Reklama

Reklama

Kronika zmizení

(festivalový název)
  • Izrael Segell ikhtifa (více)
Palestina / Izrael / USA / Německo, 1996, 88 min

Obsahy(1)

Elia Suleiman se skrze svůj první celovečerní film pokouší dobrat k podstatě palestinské národní identity. Pokládá si otázku, co to znamená být v dnešní době Palestincem? Kombinací různých epizodických výjevů vytváří koláž, v níž dohromady směšuje fakta i fikci. Volně překračuje a navzájem propojuje hranice fikčního příběhu, autobiografie a historie. Hlavní postavou snímku je E.S., sám režisér. On a další postavy bloudí sociálním i politickým labyrintem. Pokoušejí se dostat ze svízelných životních podmínek, chtějí se vymanit ze svého ghettoizovaného života. Zlehčujícím žánrem černé komedie tvůrci zviditelňují opomíjené důsledky násilné separace na psychiku běžných Palestinců.

Snímek je rozdělen do dvou dílů, na „Nazaretský osobní deník" a „Jeruzalémský politický deník". Intermezzo mezi těmito částmi tvoří osobní Suleimanova vsuvka, která je úzce spjatá s jeho návratem na Blízký východ. Zatímco v první části filmu sledujeme majitele krámku se suvenýry, který se připravuje na nával japonských turistů, v další části filmu, méně optimistické, vidíme marné snažení mladé arabské ženy hledající si byt. Arabové totiž nepronajmou byt osamělé ženě a Židé ho zase nesvěří Arabce.

Snímek nevypráví jeden ucelený příběh. Místo toho se zaměřuje na životy mnohých postav, které jsou navzájem jen velmi volně propojeny. Sériemi kritických, surrealistických i veselých scén režisér vytváří obraz palestinské národní identity. Filmová postava E.S. je konfrontována s prostředím, kde se narodila. Pátrá po vlastním smyslu pro sounáležitost. Osoba režiséra se pohybuje mezi dvěma polohami - buď je postavou ve filmu, nebo pozorovatelem jednotlivých událostí. Po 12 letech v emigraci se tímto filmem Suleiman pokusil znovu nalézt vlastní identitu. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (4)

woody odpad!

všechny recenze uživatele

Dovolím si směle tvrdit, že jsem na LFŠ viděl největší sračky (viz. často se opakující výroky jako: "Woody, ty si magor!" nebo "Si větší úchyl jak Lhurg")... A tahle, tahle byla největší. On je to kumšt natočit i relativně vtipnou a zajímavou situaci tak zoufale nevtipným, nikoliv však trapným způsobem... Zkrátka nevědět jak vypointovat situaci a gag a snažit se to skrývat za velkou moralitku a odměřené pojetí a rádoby realistickou formu je tvůrčí bezradnost. (LFŠ 2008) ()

Paldini odpad!

všechny recenze uživatele

Podobné jako švédská groteska Ty, který žiješ, ale ještě méně vtipná a záživná. Na konci projekce nezůstal v kinosále skoro nikdo. Jen woody byl spokojen, že má další zářez do sbírky obskurních špatných filmů. ()

Reklama

Kkahunaa 

všechny recenze uživatele

Filmový debut autorského režiséra Elia Suleimana, který řeší svou lidskou podstatu do hloubky. Již ve svém prvním filmu takřka definoval svůj autorský styl, který se výrazně projevil i v jeho dalších filmech. Statická kamera, dlouhé záběry na všední situace, běžné lidské rozmluvy, hloubavé poselství. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama