Režie:
François TruffautKamera:
Nicolas RoegHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Oskar Werner, Julie Christie, Cyril Cusack, Anton Diffring, Ann Bell, Mark Lester, Eric Mason, Denis Gilmore, Michael Balfour, David Glover, Yvonne Blake (více)Obsahy(1)
Nejprodávanější mistrovský sci-fi román Raye Bradburyho nabírá v této filmové klasice režiséra Francoise Truffauta až mrazivě realistický rozměr. Snímek 451 stupňů Fahrenheita vykresluje svět budoucnosti, v němž represivní vláda kontroluje veřejné mínění tím, že zakazuje literaturu. Zavedený řád pomáhá udržovat skupina dohlížitelů, takzvaných hasičů, jež provádí nezbytné pálení knih. Příběh se soustřeďuje na Guye Montaga, hasiče, který pochybuje nejen o své funkci, ale také o etice utlačované a despotické společnosti, v níž žije. Guy je fascinován světem knih a brzy se zamiluje do mladé členky undergroundového proliterárního hnutí i do literatury samotné... (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (258)
V některých směrech určitě lepší jak kniha, přesto mám s celkovou myšlenkou 451° Fahrenheita několik zásadních problémů. Spisovatel se snažil mimojiné vykreslit kulturní úpadek společnosti, proto mi přijde poněkud úsměvné, že celou záležitost omezil pouze na problematiku knih ( něco jako kdybych lamentoval o úpadku sportu a bavil se jen o fotbale), nehledě tedy na to, že mu asi šlo jen o prostředek ke sdělení něčeho hlubšího. Další idea a sice "lidé knihy", je úplně zcestná, nereálná a nedokážu se s ní ztotožnit. Film oproti knize nepůsobí tak moc jako pouhý slabší a ne tolik promyšlený odvar 1984, i přesto, že jsem málokdy viděl tak doslovnou adaptaci ( proto se tedy neubráním tomu, že knihu a film víceméně zaměňuji). Důvodem je určitě vizuální zpracování, které je navíc, s výjimkou závěrečného honu ( velmi kazící celkový dojem), zpracováno výborně. Stísněná atmosféra a napětí je zdatně podporována Bernardem Hermannem. Spolu s obskurními hereckými výkony ( které zde ale mají své místo) tak vytváří velmi kýženou nepříjemnou a roztodivnou atmosféru naprosto umělého světa, který jakoby s tím naším neměl na první pohled nic společného. Závěr s již zmiňovanými lidmi knihy nebyl dle mého úplně nejšťastnější. A to ani ne tak kvůli jeho neuzavřenosti, ale spíše proto, jakým způsobem byl natočen a kvůli přítomnosti jakési bláhové naděje, která mi do konceptu příběhu neseděla. Film i kniha mají několik velmi dobrých míst ( zejména fingovaná smrt Montaga, nebo vysílání telestěny), zároveň mi jsou svým vyzněním jaksi nesympatické a vlastně docela protivné. Asi za ten můj ( možná) nefér pohled může kniha knih - 1984. ()
Veľmi poctivé vizionárske dielo, ktoré neskôr v mnohých podobách rozvíjali mnohí filmári. François Truffaut si na svoje prelomové dielo (jediné v anglickom znení a prvé s farebným obrazom) zvolil predlohu, ktorá bola preňho určite výzvou. Hodenú rukavicu však zdvihol s hrdosťou, všetko si postavil podľa svojho a ručník do ringu nehodil až do konca. Bezproblémový priebeh filmu však trošku narúšajú scény, ktoré mali byť viditeľne prielomom v deji, no absencia poriadnej dávky napätia je citeľná a nezachraňujú ju ani skvelí herci, či skvelá réžia. Réžiu by som však chcel ešte raz vyzdvihnúť. Jednoduché nápady použité vo filme ma naozaj fascinovali. Aké jednoduché je spraviť vizionárske sci-fičko za pomoci jednoduchých a hravých dizajnérskych návrhov a správnych lokácií. 70%. ()
Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. ()
Knihu jsem zatím nečetl, ale troufám si tvrdit, že bude určitě lepší, než film. Ten mě totiž docela zklamal. Mám rád filmy o dystopických společnostech a ze začátku mě to bavilo. Po povinném zvratu, kdy se zastánce režimu přidá na druhou stranu se ale vlastně nic nestane. Nastínění moci médií, kdy si systém prostě vybere náhodného viníka, aby demonstroval sílu byl super. Ale konec v komunitě knižního klubu byl fakt debilní. Čekal jsem prostě lepší tečku a přišlo mi, že to vyšumělo do ztracena. ()
Po zhlédnutí Fahrenheita 451 mi v hlavě zůstali velice rozporuplné pocity. Nápad zaměřený výhradně na pálení knih, aby se lidi odprostili od osvobozujicích myšlenek je trochu nedotažený, scénář má mnoho chyb a některá místa působí až moc naivně (schopnost každého člověka uchovat si v mysli po celý svůj život kompletní obsah knihy). Triková stránka zrovna neoslní, jenže ta režijní a hudební už ano. Celkové zpracování se povedlo a dobrá práce kamery je dalším plusem. Škoda nevyužitého potenciálu této nepěkné budoucnosti, chtělo to si s tim ještě víc pohrát, což není přímá chyba filmu ale jeho knižní podoby, ze které snímek vychází. Jinak ale spokojenost. [7/10] ()
Galerie (55)
Zajímavosti (21)
- Na konci filmu za Montagem (Oskar Werner) přijde chlapec/kniha, který mu říká, že je „Marťanská kronika“ od Raye Bradburyho. Knižní předlohu filmu „451 stupňů Fahrenheita“ napsal právě Ray Bradbury. (Amroth666)
- Název filmu je převzatý z původního románu a údajně značí teplotu, při níž začíná hořet papír. Skutečná teplota vznícení papíru je však o něco nižší. (ClintEastwood)
- Představitel hlavní role Oskar Werner si pro finální scénu nechal ostříhat vlasy, aby údajně zdůraznil, že se odehrává až po čase. Ve skutečnosti se nijak netajil tím, že to udělal z nenávisti k Truffautovi. (DaViD´82)
Reklama