Ludvík II.
-
Ludvík Bavorský
-
Ludwig
-
Ľudovít
-
Ludwig: The Mad King of Bavaria
-
Ludvík
(festivalový název)
Drama / Historický / Životopisný
Francie / Itálie / Západní Německo, 1972, 227 min
Režie:
Luchino ViscontiObsah
-
Ludwig je ambiciózním snímkem o životě kontroverzního bavorského panovníkova Ludvíka II., kterého ve filmu ztvárnil Helmut Berger, dvorní herec režiséra Luchina Viscontiho. Život Ludvíka II. stěží můžeme označit za šťastný, spíš se hodí přívlastek tragický. Nejen kvůli jeho záhadné nemoci, ale také pro jeho podivínství, které postupně vedlo k naprostému odcizení od lidí, na kterých mu záleželo (sestřenice Alžběta Rakouská – Romy Schneider). Tento marnotratný král, který vystavěl pohádkové zámky, byl lékaři označen za duševně chorého a zbaven trůnu. Za záhadných okolností pak ve 40 letech umírá ve vlnách Starnberského jezera. (Roman Albach)
Ludwig je ambiciózním snímkem o životě kontroverzního bavorského panovníkova Ludvíka II., kterého ve filmu ztvárnil Helmut Berger, dvorní herec režiséra Luchina Viscontiho. Život Ludvíka II. stěží můžeme označit za šťastný, spíš se hodí přívlastek tragický. Nejen kvůli jeho záhadné nemoci, ale také pro jeho podivínství, které postupně vedlo k naprostému odcizení od lidí, na kterých mu záleželo (sestřenice Alžběta Rakouská – Romy Schneider). Tento marnotratný král, který vystavěl pohádkové zámky, byl lékaři označen za duševně chorého a zbaven trůnu. Za záhadných okolností pak ve 40 letech umírá ve vlnách Starnberského jezera. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kostýmy(19.4.2004)
-
NinadeL
Skutečná Sissi počtvrté aneb Helmut Berger a Romy Schneider v opusu, který netrvá pouhé _čtyři_ hodiny, ale v rámci subjektivního vnímání trvá nejméně celý týden. Jsem přesvědčena o tom, že se Visconti ludvíkovskou látkou zabýval pouze pro své uspokojení z lásky k Bergerovi. A jestliže už tohle silné pouto posílil svou další láskou k Romině a jejímu složitému vztahu k císařovně, nechci si nikdy přečíst žádné hluboké analýzy na tohle téma... lépe zemřít, než si prožít znovu tento víceúhelník marnosti a chtíče. A to nechávám stranou veškeré subtexty týkající se Silvany Magnano a variací se Soumrakem bohů. Nicméně je úžasné jak Ludwig tak přirozeně navazuje na Marischkovu trilogii Sissi, nijak ji nepotírá ani neneguje, jen pokračuje tam, kde bylo srdce císařovny zlomeno. Bylo by nezapomenutelné, kdyby se Romy dočkala ještě vlastní interpretace Alžbětina skonu, teprve po tom by její vlastní život mohl začít.(27.3.2009)
-
Andreas
Výběr herců se mimořádně vydařil, když jsem kdysi viděl Vzpouru, říkal jsem si, že Trevor Howard je úplnej Wagner. A asi není herce než Helmuta Bergera, který by byl stejně krásně "mimo" jako Ludvík. Navíc mám slabost pro Silvanu Mangano. Snílka Ludvíka nezajímalo vládnutí, byl mecenášem umění a rád se sám v noci toulal přírodou. Díky jeho marnotratnosti vznikla geniální Wagnerova díla a překrásné zámky jako Linderhof, Herrenchiemsee a především Neuschwanstein, které si ale ve filmu nevychutnáme tolik jako onu hudbu.(20.10.2007)
-
boblig
Takzvaně velký film. A my máme padnout na kolena ze špatných postsynchronů, za které by v České republice takový film kritika okamžitě ztrhala.(6.6.2011)
-
Plangi
Necelé čtyři hodiny s Viscontiho Ludwigem utekly, aniž bych kouknul po hodinkách, díky nádherné výpravě, zejména historicky věrným inter/exteriérům a kostýmům, které mě naplno vtáhly do druhé poloviny 19.století, kde se odehrává smutný příběh mimoňského krále Ludvíka II., jemuž vládnutí říkalo asi tolik, jako Kateřině Jacques biomasa. Jeho životem byl obdiv k hudbě, divadlu, láska k přepychu, pohádkovým hrdinům, ale i nepochopení okolí a bolest v duši. Více než historická fakta je pro Viscontiho důležité přiblížení Ludvíkových pocitů a jeho proměny během doby vlády. Jedinou vadou na kráse se nakonec zdá býti délka některých dialogů, protože se mi nejednou stalo, že jsem se v nich ztratil. To nemění nic na faktu, že mě film zanechal plného zážitků a navnadil na další Viscontiho kousky. Jen tak na okraj – patrně dostanu minimálně od jednoho člověka na budku, ale Romy Schneider na mě působila jako starší kopie Lindsay Lohan, samozřejmě tím nemyslím herecky…91%(19.12.2010)
-
Roman Albach
V jednom z nejlepších Viscontiho filmů před námi ožívá Bavorsko druhé poloviny 19. století, v jehož čele stojí král, který se nikdy králem stát neměl. Helmut Berger jako Ludvík II. Bavorský geniálně zvládá přeměnu z oslnivě krásného, vzdělaného panovníka na flustrovaného a zakomplexovaného podivína, který hledá únik v uměle vytvořeném světě oper Richarda Wagnera. Romy Schneider po 13 letech opět představuje ve filmu Alžbětu Rakouskou, už to ovšem není sladká císařovna, která dává pít kolouškovi z lahve. Je to komplikovaná žena toužící po svobodě, kterou v habsburském domě nikdy nemůže najít. Visconti připravil pro diváky velkolepou podívanou, kdy v každém záběru potvrzuje svoji touhu po autentičnosti a perfekcionismu. Nic zde není laciné, každý detail dotažený do konce. Nic není ponecháno náhodě. Již nikdo nenatočí takto věrohodný obraz té doby jako to dokázal poslední režisér-aristokrat Luchino Visconti.(5.2.2010)
-
Andronikos
Musel som to pozerať na pokračovanie dlhšie ako týždeň. Dielo takmer bez deja, zato výrazne natiahnutné, inými slovami: dielo epické. Vizuálne prepracované, kostýmy naozaj stáli zato. Faktom je, že mi napokon nedalo odpoveď na otázku, kto vlastne Ludwig II. bol: "rozpočtovo nezodpovedný" rojko, blázon (v súlade s lekárskym posudkom) alebo jednoducho životom, okolím a panovníckymi povinnosťami ubitý človek? Poslednú možnosť tvorcovia asi do istej miery favorizovali. V konečnom dôsledku sa však preventívne exkulpovali z toho, že divákovi neporadia, a ako pointu vložili Ludwigovi do úst posledné slová, ktoré by mohli tvoriť motto diela: "E voglio rimanere un enigma... per sempre... per gli altri... e anche per me stesso" (A hádankou chcem zostať navždy, pre ostatných i pre seba samého). Poučenie sa nekoná. Čo ďalej? Ak odhliadneme od zmienených kostýmov, zážitok z filmu sa mi vtesnal do dvoch pocitov: stiesnenosti a znechutenia. Pre to prvé bola jedným z vrcholov filmu vedľajšia postava úbohého a vo svojom šialenstve desivého Otta. Iným plačúca Sophie. Na tom druhom sa podieľalo množstvo faktorov: dobová morálka a etiketa (matkino i sesternicino "ožeň sa!" - najlepšie so Sophie), obojaký Wagner, škrobené tváre rozprávačov a ďalšie trochu odpudzujúce postavy - ale predovšetkým nerozhodné, veľmi kolísavé (tu šľachetné, tu hysterické) správanie samotného kráľa, ktorý sa pre očami diváka pomaly, ale predsa menil na duševnú trosku, unikajúcu aj pred osobou mu kedysi najbližšou (Elisabeth/Sissi), aby sa až na záver vzchopil k definitívnemu úniku - s pomocou vraždy! Za drobné nedostatky filmu považujem zvukovú stránku (je ako celok taliansky; prečo však niektoré "davovejšie" scény používajú potom nemčinu? - tento jazyk mi ostatne vo filme chýbal) a autorské licencie (zdá sa, že podľa filmu malo medzi kráľovou internáciou a smrťou uplynúť aspoň niekoľko dní, čo ale nezodpovedá realite; takisto nie som ochotný akceptovať, že by Kaiserin nechala svoj vzťah s bratrancom zájsť až tak ďaleko, ako je čo i len niekoľko bozkov). Nepochybne ide o kvalitný film - ktorý ma za srdce nechytil. :( Uvidím, či sa mu to náhodou nepodarí časom po "repríze". Dosť ho ale zrádzajú práve tie stránky, ktoré rozumovo hodnotím pozitívne: epická šírka a jeho schopnosť vyvolať znechutenie a depresiu. Dosť zvláštne...(7.6.2011)
-
IdaHutt
Začátek se mi jevil poněkud příliš rozvláčný a upovídaný, avšak čím déle (!) film trval, tím byl lepší. Atmosféra stále tíživější a dekadentnější, nápady šílenější, úpadek děsivější... Tradiční velkolepost viscontiovských interiérů, pochmurná hudba, tma a déšť. A famózní Helmut Berger, přímo reinkarnace bavorského výstředníka. Zdálo se mi to, nebo si skutečně byli se sestřenkou Romy-Sissi tak úžasně podobní? Prostě mocný zážitek, který budu muset ještě dlouho zpracovávat.(9.4.2011)
-
Galahad
Neuvěřitelně krásný a dojemný film o pohádkovém králi Bavorském, který je postavený na skvělých hereckých výkonech Helmuta Bergera v roli krále Ludvíka, Trevora Howarda v roli Richarda Wágnera, Silvany Mangano v roli Cosimy a Romy Schneiderové, která si podruhé v kariéře zahrála Alžbětu Rakouskou. Nikdo jiný nemohl zpracovat tento příběh lépe, než nejaristokratičtější z aristokratů mezi režiséry Luchino Visconti a i přes drobné historické nesrovnalosti dokázal oživit Bavorsko v druhé polovině 19. století, dokázal se se vcítit do každého charakteru a vedl herce tak, že nikdo nepochybuje, že před sebou vidí rozervaného Ludvíka, který vládl Bavorské říši a nedokázal vládnout sám sobě, egoistického génia Richarda Wágnera, jehož některá díla bychom, nebýt Ludvíka, vůbec neznali a samozřejmě Alžbětu, tentokrát takovou jaká byla, cynickou, zbavenou iluzí, marnivou a do sebe zahleděnou. Za zmínku stojí i výkony herců ve vedlejších rolích, Ludvíkova bratra Otta, plukovníka Dürckheima a pátera Hoffmana.(20.12.2006)
-
Adiemus
Smekám před Viscontim. Kterému jinému režisérovi by se podařilo udržet mou pozornost víc než třiapůl hodiny? Skvělí herci v čele s Helmutem Bergerem a Romy Schneider. A propos, Romy jako skeptická Sissy: My jsme jen okrasa. Rychle se na nás zapomene. Ledaže by nás někdo zavraždil. (Sissy zemřela rukou vraha, Ludvíkova smrt dodnes nebyla přesvědčivě vysvětlena.)(15.12.2011)
-
Baldrick
Municiózní, precizní, přitom ale lehce plynoucí a přirozené v hereckých výkonech, evokaci prostředí a dobové atmosféry. A možnost vidět restaurovanou kopii na velkém plátně a v původní délce, která přesto ani na chvíli nenudí, za tu je nutno vzdát hold a díky organizátorům letošního Febiofestu (2011) alespoň touto cestou. Za sebe bych připomněl skvělou práci Viscontiho se šerosvitem. (Nejen) noční scény se Sissi nebo při zadržení Ludvíka, to je koncert a pastva pro oči, která se dnes už nevidí. Á propos, Wagnerova (plus Schumannova a trochu Offenbachova) hudba zde svým taktním a citlivým užitím přímo vrůstá do filmového těla a tvoří další rozměr či akord výsledné kompozice.(31.3.2011)
