Jules a Jim
-
Jules et Jim
-
Jules a Jim
-
Jules and Jim
Drama / Romantický
Francie, 1962, 100 min
Režie:
François TruffautHudba:
Georges DelerueObsah
-
Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Film, jehož děj se odehrává v době kolem první světové války, se vyznačuje impresionistickou, pointilistickou atmosférou a lyrickým kouzlem exteriérových záběrů na širokém plátně. Originální režii pak doplňují výborné herecké výkony. (oficiální text distributora)
Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Film, jehož děj se odehrává v době kolem první světové války, se vyznačuje impresionistickou, pointilistickou atmosférou a lyrickým kouzlem exteriérových záběrů na širokém plátně. Originální režii pak doplňují výborné herecké výkony. Komentáře uživatelů k filmu (71)
-
Matty
Francoise Truffauta si jako režiséra velice vážím, před zhlédnutím Julese a Jima jsem si jej však vážil o něco víc. Ne, že by to byl film nevydařený, rozhodně je lepší než pojetím i příběhem velice podobné Dvě Angličanky a kontinent, ale vzhledem k jeho vychvalování na všech frontách jsem čekal něco „většího“. Vím, moje chyba, přílišná natěšenost zpravidla předznamenává o to větší zklamání. Ústřední myšlenka filmu je bezesporu zajímavá, což bohužel nelze napsat o způsobu, jakým se k ní Truffaut propracovává. Na mnoha místech mi vadila přílišná literárnost dialogů (které však z větší části nebyly převzaty z Rochého knihy, nýbrž napsány samotným režisérem), vzletné proslovy v mých očích (resp. uších) odcizovaly hlavní hrdiny, jejichž osudy mi byly tím pádem lhostejné. Mezi trojicí Jules, Jim, Katty navíc chyběla výraznější osobnost, která by v krizovějších momentech vdechla filmu život a kterou pravděpodobně měla být právě Katty. Jenže Moreauová nedokázala živočišnost její povahy povýšit nad rámec všedního figurkaření. Stejně jako postava, chybí filmu také nezapomenutelný scéna. Pro někoho jí možná bude běh po mostě nebo polibek Katty a Jima s masařkou lezoucí v pozadí, mne ovšem neoslovily. Když už nic jiného, nepředstavitelně příjemnou náladu (ač s tragickými podtóny), jakou dokáže přenést na diváka pouze Truffaut, pochválit musím. Jenže ta tentokrát nestačila. První minuty slibovaly film s úžasným tempem, film rebelantský, odvázaný a odvážný, k naplnění ničeho z toho však nakonec nedošlo. Jules a Jim je spíše línější romancí pro pamětníky, jenž nezapře vlnu, kterou byla vyvržena („francouzská nová“), na druhou stranu se nedá říct, že by do té doby poklidné vody francouzské kinematografie rozvířila kdovíjak zásadním způsobem. Možná je to tak lepší, výsledkem přeci jen není neuchopitelný experiment pro pár zasvěcených alá skoro cokoliv od Godarda, nýbrž divácky mimořádně vstřícný snímek s jasně danými pravidly, která se nesnaží obcházet. Ale není to pravý opak toho, co si „nová vlna“ kladla za cíl? Nejsem odborník a tudíž do toho asi ani nemám co žvanit, jako filmového fanouška a obdivovatele „filmovosti“ a nevšednosti Truffautových filmů mě to každopádně zklamalo. 80% Zajímavé komentáře: Marius, Ruut(9.4.2007)
-
Pohrobek
Zajímalo by mě, komu došlo, že film sám vlastně prapůvodně vychází z Goethovy klasiky Spřízněni volbou. To, co z ní však zůstalo, kam byla zasazena a jak vážně interpretována, je samo o sobě zajímavým problémem. Tragika, která se změní ve všední, avšak rozhodně ne nudnou odlehčenost, a navíc ten životný vypravěčský komentář (doslova "opsáno" z Henri-Pierre Rochého).(29.4.2005)
-
AngelAngie
Nádhera sama! Vztahové propletence jsem vždycky milovala a tenhle film si mě získal hned na první shlédnutí..(16.4.2009)
-
Rob Roy
Bohužel jsem film viděl ve špatné technické kvalitě ( navíc se slovenskými titulky, které se někdy nedaly přečíst ) a rušilo několik neukázněných diváků. Proto nemohu film plně docenit. Škoda. I tak se mi to líbilo a jsem vděčný, že se mi něco z francouzské nové vlny vůbec dostalo pod nos. Doufám, že to někdy uvidím v lepších podmínkách... doufám.(8.4.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,531,000║(16.7.2010)
-
DaViD´82
Jediná výraznější výtka směřuje na využití vypravěče. To že čte celé pasáže z literární předlohy by problém nebyl ani v nejmenším. Ovšem to, že nám zprostředkovává vše od dějových posunů, pohnutek i pocitů postav již ano. Herci samotní jsou tak někdy až příliš odsunuti na druhou kolej. Také by neuškodilo v některých pasážích ubrat na zkratkovitém tempu a trochu natáhnout stopáž, jelikož takto se vše odehraje strašně narychlo. Přesto dobrý melancholický snímek s nádechem klasické antické tragédie.(29.1.2007)
-
hirnlego
Snímek se skvělými herci a vesměs velmi pěknými záběry, hudbou i vypravěčovými "vstupy" - ale celkově k divákovi tak chladný, jako Catherine sama! Na druhou stranu, i v tom chladu se skrývá jakási podivná (do)jemnost a emotivnost - jak ve filmu, tak právě v hlavní ženské postavě. Avšak její osobnost mi byla tak moc nepříjemná - vlastně jsem jí opovrhovala - že jsem s ní opravdu nemohla soucítit. Naopak šťastně nešťastný Jules - klidný, vyrovnaný, smířený - na sobě nesl tíhu vztahu všech tří....až do hořkého konce, při kterém se však už ani nepláče. . . . . Silný film, kterému víceré zhlédnutí rozhodně neuškodí. (necelé 4*)(8.2.2007)
-
Marius
Jednoduchý príbeh netradičného milostného trojuholníku, ktorého strany okrem jednej (tej priateľskej) niekoľkokrát zmiznú aby sa opäť aspoň na chvíľu podľa vôle Katrin živelne objavili. Jedno z najznámejších Truffautových diel pôsobí i po viac ako štyridsiatich rokov formálne veľmi sviežo. Veľmi sa mi páčilo zastavovanie obrazu do akejsi ´fotografie´ zobrazujúcej rozdiel medzi náladami Katrin pred tým ako postretla svojské priateľské duo a potom čo sa s Julesom a Jimom zoznámila. Herecky bravúrne a vidieť, že je to ešte z dôb keď vo filme hrali herci a nie vyfabrikované hviezdy. Vadili mi len drobnosti - príliš veľa dokumentárnych záberov z vojny, ktoré priamo s príbehom a postavami vlastne nesúviseli , skutočne príliš veľa rozprávača a podľa môjho názoru príliš nasilu našraubovaný koniec. 9/10(31.12.2006)
-
Kulmon
Truffautův příběh o jednom velkém přátelství a podivném trojúhelníku až za hrob. Jeho způsob narace se mi zamluval, na druhou stranu film o určité momenty ochuzuje. I tak vcelku příjemná hodina a tři čtvrtě. Zajímavost: Když Jim poprvé navštíví Julesův domov v Rakousku, Catherine mu ukazuje obraz Julese obléknutého jako Mozarta. Oskar Werner, který hrál Julese, ztvárnil předtím Mozarta ve filmu.(22.8.2009)
-
EdaS
Chápu, že film je považovaný za velkou klasiku, ale mně se (aspoň napoprvé) moc nelíbil. Způsob adaptace literární předlohy formou, kdy vypravěč přednáší většinu děje a dokonce i pocity jednotlivých postav, mi opravdu nevyhovoval. Děj díky tomu ubíhal strašně rychle, ocenil bych spíš možnost zpomalit, posečkat a vychutnat si jednotlivé scény. Uvidíme co napodruhé, téma filmu je každopádně velmi zajímavé.(20.12.2006)
-
brit84
Tak nenucený a hezký film už jsem dlouho neviděl. Obsahově jednoduchý, zpracováním se mně však vryl hluboku pod kůži. Takové chlapské přátelství je dar a ženská to může jenom pokazit.(20.10.2011)
-
Hellboy
Nepravděpodobný "love story" založený na skutečných událostech? Přinejmenším zvláštní film s neobvyklou režií, podivným vypravěčem, scénami, které působí zároveň jako ze života a zároveň jako z vyprávění barona Prášila... Začátek mě okouzlil a pak jsem jen zíral, co se bude dít dál...(5.5.2010)
-
sportovec
"Artfilmy" se vyznačují tím, že na jedno zhlédnutí si člověk zpravidla nevytvoří jednoznačný závěr a nosný pocit. Ale i tam, kde k tomu dojde, to velmi často neznamená mnoho. Každé skutečné umělecké dílo obsahuje více hodnotových i ideových potencialit. A divákův věk a vzrůstající životní zkušenost mění i to, co se zejména v mládí zdá být jednou provždy dané. Trojúhelník, jemuž vévodí Jeanne Moreau svou krásou i zběsilou aktivitou svého pojetí svěřené role, je drama. Drama atypického trojúhelníku, které postupně obnažuje velkorysost mládí a jeho přirozeně dané rozevírání směrem k zralosti a dospělosti. Krajinné záběry, detaily kamery do tváří protagonistů, postupné stoupání napětí, to všechno naznačuje a posléze rozevírá pravdu, která se zdá být nečekanou: To ne oba muži, ale žena je tou silou, která určuje podobu vztahu, to ne muži, ale žena, na první pohled vzdělaná, veselá a sebevědomá vybírá pro sebe a tím i pro ostatní, co je a co není ve vztahu určující. A ženina veselost a ráznost se postupně proměňuje v diktát, který je současně jejím útěkem před nezadržitelně nastupujícím středním věkem a povinnostmi mateřství. Závěr filmu je v tomto ohledu symbolický: muž, který se vzepře své někdejší zamilovanosti a je s to říci ne, vyvolává v ženě řetězovou reakci gradujícího zoufalství, které řeší dosavadní paní vztahu pudově a zkratově: sebevraždou a vraždou spíše mužské povahy, která se pro ni stává únikem ze stále těsnější klece konvencí, povinností, ale také skutečné zodpovědnosti. Toto svědectví o odvrácené tváři na venek idylizující morálky doby Truffautových rodičů a prarodičů je odrazovým můstkem k morálnímu posunu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, nejvýraznějí vyjadřovanému odkazem osmašedesátého - tentokrát západoevropského a obecně globálního roku. Vřazenost do ještě hlubšího přediva moderního evropanství, obsažená v některých komentářích k tomuto filmu, jen zesiluje to, co jsem se pokusil popsat a zobecnit. Tím vším je dána cena i bohatost tohoto spíše ranějšího Truffautova "artfilmu". A také je tím ovlivněna kvalita oslovení, určená pozornému, naslouchajícímu divákovi.(20.10.2007)
-
Lavran
Blízké setkání s Truffautem počtvrté, které mi schladilo žáhu po formálně brilantním, ale pod okrasnou krustou psočumákovském Střílejte na pianistu.(5.11.2008)
-
Radko
Peklo v raji priateľstva a lásky troch ľudí, ktorí sa majú navzájom radi, no k spokojnosti v citovej oblasti majú veľmi ďaleko. Nerozluční kamaráti z titulu a osudová žena Catherine medzi nimi v svižne plynúcom príbehu s ťažko odhadnuteľným vývinom. Vždy je niekto nazvyš. Situácia sa mení podľa vrtochov nevyspytateľnej ženy, schopnej nekompromisne konať podľa hesla "ako ty mne, tak ja tebe". Komentár živo popisuje dianie, dobové zábery a hravo uvoľnené scény raz v štýle secesie, inokedy impresionizmu, neumožnia trúchliť napriek smutnému vyzneniu. Poeticko -filozofické rozprávanie, spestrené vizuálnymi nápadmi a odkazmi na rôzne literárne, filmové alebo výtvarné diela.(22.10.2005)
-
Ruut
Stavba děje je hodně monotónní. Nic nevyčnívá nad ostatní. Celý příběh je odvyprávěn strašně rychlým tempem, jež ještě více umocňuje povídání vypravěče. Možná by se dalo říct že je to celé dokonce až takové nemastné neslané. Nosné téma tohoto příběhu bylo taky použito neščetněkrát. No ale přes to všechno Jules a Jim dokáží udržet pozornost divákaa ž do konce. Nejde moc předvídat co se stane za chvíly a už vůbec ne jak to celé dopadne. Zajímavé nikoliv líbivé.(31.12.2006)
-
Rudovous
Zena jako demon?Stylizovana pravda.(22.2.2007)
-
FrodoF
Film to byl skvělý, jen jsem měl problém s tou přílišnou literárností, přišlo mi to jako taková pěkná ilustrace ke knize. Když už nemluví postavy (což je celkem vyjímečně) tak převezme slovo voiceover, který je někdy nezbytný, ale spousta se toho dala odvyprávět filmovou řečí. Je vidět že Truffaut miloval předlohu (o jejíž kvalitách nepochybuji) a snažil ze z ní toho do filmu nacpat co nejvíce. Jinak ale postavy jsou skvělé, stejně jako jejich herečtí představitelé (vyniká především Jeanne Moreau). Příběh je nadmíru originální a dokonce se skvělým nečekaným koncem (když o tom tak přemýšlím tak to jinak opravdu ukončit nešlo).(1.4.2008)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(17.12.2009)
-
HellFire
Už jsem myslel, že to nevydržím dokoukat.(23.12.2009)
