• Sarkastic
    *

    Krutě socialistická agitka, u které jsem se nechtěně bavil méně, než jsem čekal, což mě dvojnásobně zklamalo. Z mého jediného oblíbence Rudy, který nepřijal laické řeči svazácké kariéristky Aleny a chtěl dělat tance tak, jak se má, se vyklubal sabotážník, západní imperialista, provokatér a dokonce fašista, z počátku neústupného Pavla zase kamarádozrádce, tím pádem už nezbyla žádná postava, která by mě něčím neštvala (kvůli skvělému hlasu se mi zalíbila ještě Rozárka, ale jakmile začala pálit za ultra slizkým Lojzou, kterému by i Vetřelec mohl závidět, přestala mě zajímat i ta). Jinak je krásné, že Čechoslováci nemuseli řešit žádné jazykové bariéry a když přece, tak si vystačili s opakováním křestních jmen a tlemením se na sebe. Na druhou stranu, být správným budovatelem socialismu, nadával bych minimálně nad přítomností amerických vlajek v závěru filmu. A když si připočtu ještě líčení Valašska jako krásné krajiny se zaostalostí na úrovni opic, zbude mi pouhá hvězdička jako ocenění tohoto velmi pozitivního snímku (za těch pár humorných scén, bez úsměvu prosím).(9.12.2012)

  • Adam Bernau
    *

    Masakr. Hvězdička jak Gottwaldov.(6.8.2011)

  • CheGuevara
    odpad!

    Nejen Američani mají svůj úsměv, ale i my ho měli a to socialistický a důstojně svazácký, ale jinak v něm není rozdílu. Film, který spíš připomíná přestylizovanou a ultradlouhou reklamu na zubní pastu a bílé zuby. Komunistické je to až hanba, ale postava věčného opilce Jeníčka je nezapomenutelná. Holt teenage film pro svazáky. Akorát místo Mádla slušně zaskočil Nesvadba.(3.10.2006)

  • annicka.b
    *****

    historická hodnota - nikdy víc(13.1.2007)

  • ripo

    „Až bude na celém světě mír, bude se všude tančit" to je hlavní motto filmu „Zítra se bude tančit všude". Mír to je radost, mír to je štěstí, mír to je láska, mír to je pokojná práce. Chtěli jsme udělat radostný film o šťastných lidech práce. I tanec a píseň znamená mír, proto jsme točili film roztančený, rozezpívaný, který by ukázal na životě našich nových mladých lidí kus bohatství našeho lidového umění i krásu naší přírody, kde se toto umění zrodilo. Od valašských hor až do Berlína provázíme naše mladé s jejich písněmi a tanci od horských samot až do obrovského velkoměsta, které se roku 1951 na čtrnáct dní stalo hlavním městem světového mládí. Chtěli jsme ukázat životní optimismus, radost a v neposlední řadě i hrdost mladých občanů naší lidově demokratické republiky. Chtěli jsme udělat film o lidech vroucích, hluboce lidských, ochotných pochopit chyby a pomoci v nich, o lidech citových, milujících a milovaných, neboť jenom takoví se mohou stát statečnými bojovníky za štěstí lidstva. Režisér VI. Vlček, laureát Stalinovy ceny. Filmový přehled 40/1952(15.1.2008)

  • - Debut pro Zdeňka Buchvaldka. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace