Americká noc

Skvělý pohled režiséra Truffauta do vlastních řad. Film o natáčení filmu natočený jako pocta všem lidem kolem filmu. Vřele doporučuji ! (05.02.2003)

Rozhodně ne dokonalý film. Tempo místy drhne a i Truffaut občas šlápne trochu vedle, ale co naplat, když je tahle filigránská pocta kinematografii natočená s takovou láskou, že jí žádný filmový fanoušek nemůže odolat. Když Truffaut vyskládává na stůl knížky se jmény svých vzorů nebo krade fotosky z Občana Kanea, jako by mluvil za všechny osůbky na světě, které omámily roztodivné příběhy a zhmotněné sny na celuloidu. (11.07.2004)

Psát střízlivě o snímku, který představuje jednu z mých největších osobních filmových lásek, pro mě není jednoduché. Rozhodně jde o překrásný „film o filmu“, ve kterém Truffaut vzdal poctu nejen filmařům, hercům a všem lidem ve štábu, ale i filmovému umění samotnému. Jeho snímek je dechberoucí sondou do života během natáčení, kde se příběhy filmových postav prolínají s reálnými hrdiny. Sám Truffaut si zahrál režiséra a některé scény mají takřka autobiografický nádech (například nádherná sekvence, kdy za hudby Georgese Delerua vytahuje z poštovního balíku knihy o filmu, nebo když přesvědčuje Alphonse, že film je víc než život). Říká se, že Truffaut je ve svých filmech přítomen a reflektoval do nich všechno to, co o sobě nebyl schopen říci ve skutečnosti (byl plachý, bavil se jen o filmu a knihách). Americká noc možná není jeho nejosobnější film, ale dokáže být lyricky zamilovaná (vážnou hudbou podkreslené scény natáčení), hořce posmutnělá (Severinina nekonečná scéna), poeticky zábavná (kočka a mléko), romanticky bláznivá (Alphonsova milostná vzplanutí), ale hlavně až do morku celuloidu lidská, uhrančivá a skutečná. (18.10.2004)

Oscar 1 : Cizojazyčný film (1974) + 3 nominace (1975): Režie, Herečka VR - Valentina Cortese, Scénář (26.03.2004)

Nenapadá mě přesnější výraz než „hemžení“. Neustálé hemžení lidí, kteří žijí filmem, lidí, kteří žijí ve filmu. Scházejí se a rozcházejí, domlouvají a dohadují, pomlouvají a chválí. Jsou roztomilí, směšní i nešikovní. Jsou obyčejní a přesto je na nich něco zvláštního, něco, co jim dodává punc jedinečnosti. Jsou jací jsou, žádná z jejich chyb mi nevzala touhu být členem stejné rodiny, dělat stejně marnivou práci. Milovat film. ___ Americká noc se léty vychvalování mezi cinefily propracovala do pozice „opovažte se ho nemilovat“ filmu, přitom k oslovení diváka sama používá nanejvýš nenucených prostředků. Truffaut si svých diváků, hýčká, nikdy se nesníží k vykonstruované hře na city. Proto všechny ty mikropříběhy mohou na někoho působit neučesaně, některé dokonce zbytečně. Mě svou pestrostí bavily a po dlouhé době jsem si u nějakého filmu přál, aby trval déle. Otázkou je, jste-li nutně odsouzeni do role zachmuřeného pozorovatele, když vás bavit nebudou (jako manželka produkčního, pletoucí uprostřed všeho vzruchu nevzrušeně svetry)? Ukojí vaši touhu po vyšším umění scénář, protkaný v druhém plánu nádhernými odkazy na slavné tvůrce? ___ Muset si v rámci filmů o filmu vybrat mezi propracovanějším, cyničtějším, ale hůře stravitelným Hráčem Roberta Altmana a Americkou nocí, už jen za vizualizací Ferrandovy vzpomínky na promyšlenou krádež fotosek Občana Kanea (který údajně změnil Truffautův život) dám přednost filmu, u nějž jsem ani okamžik nezapochyboval, že vnikal s radostí a pro radost. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Jeanne (18.12.2008)

Pokud někdo u filmu Bio ráj napsal, že s ním začala jeho fascinace filmem, já to můžu napsat u tohoto snímku. Samozřejmě, že to při prvním zhlédnutí (kdysi na základce) nešlo s tím mým nadšením tak strmě, bylo postupné (možná o to intenzivnější), každopádně jistojistě vrcholí "mou érou CSFD." Jsem rád, že jsem v roce 2006 Americkou noc podruhé viděl, definitivně získal a směle prohlásil: nic se nezměnilo! :-) (05.06.2006)

Scénář: François Truffaut, Jean-Louis Richard, Suzanne Schiffman .. Tvůrčí i herecký zápal François Truffauta je obdivuhodný. Stejně jako upřimná láska k filmu a jeho komplexní a mnohdy náročné výrobě. (01.07.2009)

Tornatoreho Bio Raj je poctou a odou na instituciu kina a priatelstvo, Truffautova La Nuit Américaine zase jeho velkym vyznanim lasky k fillmu a procese jeho tvorby. Nadherne!!! (09.08.2004)

Je Americká noc magická? Některé pasáže ano. Jiné ne. (17.05.2009)

Truffaut je milenec. A film (a především jeho realizace) jeho dívkou. Americká noc je potěšením z řemesla povzneseného nad umění (režisér je nucen řešit všední maličkosti). Samotný film ve filmu (Je vous présente Pamela) je tlačen do pozadí (Truffaut často stříhá trochu moc brzy, jako by chtěl působit dojmem, že scéna je nepodstatná) a skutečná dramata se odehrávají v životě, což je v souladu s tím, že pro Truffauta byla samotná natáčení minimálně tak důležitá jako výsledné filmy a především s hlavní otázkou Americké noci: Je filmování nadřazeno skutečnému životu? Truffaut je přesvědčen, že ano (ze snů ho neprobouzejí ženy, ani strašidla, ale vzpomínky na dětství, kdy strhal vývěsky na film Občan Kane). Teoretizování v Americké noci je prosté, Truffaut hovoří podle všeho srozumitelným jazykem, přesto je zde spousta skrytých detailů, jen je očesat ze stromu. Na to je ovšem třeba vysokého žebříku protkaného stupínky bezuzdné cinefilie. Ostatním (rozbalování zásilky knih s monografiemi filmových tvůrců - Buňuel, Bresson, Welles, Rossellini, Hawks aj. - je klíčem ke stromu poznání) nezbývá než vrátit hlavu a sledovat plody filmového ovoce ze země a spíše si je jen domýšlet. (07.08.2007)

Veskrze sympatické přiblížení zákulisí natáčení jednoho filmu, složitých vztahů mezi herci a jejich rozmanitě se proplétající životní osudy. Až jsem dostala chuť také si vyzkoušet jaké to je, stresovat se, že zapomenu text, hemžit se spolu s ostatními na place, být součástí té "velké filmové rodiny" - no třeba někdy, jednou, možná... (22.12.2006)

I přes moudré a vtipné hlášky mě film nebavil, a to tak moc miluji filmy o filmu. Škoda. (13.07.2009)

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

Tak to byl pro mě hluboký ponor do zákulisí z natáčení filmů před téměř čtyřiceti lety. Z celého filmu je jasně vidět, že Truffaut do toho dal nejen kus svého já, ale hlavně velký kus svého srdce. Nemám ani ponětí o tom, co všechno se odehrává za tvorbou takového filmu a proto jsem vděčná, že jsem alespoň malý kousek toho všeho mohla vidět i když tomu už je pár let nazpátek. Nejen spoustu elánu, nadšení, úsilí a námahy, ale také co všechno jsou ochotni podstoupit, včetně ztráty svého soukromí je pro nás až někdy těžko pochpitelné. Každý človíček na place byl nějakým způsobem důležitý a ochotný udělat cokoliv pro film i když se nám někdy mohlo zdát, že jde o pouhé maličkosti. Myslím, že právě Nathalie Baye tam řekla pro nás dost neobvyklou hlášku : "Pro film bych mohla opustit chlapa, ale nikdy film pro chlapa." To samo o sobě svědčí o mnohém. A zakončím to ještě slovy, co řekl sám Francois Truffont : "Filmy jedou dopředu jako vlaky, jako noční vlaky........" (06.09.2012)

Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Nemám tomuto filmu co vytknout, snad jediné - trochu nudy. Na to, že to má Oscara za nejlepší hraný cizojazyčný film, jsem až tak nadšený nebyl, tuhle kategorii obvykle vyhrávají mnohém zajímavější filmy. Spíš by se tento film dal považovat za dokonalý dokument - film o (fiktivním) filmu, než drama / komedie. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=09yrru1ny-8 (26.02.2009)

Víte, popravdě ani nevím co k tomuhle napsat. François Truffaut byl naprostý génius, z každého jehož snímku je cítit nekonečná láska k filmu. Americkou nocí vzdal hold všem lidem, kteří mají s natáčením co dočinění. Nápad natočit film o natáčení filmu je sám o sobě výborný, ale jeho zrealizování Françoisem Truffautem je zkrátka geniální. Naprosto všichni zúčastnění zaslouží velké uznání. Ani jeden herec mě nezaujal více či méně, ze všech Truffaut vyždímal maximum. Tohle je naprostý základ pro každého filmového fanouška..........."Lidé jako my mohou být štastní pouze při práci na filmu."......... (19.06.2008)

"Co to je ten Váš film? Co je to za povolání? Všichni spolu spí, tykají si, všichni se podvádějí a hrozně lžou." Nikdy jsem nenatočil žádný film. Díky svému antitalentu, netrpělivosti a tomuto snímku, taky žádný nikdy točit nehodlám. Měl jsem totiž jedinečnou možnost spatřit složitost filmařských fíglů, prozkoumat podivné vztahy mezi herci, obrnit se trpělivostí při neustále opakovaných záběrech a také konečně pochopit, že tvorba filmu je proces s mnoha proměnnými a velmi nejasným výsledkem počínání. Na to nemám, ale díky Truffautovi jsem to hodně brzy pochopil. (31.01.2018)

Scéna, kdy režisér divákovi vyskládá na stůl své oblíbené knížky o filmu, vás prostě musí dojmout, stejně jako celá Americká noc. Těžko totiž věřit tomu, že měl někdo někdy film radši než právě Truffaut. (21.01.2008)

Americká noc mě naprosto minula. Až se za sebe skoro stydím. Jenže to nestravitelně pomalé tempo a nezajímavé postavy mě naprosto nedokázaly zaujmout. Mám rád filmy o filmech, ale u Americké noci můžu ocenit jen "objektivní kvality": Subjektivně ve mně Truffaut tentokrát nevyvolal vůbec nic. (21.01.2012)

Chcete vydělat? Tak prodávejte reality a netočte film... ;) Přemýšlím, zda jsem někdy viděla lepší film ve filmu... Asi ne. A navíc mám pocit, že jsem se zamilovala do postavy Alfonse - to jeho úžasné: "Jsou ženy magické?" a "Kdo mi půjčí 10 táců na bordel?" :)) (10.01.2007)