poster

Hamlet

  • Velká Británie

    Hamlet

Drama / Krimi / Romantický / Thriller

Velká Británie / USA, 1996, 150 min (Director's cut: 242 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    ****

    Z většiny herců, když se pokoušejí o Shakespeara, mám pocit snad až strachu a úpěnlivé snahy rozehrát co největší a nejdůstojnější drama. Napadají mě tři, kterých se to netýká. Anthony Hopkins v Titovi, Orson Welles v Othellovi a Macbethovi a právě Branaghn. Úspěch tkví v tom, že se jim daří vyvolat pocit, že si roli užívají, že každé slovo je pro ně zábavné a samozřejmé. Branaghnův Hamlet to navíc násobí tím, jak jde o obrovskou shakespearovskou fetiš, kde čtyři hodiny plynou ta cizokrajná a přitom anglická slova v tak nekonečném toku, jako by nám tvůrci vzkazovali: "Chcete Shakespeara? Tak my vám ho dáme tolik, že následující měsíc při zaslechnutí slova divadlo chytíte závrať." Celý ten film by mě mohl strašně iritovat, ale já jsem byl naopak docela pobaven tím, jak extrémně shakespearovské všechno je, a to daleko za hranou snesitelnosti. Taky platí, že zatímco jindy nemám rád srovnávání s předlohou (resp. rád si ho přečtu, ale odmítám z toho vyvozovat hodnocení), u Hamleta, jako u mnoho dalších Shakespearů, je zajímavé právě to, že jde o adaptaci. Jako film je to vlastně neplnohodnotné - zajímavé to je až v porovnání s originálem a hlavně zvyklostmi ho adaptovat.(15.9.2013)

  • klerik
    ****

    Branagh je perfekcionista a taký je aj jeho film. Pôsobí divadelne a precitlivene, ale finálny súboj mal grády...(15.1.2006)

  • golfista
    *****

    Branagh je prostě na Shakespeara odborník. Já na zfilmované divadelní hry moc nejsem, ale tohle mě dostalo !(5.1.2003)

  • bogu
    ****

    Branaghův Hamlet je pravděpodobně zatím nejambicióznější filmovou adaptací Shakespeara, a to nejenom kvůli tomu, že Branagh se jako jediný odvážil použít kompletní text bardovy nejdelší hry. Ve snaze předejít tomu, že se divák někdy po třetí hodině ukouše nudou, rozhodl se Branagh rozjet svou adaptaci Hamleta jako velkolepou show v hollywoodském stylu: Elsinoru dal podobu zasněženého paláce z devatenáctého století (opulentní kostýmy a uniformy evokují spíše luxusní sídlo habsburské monarchie, než ponuré středověké Dánsko), obsadil tolik hvězd – shakespearovských i hollywoodských – kolik je ve hře postav, a nevynechal jedinou příležitost nacpat do svých scén prořádnou porci akce. Ve výsledku jeho film skutečně nenudí, ale ta snaha nabít film energií za každou cenu se mu příliš nevyplatila. Obzvlášť rozpačitý jsem byl například z celé sekvence s duchem, která vypadá spíš jako vývar z béčkového hororu (dočkáme se i malého záhrobního zemětřesení), z Branaghova gradovaného, heroického podání monologu "How all occasions" (že by tady pro změnu strašil duch Branaghova Jidřicha V?) a ostatně i ze závěrečného duelu a msty na pozadí invaze Fortinbrasových vojsk. Branaghovi se ovšem podařilo perfektně zdramatizovat hru ve hře, (v hledišti to šumí, každý kradmo špehuje každého, ve vzduchu visí skandál), jeho ‘nunnery scene’, stejně jako Oféliin pohřeb, těží to nejlepší z Shakespearova smyslu pro melodrama a dlouhé, často několikaminutové záběry kamery pronásledující postavy po chodbách a kroužící kolem nich v přepychově zařízených sálech a síních překvapivě dobře budují napětí. Co se hereckých výkonů týče, pravděpodobně v žádném jiném filmovém Hamletovi postavy nekřičí tolik jako tady a sám Branagh nevynechá jedinou příležitost protáhnout si hlasivky – většinou to funguje dobře a divák má pocit, že sleduje skutečné, živé lidi, plné strachu a vzteku, a ne jenom herce recitující krásné staré verše. Kromě Branagha tu podle očekávání exceluje Derek Jacobi jako rezervovaný a komplexní Claudius a Richard Briers jako nezvykle autoritativní aparatčík Polonius, ovšem i shakespearovští nováčci – Julie Christie (Gertruda) a Kate Winslet (Ofélie) – u mě bodovali a možná, že právě herecká sestava je největší předností téhle adaptace (byť někteří říkají, že obrovská koncentrace filmových hvězd v okrajových rolích je rušivá). Interpretačně zajímavé je překvapivě pozitivní vyznění celého příběhu a míra sympatie, které se v Branaghově režii dostalo i jindy démonizovaným či zesměšňovaným postavám. Branagh řekl, že Hamlet pro něj není jen příběhem o smrti, ale také o tom, co činí život hodný žití – a skutečně, jeho Hamlet, právě tak jako Horatio (watsonovský Nicholas Farrell) o pár scén později, nakonec pochopí smysl a cenu "to be". Zkrátka, je obrovská škoda, že měl Branagh tak velkou potřebu Hamleta naleštit, nablýskat a prodat, protože bez té řady bombastických scén a samoúčelné akce by to byla opravdu jedinečná podívaná; bohužel, i když měl Branagh důvěry v text hry dost na to, aby jej použil tak, jak je, i když mu to bude trvat čtyři hodiny, v inteligenci a představivost diváka měl buď on nebo jeho investoři zřejmě důvěry mnohem méně. // LEPŠÍ VERZE: O žádné výrazně lepší verzi Hamleta nevím, ale za pozornost rozhodně stojí ukázněnější, romanticko-filosofický Hamlet Grigorije Kozinceva (1964, Smoktunovskij jako Hamlet).(23.12.2006)

  • Chrustyn
    ***

    Brannagh je na Shakespeara expert o tom není pochyb ale přes všechny klady (výprava, scénář, obsazení) nemohu dát tomu dílu větší hodnocení. Pro obhajobu filmu je to mým povrchním pohledem na veršované dialogy, které mi prostě nikdy nesednou.(23.12.2012)

  • Charlton Heston

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace