Battle Royale II: Requiem

Po prvnim dilu jsem cosi cekal a to byla fatalita jako dat masinfirovi ridit repuliku. Podobnou smesku "ynteligentnich" dialogu o zivotnich hodnotach, rodicich, nesmrtelnosti aby opravdu clovek pohledal, kdyz k tomu pridate jeste spoustu leticich kulek a lacinych vybuchu dostanete vysledek, za ktery by se nemusel stydet ani UWE.... (24.05.2005)

Tak předně, koupil jsem to jako luxusní edici 2 DVD za 10 Kč v jednom výprodeji. Řekl jsem si, jednička mi moc nesedla- zkusím to za ty peníze... Závěr? Japonci byli, jsou a bohužel asi čím dál více budou divnej národ. Ať už jsou to žlutý vřískající obludy pikačuové, různý bakugani či tohle... A upřímně, - to mě děsí. Už když jen vidím ty jejich současné (chápej civilní) ohozy a účesy, mám pocit, že koukám na nějakej postapokalyptickej film a vybavuje se mi Šílenej Max.... Oni násilí prostě zbožňují. I když je to tady schovaný za obrovskou kupou keců, Requiem o ničem jiném není. Jistě, někdo může namítnout: Když nemáš rád krev, nekoukej na Saw... Pravda. Kouknul jsem na to jen ze zajímavosti, byl to zkrátka experiment. Teď k obsahu: Od jedničky je zde rozdíl jedině v tom, že studentíci nebojují proti sobě navzájem, ale jsou spárováni a mají dobít ostrov s arciteroristou... Vždy dva mají společně nastavený obojek, takže když to jeden koupí, vybouchne obojek i toho druhého i kdyby mu nic nebylo. Obojky vybuchují i při vychýlení z určeného sektoru. Proč na ostrov poslali nevycvičené studentíky (sice z nejzlobivější třídy) když ostrov s lotrem můžou smáznout raketama nechápu... Ono je tam toho bez logiky víc... Hromada moudrejch keců, kterejm ale nerozumíte podbarvená symfonickou hudbou... děs. Když to náhodou někdo schytá, kolem ustane boj aby se mohl vymluvit, případně strávit poslední výdechy v náručích spolužáků... Bonusové DVD doporučuji nesledovat, uvidíte dojmy japonských herců z natáčení, - §§ vesel駧 oslavy japonských vánoc ! atd... O neumění hrát né některých, ale všech herců se raději rozepisovat nebudu... Za pozornost snad jen stojí natáčení soundtracku Národním orchestrem Varšavy... Pro někoho je možná tahle slátanina kultem. Já v tom vidím rozhodně možnou hrozbu a nevyužitý potenciál. Hrozbu proto, že když to uvidí nějakej nezralej Tódžo (pokud možno z dětství rodičema a učitelema frustrovanej) vezme ákáčko a půjde si to někam s dospělákama v reálu vyřídit... Nevyužitej potenciál proto, že s výbavou, výpravou (ale samozřejmě s jiným scénářem) a triky to mohl být klidně solidní válečným film.... Až zase uvidím někde na tržnici třetí díl, tu pětku hodím žebrákovi do klobouku v metru.... * (29.09.2012)

Stejně jako Cameronovi Vetřelci i tento film by si zasloužil podtitul: "Tentokrát je to válka“. Saving Private Ryan, Black Hawk Down a první BR dohromady. Akčně-válečné scény jsou spolu s patosem dovedeny do (snesitelného) extrému. Velmi nekompromisní (krve je spousta, mrtvých ještě mnohem víc) a velmi zábavná (ve stylu: "pořád se něco děje“) podívaná a celkově hodně solidní pokračování s minimálně dvěma božskými scénami (pád "dvojčat“ a vylodění). 80 % (19.09.2006)

Zmysel a pointa brutálne dobrej a nemilosrdne brutálnej jednotky sa vytratili už na začiatku ako jarný vánok v strede jesene. Opäť sa potvrdila neopakovateľnosť nápadu, tvorcovia boli však bohužiaľ neopakovateľne dutí na to, aby si to uvedomili. Stačilo trošku pozmeniť scenár (iná lokalita, slabší protivník, odlišné pravidlá hry) a razom sa divák pozerá na úplne iný snímok, ktorý s jednotkou nemá prakticky nič spoločné. Stredná pasáž zbytočných dialógov a monológov mi takmer rozožrala nervy. Vlastne jediné, pri čom som si spomenul, že vlastne pozerám pokračovanie skvostného 'Battle Royle', boli poznámky štatistu ohľadom počtu mŕtvych študentov a skutočne (zachraňujúco) dobrá akcia (doprevádzaná strhujúcou hudbou a prekvapujúco dobrým strihom), ktorá mala dostatok razancie nato, aby pozdvihla hodnotenie na slabší priemer. Keby to však bolo naopak, nápad by ostal nepozmenený a všetko by ostalo tak, ako to bolo, bolo by to zas len bezúčelné vykrádanie pointy a myslím, že moje hodnotenie by sa tým nijak nezmenilo. A tak s radosťou vymažem z mojej pamäte spomienky na tento film a ponechám si len tie pôvodné. 50%. (18.03.2009)

První "Královská bitva" ve mne zanechala opravdu hluboký dojem. Byl to jeden z mých prvních asijských filmů, zároveň jsem byl ve věku hrdinů, tudíž při sledování se mi psychika houpala sem a tam, melancholika zkloubená s otevřeným násilím prostě ve mě něco nechala a stále na ten film vzpomínám (a přemýšlím, koho bych zabil v naší třídě:-). O to větší zklamání přináší Requiem. Z výše uvedených pocitů ve mě nevylolal ani jeden, i když se s tím asi počítat ani moc nedalo. Přece jen, originalita s dalšími díly obvykle mizí - tady se snad kromě obojků filmaři nevykrádají. Jenže, příběh jedničky byl neotřelý, silný, ne úplně blbý s únosným výskytem logických děr. BR II to ovšem prohrává i na této frontě, navíc tu jsou doslova logické krátery. Dalším mínusem je hlavní peroxidem odbarvený hrdina, který tak nesnesitelně přehrává - alespoň jako jediný prvek filmu budí nějaké emoce - hrozně moc si přejete aby ho už někdo zabil. Sympaťák z jedničky naštěstí zůstává, i když je upozaděn, bitevní scény mají pravda náboj a šmrnc, ale převod ze "zábavné" vraždící hry na libovolný vojenský opus nebyl nejšťastnější nápad. (18.05.2009)