Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Vladimír Vlček je pro mě asi nejrozpuruplnější postava československé kinamatografie. Má na svém kontu výborný Advent, kde sedělo všechno - předloha, provedení, vedení herců, kamera ..., také Komedianty, na kterýcxh dokázal, že dokáže vést velice citlivě herce, ale na druhé straně je Rudá záře nad Kladněm a Zítra se bude tančit všude. Tady je největší slabinou naivní adorace svazáků, kteří jsou nepřirozeně veselí a optimističtí, příběh je příliš přímočarý a předvídatelný. Když pominu všechny nedostatky, zbude mi na pochválení jen kus folkloru a pár náladitých záběrů kamery. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

"Aleno, mně se zdá, že jsme s tím Rudovým vyloučením udělali přece jen chybu." - "Proč myslíš?" - "Třeba to není v jádru špatný člověk. A kdyby tohle všechno viděl, možná, že by se změnil." - "Ba ne, Pavle." - "Proč?" - "Utekl." - "Utekl? Kam?" - "Na západ. Do Německa." - "To není možné, vždyť je přece Čech!" - "Ale fašista." - A jiné dialogy jako ze života se vyskytují v této známé perle stříbrného plátna. Jestliže filmům se dříve říkalo pohyblivé obrazy, snímky typu Zítra se bude tančit všude bych nazval pohyblivými plakáty. Neboť nejsou ničím jiným než v zásadě bezdramatickým defilé známých postav z propagandistických výtvarných výjevů, jejichž křiklavá barevnost kontrastovala s všeobsažnou ideologickou černobílostí. Zítra se bude tančit všude je film obsahově prostoduchý, avšak jeho forma myslím není tak děsivá, jak se všeobecně soudí. Spíše odpovídá dobovému mainstreamu. (Mohli bychom tak s trochou sarkasmu konstatovat, že Vlček si svou Stalinovu cenu opravdu zasloužil.) - Pro zpestření bych ocitoval pár vět z Nesnesitelné lehkosti bytí, ke kteréžto knize mám řadu výhrad, ale nelze jí rozhodně upřít několik skvělých postřehů, včetně následujícího: "(...) Konvenční výklad těch filmů je dnes tento: ukazovaly komunistický ideál, zatímco komunistická realita byla horší. Sabina se proti takovému výkladu bouřila. Když si představila, že by se svět sovětských kýčů měl stát skutečností a ona v ní měla žít, šel jí mráz po zádech. Dala by bez nejmenšího zaváhání přednost životu ve skutečném komunistickém režimu i se vším pronásledováním a frontami na maso. Ve skutečném komunistickém světě se dá žít. Ve světě uskutečněného komunistkého ideálu, v tom světě usmívajících se idiotů, s nimiž by nemohla vyměnit jediné slovo, by zemřela za týden hrůzou." ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

A třeba mě ukamenujte, já při tom filmu brečel dojetím i smutkem. Byl to nádherný sen vytvořit po letech válečných hrůz svět, v němž si všichni budou přáteli, bratry, soudruhy, svět, který už nikdy nepozná válečné ničení a v němž bude mít každý možnost seberealizace. Sen o novém člověku, kterého vytvoří nová společnost, společnost bez společenských rozdílů, v níž nebude hrát roli majetek, ale skutečná hodnota tvůrčí lidské práce. Kdyby to bylo tak jednoduché... ale to je na dlouhé rozbory. Samozřejmě, jistá šablona zde sehrávala svou roli, ale tehdejší tvůrci skutečně v tu lepší budoucnost, kterou budovali naši dědové a otcové, pevně věřili. Film se odehrává v době mezi třemi Světovými festivaly mládeže a studentstva. Může dnes někdo něco mít proti tomu, aby se mladí lidé všech ras a národů takhle setkávali a ukázali, co dovedou? "Z národů ač jsme různých..." Nádherná idea. Závěrečný tanec, v němž se mladí vzdávají lákadlům dolarů, to je přesně to, co i dnes cítím jako své vlastní. A konečně - kam se ztratil krásný český a moravský folklór, dědictví naší minulosti. Z toho je mi taky hodně smutno. ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Naivní a schematické, nedá se tomu ale upřít upřímnost záměru. Budoucnost patří socialismu a když vymeteme všechny záškodníky, zbavíme se vypasených pantátů statkářů, zatočíme s americkým hmyzem a vstoupíme do Svazu mládeže, zítra se opravdu bude tančit všude. Úsměvná záležitost plná šílených hereckých výkonů nebo křiklavě optimistické hudby. Radši se pobavím u takovéhoto nesmyslu, než bych trpěl například u síru dštícího Botostroje. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(viděno zilionkrát a aj v kině) Někomu koutky cukají blahem u Casablancy, někdo si rád tu a tam požne na třetím festivalu mládeže v Berlíně roku 1951, kterého se zúčastnilo přibližně 26 000 delegátů z celkem 104 států. Ať žijí studenti Národopisu a jejich nejbližší! Rozárko, doufám, že aj mě pozveš na svatbu :D "We want peace!" "Aj my!" Aneb po 12té repríze jsem se opět ponořila tak hluboko do tajů tohoto nedějového filmu, až je mi blaze. Alena miluje An Son-Chi, Pavel miluje Alenu, ale nejvíce možností mu dává svazek s Mirkem (je to spolehlivý chlapec, myslí v pětiletkách). Lojza by rád Rozárku, ale ta podlehne pomluvě od záškodníka Rudy, protože ten sám žárlí na svého nevěrného Otu. Ota má strach o Jeníčka a Hanka se chová jako hvězda, což je buržoazní přežitek. A co na to Věrka? Není ona hlavní překážkou v lásce Oty k Hance a Rozárky k Lojzovi? Je blíž Koreji Moskva nebo Prága? Inspirovali se tvůrci Krokodýla Dundeeho zde? Nebo je hledání lásky v tlačenici jen klasickou metaforou? Ještě, že filmy patří lidu a další generace tak nebudou o nic ochuzeny, protože takovou nespravedlnost bych prostě přes srdce nepřenesla. "A tímto se s Vámi loučí Pavel Kohout." ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Na název tohoto filmu odkazuje název představení divadla ABC – „Zítra swing bude zníti všude“. (Kaleidoskop)
  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)

Reklama

Reklama