Zítra se bude tančit všude

Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Celou dobu poslouchat takové kecy jako "My chceme mír." /// "Všichni chceme jedno - naučit lidi se nově radovat - tančit, zpívat, ale to napřed znamená, že každý z nás se musí stát novým člověkem." /// "Všechny vás zveme na svatbu." /// "Můžete bydlet u nás v chalupě." (ačkoliv se vidí poprvé), mě už opravdu lezlo na nervy. Co mne ovšem nejvíce rozzuřilo, tak to byla maškara v samotném závěru, která měla na sobě bílý oblek s atomovkou. Všichni v tu dobu zvážnili a báli se jí, jakoby si vůbec neuvědomovali, že v tuhle dobu měl i Sovětský svaz atomovku a bezesporu byl jediným, kdo by ji použil. Holt takové propagandistické kidy si tehdejší režim žádal a my můžeme být jen rádi, že jsme tohle nepoznali. Ovšem zároveň mě také pobavilo ono plkání staré babky a dědka na Valašsku a také samotný začátek, kdy všichni na jevišti skáčou výš než Pérák SS z dílny Jiřího Trnky. Dokonce jsem si říkal, že ten sebou za chvilku práskne a sletí z pódia. Jediné, kvůli čemu můžeme poděkovat tomuto filmu, je to, že díky němu v závěru vidíme Berlín zdemolovaný válkou. [996. hodnocení, 105. komentář, 18%, 121. nejhorší film] (21.08.2019)

O moc hůř to natočit nešlo, ale z dnešního pohledu se u toho jen těžko nejde bavit. Jistým pozitivem je několik celkem věrných národopisných exkurzí a pár ne nejslabších tanců. Ovšem, když přijdou na řadu komsomolci a Stalin, jde do tuhého. Zápletka je tak zoufale malicherná, až je to k smíchu. Líný buržoazní synek, s nímž jsme seznámeni pohledem na dekadentní vybavení jeho bejváku (fuj škaredý nesocialisticko nerealistický kubismus), intrikuje uvnitř lidového souboru tance. Od lidu odtržený etnograf Pavel postupně zjišťuje, že jedině prací s lidem a pro lid dojde skutečného naplnění. A všichni se tak zoufale tupě usmívají - Nesvatba na Martínkovou, Martínková na Nesvatbu. Kubešová na Buchvaldka, Buchvaldek na Kubešovou. Nesvatba na Buchvaldka... (03.10.2006)

Dát tomuto filmu odpad, by mi nepřišlo správné. Samozřejmě, z dnešního pohledu se jedná o směšnou, budovatelskou propagandu, která by nic jiného nezasluhovala. Problém je v tom, že člověk by - si myslím - měl vzít ohled na to, v jaké době film vznikl. Když se na to budu dívat takto, tak budu doopravdy schopen věřit, že lidé, kteří se v tomto filmu angažovali věřili, že v komunistickém/socialistickém zřízení doopravdy ideální budoucnost mohou nalézt, protože toto zřízení ještě svou "legitimitu", v jejich očích, neztratilo. Takže když se na to budu dívat takto, jako na jakési historické okénko, tak to, stejně jako jiné filmy podobného ražení z doby 1948 a začátku padesátých let, úplně zatracovat nebudu. (23.03.2015)

Ojojoj! No teda... Noční můra George Orwella, řekl bych. Ideologická zrůdnost, znásilnění NAŠÍ (!!!) lidové kultury, schematické a/nebo prázdné postavy (mladík je zlý, protože se potměšile směje, má rád jazz a nechce do Strany), zesměšnění Valachů a vše to vrcholí v extatickém tanečním finále, v jehož rámci požehnají naší "nové mládeži", která v jedné z nezapomenutelných scén s širokým a radostným úsměvem na tváři ukradne jedinci jeho svobodu volby, všechny národnosti světa. Pomoc! Ale sranda byla. "We want peace." - "Aj my." (10.06.2011)

Svým způsobem zajímavý až bizarně svůdný film, který si i přes nesporné filmařské chyby, nezaslouží až tak negativní hodnocení. Nemyslím si, že by se jednalo o nebezpečný a morálně odsouzení hodný film, je jen hodně naivní. Můžu jen souhlasit s Marigoldem, jedná se o hodně odvážný pokus skloubit folklór a muzikálový žánr ve stylu socialistického realismu - je to šílené, ale zároveň přitažlivé. Řekl bych, že stále lepší než nudné normalizační fláky :) (11.12.2010)