Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film o teenagerech, kteří dělají potíže svými motocyklovými závody - oslavují tak svého hrdinu, závodnického šampióna. (oficiální text distributora)

Recenze (16)

InJo 

všechny recenze uživatele

Generační film podle Paula Verhoevena. Svižné drama o životě několika teenagerů v Holandsku konce 70. let definují obvyklé a oblíbené režisérovy trademarky - divoké, rebelantské postavy, zcela přirozeně působící explicitní přístup k často tabuizovaným tématům a prvkům (Verhoevenovo svérázné zobrazování lidské sexuality by dnešní vyměklé hipster diváky asi dost zarazilo), černý humor a celkově cynický, syrový a věrohodný pohled na "vyspělou" západní společnost. Tudíž i zde se můj oblíbený provokatér zaměřuje na to, co ho na lidech zajímá nejvíce - jejich nízké pudy a odvrácená tvář obecně (podle Verhoevena společnost charakterizují primárně tři věci - sex, násilí a náboženství). ___ Už jsem od Paula viděl téměř všechny jeho celovečeráky - a nezklamal mě zatím ani jedním. Je to prostě borec a jeden z nejlepších režisérů (nejenom) své generace. 70 % ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Skutečně jsem nečekal, že tvůrce Verhoevenova formátu a pověsti natočí ve výsledku milý a nikterak neškodný teenagerovský film. Pokud ale někdo čeká film ve stylu Horečky sobotní noci, Pomády či Porky´s, asi by si měl uvědomit, že tenhle film není hodnocený pro nic za nic "R" ("pro mládež do 18 let nevhodný"). Postavy jsou, jak se na žánr sluší a patří, jednorozměrné, ale rozhodně překvapí otevřené zobrazování (nejenom heterosexuální) erotiky, na své si přijdou jak muži, tak ženy (pokud existuje něco jako "teensploitations", Spetters jím bezpochyby jsou). Verhoeven tu žánr ironizuje, tu obratně zachází s klišé a nedělá mu problém smíchat vážně míněné dramatické sekvence s neuvěřitelně zábavnou komediální nadsázkou (předstíraná soulož), ale pořád jsou Spetters filmem o 3 kamarádech-motorkářích, kteří se snaží vypadnout ze svého rodného města. Na tom by rozhodně nic nebylo, kdyby (spoiler) se to jednomu z nich nepovedlo díky tomu, že objeví svou homosexualitu - poté, co je brutálně znásilněn bratrem své přítelkyně a jeho 3 kamarády. (konec spoileru) Ani se nedivím, že má gay komunita s Verhoevenovými filmy takový problém a mělo ho i se Základním instinktem, když jeho raná tvorba je v této otázce silně naivní a dehonostující filmy s queer tématikou (být znásilněn ženou, zjistí, že je hetero, nebo být znásilněn mužem a ženou najednou, zjistí, že je bi? - ale no tak!). Intertextový odkaz na na Tarks Fruit ("Sténej jako v Tarks Fruit!") potěší, to platí i o účasti Jeroea Krabbého a Rutgera Hauera v menších rolích. Přestože si Verhoeven umí poradit s jednotlivými podzápletkami (homosexualita, ochrnutí, víra...), nemohu dát nejvyšší hodnocení kvůli scénáristickým zkratkám a také oné dost vynucené a ve skutečnosti pitomé přeměně jednoho z hrdinů, no a zkrácení by taky neuškodilo. Aspoň ta politická nekorektnost je fajn. P.S. Druhé zhlédnutí, jde to na plný počet. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

I s odstupem času jde o poměrně drsný a špinavý snímek, kde si Verhoeven dovolí to, na co mnozí režiséři ani nepomyslí. Evropské filmy byly a do jisté míry jsou odvážnější než americké (nepočítám underground). Naturalistické znásilnění jednoho ze tří motorkářů, dokumentárně nasnímané závody či neuvěřitelně realistické vymlácení restaurace Harmonie jsou působivé dodnes. K tomu výborná muzika (kromě těžce osmdesátkové T.Scherpenzeela) od Blondie po Iggyho Popa. R.Hauer ovšem příliš prostoru, jak by se očekávalo dle titulků, nedostal. ()

danoo 

všechny recenze uživatele

Postmoderná esencia všetkých sociálnych tabu západnej Európy 70-tych rokov minulého storočia, ktorá by na prvý pohľad nemala fungovať, ale opak je pravdou. Raný Verhoeven útočí všetkými smermi (sexualita, viera, žurnalistika, zdravotné postihnutie, kriminalita) a popravde občas mu chýba taktnosť či logika, ale robí to tak, že nemôžete odtrhnúť oči od obrazovky. Jednoducho povedané, trocha lacnejší MECHANICKÝ POMARANČ. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Z Verhoevena je tu cítit ta sebespokojenost, kterou se těšil po třech úspěšných filmových zářezech. Ambiciózně tedy rozjíždí jednu dějovou linii za druhou, každé se věnuje tak nějak dle nálady a do toho ještě cituje sebe ("Budeme to dělat jako v Tureckém medu."), Coppolu (pomeranče předzvěstí katastrofy) či Wylera (dle svých slov se snažil závody přiblížit zážitku z Ben-Hura). Dohromady je to tak nějak horko těžko poslepované, jakkoli jednotlivé scény fungují dobře díky Verhoevenově realizační bravuře, kdy se často snaží do jednoho záběru nacpat co nejvíce informací a herce přitom nijak nešetří. Ti jsou ale jinak dalším slabším bodem příběhu, protože šíleně přehrávaj a chovají se jak kdyby jim bylo osm. Což je ale jinak obecný problém (?) režisérových postav, který zjevně vychází z jeho misantropie. Navíc jeden z ústřední trojice vypadá jako mladý Anton Chigurh, díky čemuž se vám může snadno změnit celé čtení filmu. Asi chápu o co tady šlo, pokud to tedy měl být určitý rozklad a demýtizace post-greasařské motokultury, ale autora tady prostě převalilo vlastní velikášství a arogance. Zase na druhou stranu, jestli skutečně kvůli tomuto filmu nedostal Verhoeven na starost režii Return of the Jedi, tak si nemůžu stěžovat. Mimochodem po tomhle filmu vznikla prý v Nizozemsku Národní Anti-Spetters Komise, která si vytyčila za úkol znemožnit režisérovi financování jeho dalších filmů a to mimo jiné dle toho jakým způsobem zobrazuje gaye, ženy, policisty či náboženské zástupce. Verhoevena nakonec vyhnali točit do Států a neoficiálně vlastně založili Twitter. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (1)

  • V jedné scéně říká chlapec dívce, aby sténala stejně nahlas, jako ve filmu Turks Fruit (1973), což je odkaz na jeden z prvních filmů režiséra Paula Verhoevena. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama