• kleopatra
    *****

    Mark Twain přivedl na svět Prince a chuďase literárního, Ludvík Ráža and company televizního a to ve dvou dílech, v nichž se octneme v "Londýně" a bez ohledu na to, kde to opravdu je, atmosféra funguje bezvadně, honosné sídlo honosně vypadá, brloch je brlohem, nad "Temží" mlha, dobová hudba. Kromě elitní herecké sestavy, se mi asi nejvíc zafixoval Petr Kostka jako šlechtic Miles, který pomáhá Edvardovi k návratu do JEHO kůže, a především to byla jedna z prvních hereckých příležitostí Romana Skamene. Tehdy měl zlaté vlásky, čistý dětský výraz, krásný hlas a talent. Princátko Edvarda i hadrníčka Toma zahrál velmi sympaticky, rýsoval se jako slibný herec. Kde je dneska, není nutno dodávat, škoda slov a vzdechů.(14.5.2006)

  • Crocuta
    ****

    V celkově působivém historickém TV filmu se mi vždycky nejvíc líbilo dokonale ztvárněné prostředí chudiny a londýnského podsvětí 16. století. Kromě toho to byl asi opravdu vrchol herecké kariéry Romana Skamene.(21.7.2007)

  • kingik
    ***

    Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasnul nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jakoby ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60%(11.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace