Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

Davson 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem zajímavý až bizarně svůdný film, který si i přes nesporné filmařské chyby, nezaslouží až tak negativní hodnocení. Nemyslím si, že by se jednalo o nebezpečný a morálně odsouzení hodný film, je jen hodně naivní. Můžu jen souhlasit s Marigoldem, jedná se o hodně odvážný pokus skloubit folklór a muzikálový žánr ve stylu socialistického realismu - je to šílené, ale zároveň přitažlivé. Řekl bych, že stále lepší než nudné normalizační fláky :) ()

zette 

všechny recenze uživatele

Cekal jsem trochu jiny film, ale z hlediska obrazu doby se jedna o velmi hodnotny snimek. Dobovy folklor, ktery mi i na svou dobu prijde strojeny a naivni. Zahranicni navstevy v Berline mi prijdou neprirozene a cele to je takove usmevne. Myslim, ze film divaci nebrali vazne ani v tech padesatych letech. Z hercu urcite zaujme Adamira. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

No jo, tančilo se tam všude, i zpívalo a jásalo. Viděl jsem to. Ale bohužel sám z tohoto filmu jásat nedokážu. Můžu tak maximálně vystoupit z davu s tím, že jsem v pozadí vnímal opravdu pěknou myšlenku oslavit mír tancem a zpěvem, ukázat ostatním národům své lidové tradice a zvyky a bojovat proti válce. Jako dokument své doby to (i díky ukázkám národního folkloru) v sobě hodnotu má, ač nebudu tajit, že coby příslušník mladé generace jsem se u toho víc nudil, než bavil. Některé záběry jsou pěkně symoblické, třeba ten úvodní na Karlův most, kde vedle sebe v objetí prochází lidi vícero národů včetně černocha, Koréjčanky a muslima v plášti. To vše by bylo hezké, kdyby film nepodtrhovala ona přidaná budovatelská hodnota s oslavou soudruhů Stalina, Gottwalda a spol. (ano, i když z celých 104 minut tohle dohromady netvoří víc než minut pět, možná šest). Na podobné filmy se lze dnes jen stěží dívat objektivně, ale není to jediná výhrada z mé strany. Pateticky pronášené řečičky s neutíchajícím optimismem (dokonce i během řešení konfliktů) snižují celkový dojem ještě níž, stejně jako slabší forma, kde celek víc než komplexní příběh připomíná spíše pásmo kulturních vystoupení doplněných o pár situací "ze zákulisí". Takže zbývá mi s přihmouřením očí ocenit jen tu možnost nahlížení na téma kolem založení folklórního souboru po válce a jeho úspěšných vystoupení napříč Evropou (a v kontextu bohužel i jeho zneužití pro politickou propagandu). A také doufat, že se k němu někdo ze současných filmařů s patřičným kritickým odstupem ještě vrátí, minimálně tak působivě, jak to bylo nedávno u Poláků v podobě Studené války. ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

Snímek režiséra Vladimíra Vlčka z pro československou kinematografii kritického roku 1952. Pomineme-li absolutní znesvěcení folklóru, v celkovém vyznění jde o jeden z nejstupidnějších filmů československé historie, který je plný úsečných a nevěrohodných dialogů, nefunkční kamery a toporných herců, kteří prázdné věty scénáře citují s permanentním úsměvem na tváři, který nezmizí ani v momentech, kde řeší poměrně bolestná duševní trable. Některé scény vyvolávají záchvaty smíchu, u jiných se divák naopak zase červená trapností a studem. Přesvědčivost je nulová, a to jak v dílčích okamžicích, tak v celkovém kontextu. O otevřené propagandě snad netřeba mluvit, To byl teda fakt ohavný film. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Jděte do háje s tím odpadem. Vždyť je to celkem dobře natočený snímek, který dokumentuje tehdejší dobu. Právě s odstupem času si můžeme tento film vychutnat, bez zbytečných politických komentářů a odsuzování kvůli tomu, že se jedná o agitku. Vždyť festivalu mládeže se zůčastnili mladí z celého světa, nejen ze socialistického. Můžeme porovnávat, co se v hudbě, ale i jinde nosilo tehdy a teď. Z tohoto hlediska je ten snímek jako dobový dokument přímo neocenitelný. A hlavně si uvědomte, že místo neocenitelného odkazu tohoto snímku, ať vznikl kdekoli a z jakýchkoli pohnutek, se potom místo tančení všude po celém světě spíš válčilo a válčí se místo tančení dodnes. A pořád je hůř. To nesmyslné válčení do odpadu beze vší pochybnosti patří, ale tento snímek určitě ne. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)
  • Na název tohoto filmu odkazuje název představení divadla ABC – „Zítra swing bude zníti všude“. (Kaleidoskop)

Reklama

Reklama