Spetters
Spetters
Režie:
Paul VerhoevenScénář:
Gerard SoetemanKamera:
Jost VacanoHrají:
Hans van Tongeren, Renée Soutendijk, Maarten Spanjer, Toon Agterberg, Marian Boyer, Peter Tuinman, Saskia van Basten-Batenburg, Yvonne Valkenburg (více)Obsahy(1)
Film o teenagerech, kteří dělají potíže svými motocyklovými závody - oslavují tak svého hrdinu, závodnického šampióna. (oficiální text distributora)
Recenze (16)
Syrový pohled do Nizozemska s Paulem Verhovoevenem. Z počátku hodně teenagerské, později se velmi silně měnící schéma přechází do dramatu o partě chlapců, kteří čelí současnosti a sami sobě. Přestože film působí ještě stále trochu amatérsky a nezkušeně, Verhovoevenovi se udržet příběh ve správných kolejích, i když mu ujíždí tempo. Herci jsou neznámý krom jedné výjimky (Rutger Hauer). ()
Skutečně jsem nečekal, že tvůrce Verhoevenova formátu a pověsti natočí ve výsledku milý a nikterak neškodný teenagerovský film. Pokud ale někdo čeká film ve stylu Horečky sobotní noci, Pomády či Porky´s, asi by si měl uvědomit, že tenhle film není hodnocený pro nic za nic "R" ("pro mládež do 18 let nevhodný"). Postavy jsou, jak se na žánr sluší a patří, jednorozměrné, ale rozhodně překvapí otevřené zobrazování (nejenom heterosexuální) erotiky, na své si přijdou jak muži, tak ženy (pokud existuje něco jako "teensploitations", Spetters jím bezpochyby jsou). Verhoeven tu žánr ironizuje, tu obratně zachází s klišé a nedělá mu problém smíchat vážně míněné dramatické sekvence s neuvěřitelně zábavnou komediální nadsázkou (předstíraná soulož), ale pořád jsou Spetters filmem o 3 kamarádech-motorkářích, kteří se snaží vypadnout ze svého rodného města. Na tom by rozhodně nic nebylo, kdyby (spoiler) se to jednomu z nich nepovedlo díky tomu, že objeví svou homosexualitu - poté, co je brutálně znásilněn bratrem své přítelkyně a jeho 3 kamarády. (konec spoileru) Ani se nedivím, že má gay komunita s Verhoevenovými filmy takový problém a mělo ho i se Základním instinktem, když jeho raná tvorba je v této otázce silně naivní a dehonostující filmy s queer tématikou (být znásilněn ženou, zjistí, že je hetero, nebo být znásilněn mužem a ženou najednou, zjistí, že je bi? - ale no tak!). Intertextový odkaz na na Tarks Fruit ("Sténej jako v Tarks Fruit!") potěší, to platí i o účasti Jeroea Krabbého a Rutgera Hauera v menších rolích. Přestože si Verhoeven umí poradit s jednotlivými podzápletkami (homosexualita, ochrnutí, víra...), nemohu dát nejvyšší hodnocení kvůli scénáristickým zkratkám a také oné dost vynucené a ve skutečnosti pitomé přeměně jednoho z hrdinů, no a zkrácení by taky neuškodilo. Aspoň ta politická nekorektnost je fajn. P.S. Druhé zhlédnutí, jde to na plný počet. ()
Přiznám, že je pro mě skutečně těžké hodnotit tento dobový osmdesátkový film po více než 30 letech. Dokážu si hravě představit, jak odvážný, stylový i zábavný (ve smyslu, co je zrovna módní a cool) mohl být snímek v době svého vydání, jenže dnes již na takové věci obecenstvo nahlíží jinak. Nudita je sice stále šokující a opravdu se mi líbí, jak Verhoeven dokázal do svého jinak velice odlehčeného a nenáročného "dramatu" mimoděkem zakomponovat pár vážnějších témat (odhalování sexuality, závodník po nehodě), ovšem to je asi tak vše. Teenagerský motocross, disko a osmdesátkové účesy už jsou prostě out a (záměrně) jednoduché charaktery tomu také příliš nepomohou... Přesto ani dnes se nejedná o žádnou katastrofu, ba naopak - solidní průměr :) 5/10 ()
Aj napriek nikolkym super scenam mi to vobec nesadlo. Prislo mi to dlhe, sexualne zbytocne prilis otvorene a dejovo prilis rozharane 5/10 ()
I s odstupem času jde o poměrně drsný a špinavý snímek, kde si Verhoeven dovolí to, na co mnozí režiséři ani nepomyslí. Evropské filmy byly a do jisté míry jsou odvážnější než americké (nepočítám underground). Naturalistické znásilnění jednoho ze tří motorkářů, dokumentárně nasnímané závody či neuvěřitelně realistické vymlácení restaurace Harmonie jsou působivé dodnes. K tomu výborná muzika (kromě těžce osmdesátkové T.Scherpenzeela) od Blondie po Iggyho Popa. R.Hauer ovšem příliš prostoru, jak by se očekávalo dle titulků, nedostal. ()
Generační film podle Paula Verhoevena. Svižné drama o životě několika teenagerů v Holandsku konce 70. let definují obvyklé a oblíbené režisérovy trademarky - divoké, rebelantské postavy, zcela přirozeně působící explicitní přístup k často tabuizovaným tématům a prvkům (Verhoevenovo svérázné zobrazování lidské sexuality by dnešní vyměklé hipster diváky asi dost zarazilo), černý humor a celkově cynický, syrový a věrohodný pohled na "vyspělou" západní společnost. Tudíž i zde se můj oblíbený provokatér zaměřuje na to, co ho na lidech zajímá nejvíce - jejich nízké pudy a odvrácená tvář obecně (podle Verhoevena společnost charakterizují primárně tři věci - sex, násilí a náboženství). ___ Už jsem od Paula viděl téměř všechny jeho celovečeráky - a nezklamal mě zatím ani jedním. Je to prostě borec a jeden z nejlepších režisérů (nejenom) své generace. 70 % ()
Z Verhoevena je tu cítit ta sebespokojenost, kterou se těšil po třech úspěšných filmových zářezech. Ambiciózně tedy rozjíždí jednu dějovou linii za druhou, každé se věnuje tak nějak dle nálady a do toho ještě cituje sebe ("Budeme to dělat jako v Tureckém medu."), Coppolu (pomeranče předzvěstí katastrofy) či Wylera (dle svých slov se snažil závody přiblížit zážitku z Ben-Hura). Dohromady je to tak nějak horko těžko poslepované, jakkoli jednotlivé scény fungují dobře díky Verhoevenově realizační bravuře, kdy se často snaží do jednoho záběru nacpat co nejvíce informací a herce přitom nijak nešetří. Ti jsou ale jinak dalším slabším bodem příběhu, protože šíleně přehrávaj a chovají se jak kdyby jim bylo osm. Což je ale jinak obecný problém (?) režisérových postav, který zjevně vychází z jeho misantropie. Navíc jeden z ústřední trojice vypadá jako mladý Anton Chigurh, díky čemuž se vám může snadno změnit celé čtení filmu. Asi chápu o co tady šlo, pokud to tedy měl být určitý rozklad a demýtizace post-greasařské motokultury, ale autora tady prostě převalilo vlastní velikášství a arogance. Zase na druhou stranu, jestli skutečně kvůli tomuto filmu nedostal Verhoeven na starost režii Return of the Jedi, tak si nemůžu stěžovat. Mimochodem po tomhle filmu vznikla prý v Nizozemsku Národní Anti-Spetters Komise, která si vytyčila za úkol znemožnit režisérovi financování jeho dalších filmů a to mimo jiné dle toho jakým způsobem zobrazuje gaye, ženy, policisty či náboženské zástupce. Verhoevena nakonec vyhnali točit do Států a neoficiálně vlastně založili Twitter. ()
Verhoevenova variace na Rozmarné léto- do města přijede sourozenecký pár se stánkem rychlého občerstvení a (zejména ona) postupně totálně rozvrátí životy tří mladíků, které do té doby zajímaly hlavně jejich motorky (a o děvčatech spíš jen žvaní, nebo před sebou cosi předstírají). Až na to, že v tomto příběhu jsou mnohé změny nevratné a někteří si, narozdíl od plavčíka, majora a pana abbého, skutečně vrznou. ()
Rezisersky som sa pozrel do Holandska na partiu mladych ludi + nejake ti motorkarske zavody. 60 % ()
Povedal by som najhorší film Verhoevena, aj keď tu máme ešte aj Showgirls. Sledujeme iba mladícke dobrodružstvá troch motorkárskych kamarátov bez nejakej silnejšej nosnej línie. Všetko je len také ľahké, vzletné, postavy veľmi ploché, aj keď v závere dôjde aj na dvojicu dramatických situácií a snaha vyrovnania sa s tým. Do toho nechutná homosexualita. Pre Verhoevena to nie prvý holandský film o tejto látke, už si pomaly začínam myslieť, že bol g alebo bi. Čo by aj vysvetľovalo, prečo je v ďalšom jeho filme viac mužskej nahoty a dokonca aj mužskej sexuality než tej ženskej. ()
Postmoderná esencia všetkých sociálnych tabu západnej Európy 70-tych rokov minulého storočia, ktorá by na prvý pohľad nemala fungovať, ale opak je pravdou. Raný Verhoeven útočí všetkými smermi (sexualita, viera, žurnalistika, zdravotné postihnutie, kriminalita) a popravde občas mu chýba taktnosť či logika, ale robí to tak, že nemôžete odtrhnúť oči od obrazovky. Jednoducho povedané, trocha lacnejší MECHANICKÝ POMARANČ. ()
Na první pohled prostý teen film, při bližším zkoumání komplexně promyšlené dílko poznamenané režisérovými ojedinělými perverzemi. Atmosférou a tématem podobné kultovnímu Tureckému medu (tragika osudu jemuž hrdinové čelí (rakovina/ochrnutí), bizarní explicitní sexuální scény vyvolávající pocit opravdovosti, uvěřitelnosti a zároveň studu) a v jehož stínu tento film trochu neprávem zůstal (subjektivně hodnoceno). Oba filmy jsou svým způsobem o docela normálních životech nijak extra výjmečných lidí, ale právě v "normálnosti" odhaluje Verhoven to tvrdé a drsné. Spetters je snímkem, ve kterém dopravní prostředky exponují a charakterizují postavy. Jsou metaforickým zobrazením životního postoje a symbolicky naznačují jejich sexuální orientaci. Podobný přístup použil Verhoeven v Showgirls, kde obraz v zrcadle funguje jako symbol pro naznačení vztahu mezi postavami. Je až neuvěřitelné, jak obrovské možnosti pro zkoumání a analýzy Spetters vlastně nabízí. Mnohovrstevnatá podívaná, která je stylově jedinečná. ()
Holandská verze (neberte doslova) Horečky sobotní noci, Pomády a podobných filmů, které byly v té době v kurzu. Je to ale trochu dramatičtější. Kupodivu mě to bavilo, i když mi ani jeden z herců k srdci nepřirostl a tu hlavní ženskou postavu jsem vyloženě nesnášel. ()
Většina nizozemské filmové tvroby P. Verhoevena (než se přesunul do Hollywoodu), není pro mě ani dobrá, ani špatná. Je zajímavá. A Sprej na vlasy není výjimkou. Film o trampotách party hejsků rozebírá spoustu témat a jak je Verhoevenovým zvykem, vše je naturalisticky nekompromisní. U některých homoušáckých scén až moc na můj vkus. Nicméně jako celek se jedná o zajímavý film. ()
Tolik let ... v San Franciscu se začínala klubat pandemie AIDS, u nás to byly stále roky tuhého socialismu neboli lží v přímém přenosu a v Holandsku vzniklo toto ... Neuchvátilo mě to zcela, nicméně jistou vypovídací hodnotu pro mě film měl. Vhled do tehdejší "západní společnosti", honba za penězi, naivita mládeže a otevřený pohled na sexualitu. Film doporučuji jak mladším, tak i "pamětníkům" 5546 ()
Chcel som tento film vidiet ako stary fanusik Rutgera Hauera. Uz tak polovici som tento svoj umysel olutoval. Jednak je Rutger v tomto filme len ako "guest star", takze sa tam niekolko krat len mihne, ale hlavne celkova uroven tohoto filmu je velmi nizka. Jak rezisersky a strihacsky, tak scenaristicky ma toto uroven zaciatocnicskeho studentskeho filmu. Jedine, co by k tomuto prirovnaniu nesedelo su peniaze. Tych mali tvorcovia dost. Skoda, ze nemal scenarista dostatok talentu, aby vytvoril zaujmave postavy a nie len taketo ploche, jednorozmerne teenagerske figurky, ktore objavuju svoju sexualitu. Pribeh, ak by sme o nejakom hovorili, je velmi naivny a nezaujmavy a hovorit o akejsi dramaticnosti deja by bolo tiez velmi odvazne. Jedine plus mozno tvorcovia zasluzia za odvahu. Filmov s odhalenymi muzskymi prirodzeniami v tzv. mainstreame asi nebolo vela. Skoda, lebo Turecky med a Oranzskeho vojaka mam velmi rad. Napriek vsetkemu si dokazem predstavit, ze tento film bol onehdy v Holandsku hitom. 33 %. ()