie plné Russeaů, encyklopedistů a jim podobných. Truffaut se tedy nezabývá vykreslením, pátráním po smutné minulosti dítěte, které naše společnost odmítá považovat za inteligentní bytost, ale zaměřuje se „pouze“ na vztah žáka a učitele. Snaží se najít v nitru malého divocha člověka, lidskou stránku. Nejsem znalec Truffautova života, ale režisér v tomto příběhu asi spatřuje určitou paralelu mezi ním a Léaudem (jemuž je film věnován), který s Truffautem natočil několik filmů. Truffaut z něj vychoval člověka, jakým dnes je. Současně však malý divoch působí na svého učitele (kterého symbolicky hraje sám Truffaut). Film postrádá finále. Končí v podstatě tam kde začal, malý chlapec se má stále co učit, stejně tak jeho mentor. V lidech je stále co objevovat, proces nikdy nekončí. Oba hrdinové tak pokračují dál ve své cestě, i mimo plátno.(31.10.2004)

  • genetique
    ****

    Truffaut spravil s týmto filmom vyslovený výsmech všetkým tarzanovským príbehom, ktoré pri tejto neskutočne pôsobivej dráme o výchove a výuke hluchonemého, analfabetického dieťaťa, ostávajú len lacnou popcornovkou. Takmer dokonale autentický pohľad na skutočnú udalosť, o ktorej by som radil pred filmom nečítať a nehľadať informácie, zážitok bude o to silnejší. Truffaut exceluje na každej svojej pozícii, réžia, scenár, herecké prevedenie, to posledné však takmer zatienil mladý predstaviteľ divocha Jean-Pierre Cargol. Navyše môžem až teraz, po piatom filme povedať, že ma 'pán červený' konečne dostal, no na plné hodnotenie si bude musieť ešte počkať. 85%.(31.10.2008)

  • CaptainNor
    *****

    Po shlédnutí upoutávky jsem si vyjímečně přečetl obsah, ač to běžně nedělám a tušil jsem, že mohu čekat nevšední zážitek. To se však nestalo, protože jsem dostal o mnoho víc! Francois Truffaut oprostil příběh od všech klišé a schémat a „zklamal“ každého, kdo očekával byť jen náznak Tarzanova, či Mauglího podobenství a vzoru. O tom jaký živočišný druh se chlapce v lesích ujal a odkojil není čas ani důvod přemýšlet, protože téma výchovy a vlídného začleňování do lidské společnosti, formou téměř dokumentárního vědeckého denníku, tuto zvědavost ponechá zcela bezvýznamnou.(30.10.2008)

  • Snorlax
    *****

    Tak trochu jiný Truffaut, ale přece zase o lásce. Krásně, citlivě natočeno bez zbytečného sentimentu.(28.3.2015)

  • - Film je po autobiografické stránce věnován třeba Jeannu-Pierru-Léaudovi, žáku F. Truffauta, jež ztelěsnil hlavní postavy v mnoha jeho filmech např. třeba v Nikdo mě nemá rád. (Karlos80)

  • - Truffaut zůstal věrný původním zápiskům Dr. Itarda, odlišil se jen v několika bodech: 1) Viktor nebyl zcela nahý, když jej poprvé chytili. Kolem krku měl kus košile. 2) Viktorovy vlasy byly mnohem delší, protože se absolutně nezajímal o hygienu či to, jak vypadá. 3) Jean Itard byl pouze mladý student medicíny, zatímco film předpokládá, že byl na úrovni Pinela. 4) Madame Guerin se stala téměř jeho matkou, kdežto film předpokládá, že mu dávala najíst a uklízela po něm. 5) Itard Viktorovi často mazal zadek, ale musel si dělat starosti se sexuální odezvou. Viktor měl často mokrou postel, ale Itard jej za to netrestal. Dovolil Viktorovi, aby se rozhodl, zda dá přednost ležení v mokré posteli nebo se toho oprostí. Tyto scény nejsou ve filmu ukázány. 6) Ve scéně, kdy má Viktor výbuch hněvu a hází písmeny abecedy, byly reakce jeho i dr. Itarda jiné než ve filmu. Viktor mlátil rukou do postele a začal házet horkými uhlíky. Naproti tomu Itard jej nezavíral do černé komory, ale otevřel okno, chytil Viktora za boky a naklonil Viktora z okna dolů, jako by jej chtěl vyhodit. To vše v pátém poschodí. Diváci mohou Truffautovi děkovat, že si vybral menší z obou trestů. (Kulmon)

  • - Skutečný Viktor zemřel, aniž by se oženil. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace