Paul McCartney Back in the U.S.

Kostrou filmu jsou písně ve stejném pořadí, v jakém byly hrány na koncertech. Není překvapením, že převažují Paulovy hity z období Beatles. Jeho sólová tvorba je zachycena jen několika kousky. Dočkáme se tedy takových perel, jako jsou All my loving, Getting better, Band on the run, Back in the U.S.S.R nebo Can't buy me love. Paul si vzpomněl i na Johna Lennona, kterému kdysi věnoval píseň Here today. Na ukulele si střihl jedinečnou verzi Harrisonovy písně Something. Přímo ve filmu se podíváme na zvukovou zkoušku v písních Coming up a Matchbox. Mezi jednotlivými písněmi spatříme několik amerických fanoušků hovořících o svém vztahu k Paulovi a Beatles. Kamery šmejdící nad hlavami diváků objeví mnoho známých osobností, které se přišly podívat na koncert. Z velkého zástupu zvučných jmen jich stačí vybrat jen pár na ukázku: Jack Nicholson, Sylvester Stallone, Jennifer Aniston, Michael Douglas. V závěru filmu se před kamerou objeví také zvukový mistr George Martin. Samozřejmě se nám postupně krátce představí členové doprovodné skupiny a realizačního týmu, z nichž zaujme především výpověď McCartneyho osobního asistenta Johna Hammela. Ano, to je ten muž, který pečuje o Paulovy kytary a nesmí si dovolit nechytit jeho kytaru, když mu ji Paul místo podání jen hodí. V neposlední řadě nelze nezmínit ani účast Heather Millsové. V dnešní době je trochu smutné sledovat, jak ji měl Paul rád (pozn. autora: recenze byla psána v únoru 2007, kdy probíhalo dramatické rozvodové řízení tohoto páru). A to tak, že mu dokonce před vrcholem koncertu osobně přinesla až na pódium jeho kytaru. Co by to bylo za koncertní film, abychom také nenahlédli do zákulisí. Několik záběrů nám přiblíží stavbu pódia, přípravu vizuálních efektů, nahlédneme do automobilu i do letadla, do šatny a do kuchyně. Obrazem nám připomene také výjimečné události kolem turné. To když Paul McCartney zavolal do rádia správnou odpověď na soutěžní otázku a tím zcela odrovnal moderátora, nebo když se Paul stal čestným členem newyorské policie a okamžitě běžel vyzkoušet moc právě obdrženého policejního odznaku. Navštívíme také šimpanze, se kterými si Paul zahrál na klávesy a pak se rozhodl pečovat o jejich hygienu. Vrcholem je ale dojemné poděkování celého realizačního týmu během posledního koncertu amerického turné, kdy při písni The long and winding road celý doprovod (mimochodem několik prvních řad) pozvedne archy s namalovaným rudým srdcem a Paul dojetím nemůže ani zpívat. Bonusovým materiálem se nešetřilo a rozhodně stojí za to proklikat tuto nabídku. Když se podíváme do položky nazvané Set list, tak zde najdeme přímé odkazy na jednotlivé písně. Pozorný divák ale objeví po pravé straně další položky, díky kterým je možné si pustit další tři písně, které nebyly do filmu zařazeny. Zvlášť bych upozornil na skvělou You never give me your money/Carry that weight. V dalších nabídkách se můžeme podívat na zvukovou zkoušku a poslechnout si klasické rokenroly. Máme také možnost podívat se za oponu obřího turné. Kamera nás protáhne šatnou, kuchyní, maskérnou a zavítá také na WC a do sprch, kde nás přivítá zpívající skupina. V dalších několika minutách se můžeme pokochat naleštěnými kamiony jezdícími po Spojených státech, setkáme se se všemi členy doprovodné skupiny, s fanoušky Paula McCartneyho a Beatles, kteří nám ukáží své tetování nebo třeba pravý beatlovský surf. V neposlední řadě je zde také sestřih úvodního 'předtančení' vrcholící příchodem Paula McCartneyho na pódium. A jako třešnička na dortu slouží toto DVD jako přístup na tajnou webovou stránku s několika opravdu zajímavými verzemi různých písní. Tento titul by neměl chybět ve sbírce žádného fanouška Paula McCartneyho. Už jenom proto, že americké turné bylo provedeno ve stejném stylu, jako bezprostředně po něm následující McCartneyho vítězné tažení Evropou. Kdo byl na koncertě kousek za hranicemi (nejblíže nám byl Paul tehdy ve Vídni a v Mnichově), tak pro něj bude tento film příjemnou vzpomínkou. Výběrem písní a vizuálními efekty může také někomu připomenout legendární pražský koncert, ale ten už se nesl v trochu jiném duchu. Snad jen zamrzí skutečnost, že se jedná o koncertní film. Ale naštěstí je sestaven jako koncert, jen s velmi krátkými vstupy, které by se daly označit spíše za komentáře. Snad proto je výsledné dílo velmi kompaktní a divák se může cítit téměř jako na živém koncertu. (18.12.2009) (méně) (více)