Obsah
-
Dokumentaristka Drahomíra Vihanová natočila i několik hraných filmů, které se však obtížně prosazovaly v distribuci. Platí to rovněž o Pevnosti, natočené podle povídky Alexandra Klimenta: pojednává o měřiči vody, jehož nové působiště v zapadlém kraji je součástí přísně střeženého vojenského prostoru. Režisérka se rozhodla oživit, bohužel dosti mechanicky a neživotně, vypravěčské postupy ze 60. let (včetně užití černobílého materiálu), avšak ve zcela změněných kulturních i společenských podmínkách již nedokázala publikum oslovit. (oficiální text distributora)
Dokumentaristka Drahomíra Vihanová natočila i několik hraných filmů, které se však obtížně prosazovaly v distribuci. Platí to rovněž o Pevnosti, natočené podle povídky Alexandra Klimenta: pojednává o měřiči vody, jehož nové působiště v zapadlém kraji je součástí přísně střeženého vojenského prostoru. Režisérka se rozhodla oživit, bohužel dosti mechanicky a neživotně, vypravěčské postupy ze 60. let (včetně užití černobílého materiálu), avšak ve zcela změněných kulturních i společenských podmínkách již nedokázala publikum oslovit. Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
Houdini
Český Lev 6 nominací: Herec HR - György Cserhhalmi, Herec VR - Josef Kemr, Kamera, Střih, Hudba, Zvuk(8.9.2004)
-
Fingon
70% Nepřekvapilo mě, že v jednu chvíli zazněla - diegeticky - skladba od Kabátů, ale že to byla zrovna Óda na konopí... to mi časově trochu nesedělo:)(14.2.2010)
-
honajz
Drahomíra Vihanová nesměla mnoho let točit, maximálně dokumenty. Že však nezapomněla ani celovečerní filmařinu, dokládá toto černobílé podobenství o prolínání dobra a zla, kdy hranice nejsou nikdy dané. Navíc jeden z mála filmů, kde můžu i Donutila.(11.2.2009)
-
vypravěč
Neobyčejným neklidem (posilovaným citlivou obrazností) proniknuté vyprávění o volnosti a totalitě strhuje svou významovou mnohotvárností. V makavých kulisách maloměstské banality policejního státu spolu hrají šachy dva životní outsideři: zkrachovalý parvenu, který všechen svůj život rozpustil ve svobodu, a strážce pevnosti, důstojník, opovrhující svými chlebodárci, ale současně obávající se volnosti, které se dialogem s bouřlivým hledačem z maringotky dotkl. Temné hře sekundují nositelé myšlenky - muži, kteří se žijí s pravdou: farář a „místní blázen“. Mat nepřichází znenadání, ale je předurčen již prvním tahem. Skvěle napsáno, skvěle zahráno, skvěle režírováno. Film nejen o svobodě a hadech.(1.1.2009)
-
wosho
Na začátku musím napsat, že rozhodně nejsem veliký milovník Nové vlny ze 60tých let. Z té doby mám raději filmy starších režisérů (Kachyňa, Vláčil, Vávra), než tehdy obdivovaných (Němec, Schorm, Juráček, Chytilová). Výjimku tvoří Forman s Menzelem. Prakticky z výše jmenovaných je Vihanová jedním z nejméně zajímavých filmařů-prakticky je zcela bezvýznamná na poli filmové režie. Proto mě mile překvapila touto Pevností. Zatímco většina vyjmenovaných režisérů na začátku 90tých let tápala a nevěděla co si počít s absolutní uměleckou svobodou omezenou o finanční krití státu (Chytilová skusila kombinaci umění/komerce s Dědictvím a uspěla tak na půl// Němec a jeho oba filmy z 90tých let jsou směšným pokusem o navázání svých dávných úspěchů// Forman zůstal radějí v USA atd). Vihanová se nebála a natočila pozoruhodné podobenství (slovo které vůbec nemám rád) s všemi klady i zápory filmařiny 60tých let. Solidní čb kamera a hudební doprovod dává filmu přesnou atmosféru tajemna i napětí. Režie je výborná. Příběh, jak u většiny podobenství, je nulový, nezáživný, nepromyšlený a vše se děje jakoby z hůry (respektivně z scénaristovi vůle, bez psychologického-dramaturgického-logického opodstatnění). A opravdovým klenotem jsou výkony herců. Ty jsou opravdu na vysoké urovni. Film Pevnost je filmem těžkým, pro opravdu malou sortu diváků (ktará jej sabotuje svým nezájmem). Filmem který v tvorbě u nás za posledních 40let působí jak zjevením. A nebude přeháněním, když budu tvrdit, že patří k tomu nejpodařenějšímu co u nás vzniklo za posledních 20let.(11.12.2009)
-
LEATHERFAC
Vážení přátelé...velmi zajímavý počin, hraje tu ten "Maďar" ze Želar a skvěle...Film velmi neprávem pozapomenutý...(17.2.2007)
-
MarekT
Český pokus o tvorbu a'la Béla Tarr nedopadl i přes finanční neúspěch díla vůbec špatně, byť si své zaujetí vysvětluji i tak, že snímek částečně rozvíjí nikdy nedokončené myšlenky mé nejoblíbenější osobnosti v oblasti literatury. Pár chybám se ale přes veškerou snahu nevyhnul - hlavní postava v podání György Cserhalmiho nevzbuzuje až takové sympatie, přičemž tohle dávám za vinu především technicky nezvládnutému dabingu (nemluvě o tom, že se jinak velký oblíbenec v této oblasti Pavel Soukup nesžil s výkonem maďarské akvisice), z filmového vyjadřování cítím jistou ukvapenost pramenící z nadšení okolo pádu režimu (a tím pádem i znenadálého svobodného vyjadřování), no a ono zmíněné ideové rozvinutí je vlastně učebnicově polopatické, což je v rozporu se zmíněným židovským spisovatelem (jeho Zámek rozhodně není zámkem v pravém slova smyslu). Líbí se mi ale zachování dalších Kafkových svébytných rysů - zdejší děj se nedá aplikovat a priori na pozdní normalizaci, v zásadě se s takovými Ewaldy můžeme setkat i v druhé dekádě 21.století, navíc není ani stopy po srpech, kladivech, či jiných podobných zrůdnostech. Vedle univerzálnosti lze vypozorovat i vystihnutou "procesní" beznaděj, hlavně v druhé polovině, kdy události nabírají veliký spád (konkrétnější ale nebudu, protože právě v pointě díla pozoruji onen "kámen mudrců"). Sice jsem zmínil jisté nedostatky v případě hlavní role, jinak se mi ale zdejší obsazení docela líbí - nejlepší mi zde přišel Josef Kemr, pro kterého to bylo druhé zavítání do světa úzkoprofilové kinematografie (předtím "Krvavý román"), zaujme i farář Lubora Tokoše, naproti tomu Miroslav Donutil nemá zde až tak velký manévrovací prostor a obal DVD na něj láká pochopitelně z marketingových účelů. Z českých porevolučních reflexí komunismu sice radši doporučuji čerstvější "Pouta" a šerá beznaděj v "Pupendu" byla působivá neméně, přesto bylo jednoznačným hříchem tehdejšího publika, že nechalo toto dílo zapadnout. (Za sebe si ale myslím, že by se to časem mohlo změnit, tedy aspoň pokud současní tvůrci dodrží nastavenou laťku a budou pokračovat v obrození z posledních dvou let.) 80%(27.1.2011)
-
arcticsky
Obrazově, hereckým obsazením i sdělením neobyčejně zajímavý film.(27.9.2011)
-
klima777
Variace na Kafku? Zeměměřič, černo-bílý film, pár dobrých herců. Od Drahomíry Vihanové nešlo o přehnané ambice, spíš touhu podat výpověď o dysfunkční společnosti a dysfunkčních mezilidských vztazích. Nějak to nevyšlo a výsledkem je dysfunkční film, jenž se snaží být mnohoznačný, plný jinotajů... a tváří v tvář svobodě najednou zoufale drhne. Zřejmě i režisér může být přemotivován.(1.8.2010)
-
Chajimwitz
Jediný,co na tom filmu je úplně k hovnu,je oficiální text distributora.O existenci filmu jsem do nedávné doby vůbec nevěděl a překvapilo mě,že se u nás něco tak solidního natočilo v první polovině 90.let.(3.11.2011)
-
Joski
Opäť nepochopený a časom zapadnutý film. Podobne ako Postel (1997) i v Pevnosti čierno-biela kvalita obrazu pomáha dotvoriť "temnú" atmosféru a hlavnú ideu dokumentárneho prístupu režisérky. Kvalitný film pre náročného diváka 80%(28.3.2010)
-
stromekk
Celou dobu atmosférické a se silným přesahem, ale přitom takové nemastné neslané. Navíc mě neskutečně točil Soukupův hlas. I přes silný konec to je zřejmě nejrozporuplnější film z hlediska mých pocitů po shlédnutí. Hodnocení osciluje mezi 2 a 4. Stálo by to za druhé shlédnutí, ale nevím, jestli o to stojím :)(12.2.2011)
-
insurgentes
Škoda, že se tak málo starali, aby divák ten film pochopil. Vždyť já jsem si až do konce kladl otázku, jsou to komančové, nejsou to komančové, co vlastně po něm chtějí, proč má podepsat a co to má podepsat...To by mělo patřit k nějakému takovému bontónu, že nejdřív divákovi vysvětlím, o co jde, a pak teprve si hraju na umění.(13.2.2011)
-
Romadoor
Jak mě tohle mohlo takovou dobu míjet?! Snadno. Ale neminulo.(20.8.2011)
-
Nomád
Překvapuje mě, že tenhle film zaujal takovou hrstku lidí, a ještě tak málo. Zřejmě už v nás Kafka žije akorát jako potisk na trička pro turisty. Temný, záhadný a civilně natočený příběh tísnivé hrozby a nejistoty. Výborný György Cserhalmi se předvedl mnohem přesvědčivěji než v Želarech. Režisérka Vihanová se obešla bez pozdějších pedagogicko-vzdělávacích tendencí následného Putování. Prostě neprávem zapomenutý film. Zasloužil by si znovuuvedení do kin nebo aspoň nedělní večer na ČT 1.(4.7.2006)
