Nikdo mne nemá rád
Les Quatre Cents Coups
Nikto ma nemá rád
The 400 Blows
Režie:
François TruffautKamera:
Henri DecaëHudba:
Jean ConstantinHrají:
Jean-Pierre Léaud, Claire Maurier, Guy Decomble, Albert Rémy, François Truffaut, Jean-Claude Brialy, Georges Flamant, Jeanne Moreau, Jacques Demy (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Ukazuje nebezpečná úskalí chlapeckého dospívání, která sice dobře znají pedagogové a sociologové, ale která obvykle přehlížejí ti, kdož by měli nejspíše podat dítěti pomocnou ruku jeho rodiče. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti. Snaží se dokázat, že problém mládeže na scestí je spíše problémem dospělých. Jeho film je krutou obžalobou společnosti, v níž dítě vyrůstá bez lásky, společnosti, která zavírá třináctiletého chlapce společně s prostitutkami a v nápravném ústavu sním zachází jako s tím nejsprostším dospělým zločincem. Na MFF v Cannes 1959 byl film Nikdo mne nemá rád vyznamenán Cenou za režii. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (44)
- Martin Scorsese film zařadil na seznam „39 zásadních zahraničních filmů pro mladé filmaře“. (classic)
- Scény natočené v polepšovně se natáčely v Honfleuru, malém pobřežním městě v severofrancouzské Normandii. (classic)
- François Truffaut do natáčení také zahrnoval množství přátel (režisérských kolegů) ve vedlejších rolích, včetně sebe a Philippa De Brocy ve scéně v lunaparku, Jacquese Demyho v roli policisty, Jeana-Luca Godarda a Jeana-Paula Belmonda v rolích odposlechnutých hlasů (Belmondo ve scéně v tiskárně). (classic)
- Restaurovaná verze filmu byla vydána 19. října 2004 u příležitosti 20. výročí úmrtí Françoise Truffauta. (classic)
- Podle Jeana-Pierra Mockyho byl sledovací záběr na konci filmu, v němž Antoine Doinel (Jean-Pierre Léaud) běží, inspirován filmem Akiry Kurosawy Rašómon (1950), který viděl v kině s Françoisem Truffautem a Claudem Chabrolem a který na ně silně zapůsobil. (classic)
- Film je kompletně postsynchronní s výjimkou scény s psychologem, která byla natočena s živým zvukem. (classic)
- V titulcích, kdy je napsán scénář Françoise Truffauta, kamera přechází na náměstí Place d'Iéna v 16. pařížském obvodu a my zahlédneme Washingtonovu jezdeckou sochu těsně před vrcholem Eiffelovy věže. Tento pohled na věž dnes již není vidět, protože vedle věže, kterou vidíme ve filmu, byla postavena budova. (classic)
- V titulcích tvůrci filmu děkují Claudu Vermorelovi, Claire Mafféi, Suzanne Lipinské, Alexi Joffému, Fernandu Delignymu, Claudu Végovi, Jacquesu Josseovi, Annette Wademant, École technique de photographie et de cinématographie, Jeanu-Claudu Brialymu a Jeanne Moreau (která se ve filmu krátce objeví). Film je také věnován památce André Bazina, režisérova mentora, který zemřel rok před uvedením filmu do kin, den po zahájení natáčení. (classic)
- Scéna EPS se odehrává na levém břehu, zejména na rue de Vaugirard a rue d'Assas. (classic)
- Scéna, v níž si Antoine (Jean-Pierre Léaud) myje obličej ve fontáně, se natáčela v Eglise de la Trinité na Place d'Estienne-d'Orves v 9. pařížském obvodu. Exteriérové scény před domem Antoinových rodičů se natáčely na náměstí Place Gustave-Toudouze, na křižovatce ulic Rue Henry-Monnier a Rue Clauzel. Záběry byly pořízeny o několik metrů dál, na rohu ulic Henry-Monnier a Notre-Dame-de-Lorette, rovněž v 9. pařížském obvodu. (classic)
- Sekvence, v níž Doinel přiveze psací stroj, byla natočena na ulici Hamelin v kanceláři Ignace Morgensterna, Truffautova tchána. Sekvence v hornickém pozorovacím středisku se natáčely v Moulin d'Andé, na pozemku na břehu Seiny poblíž Saint-Pierre-du-Vauvray. Závěrečná sekvence na pláži se natáčela ve Villers-sur-Mer6. (classic)
- Scény v domě Antoinova (Jean-Pierre Léaud) přítele Reného (Patrick Auffay) se natáčely v interiéru v bytě Clauda Vermorela na rue Pierre-Fontaine v 9. obvodu a v exteriéru na avenue Frochot. (classic)
- Scény v bytě Doinelových rodičů se natáčely v ulici Marcadet. Scéna polibku mezi matkou a jejím milencem se natáčela na Place de Clichy. Fasáda paláce Gaumont-Palace na náměstí Clichy se ve filmu objevuje, když jde rodina večer do kina. (classic)
- Titulky se slavnou hudbou z filmu ukazují několik ulic v západní Paříži s výhledem na Eiffelovu věž. Začínají sledovacím záběrem na Rue de l'Amiral d'Estaing, pokračují po place d'Iéna, kolem továren, po avenue du Président-Wilson a končí na Champ-de-Mars. (classic)
- Natáčení začalo 10. listopadu 1958 a skončilo 5. ledna 1959. (classic)
- Film se umístil na 41. místě v žebříčku „500 nejlepších filmů všech dob“ sestaveném časopisem Empire v roce 2008. (Delock)
- Hlavní postava filmu – trpící pubescent Antoine (Jean-Pierre Léaud) – se natolik podobala Françoisi Truffautovi, až to jeho rodiče a nejbližší příbuzné urazilo. Truffaut se s nimi zpočátku udobřoval jen přes dopisy. Definitivní tečku za tímto sporem udělal, když řekl časopisu Arts: „Nikdo mne nemá rád není autobiografie. Mezi mladým Doinelem a divokým klukem, jímž jsem byl, sice existují tu a tam styčné body, ale podobnosti mezi filmovými rodiči a mými, kteří byli vynikající, jsou čistě náhodné.“ (Stegman)
- Film je částečně autobiografický. François Truffaut byl skutečně velmi problémovým dítětem, utekl z domu a také miloval Balzaca. (Hwaelos)
- Snímek získal cenu za nejlepší režii v Cannes a proslavil tak francouzskou novou vlnu. Mimo jiné umožnil Jeanu-Lucu Godardovi natočit jeho dlouhometrážní prvotinu U konce s dechem (1960). (Hwaelos)
- Juvenal (Decimus Iunius Iuvenalis) byl římský satirický básník 1. a 2. století našeho letopočtu. (džanik)
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)