Kaňon divokých koček

Ničím nepřekvapující "drama", jehož největším kladem je to, že mě ničím (tak moc) neurazilo. Ale jinak jde o klasický televizní rodinný film, u kterého po deseti minutách může člověk v klidu odejít od obrazovky, protože přesně ví, jak to bude dál. Film od filmu se liší jen v detailech a prostředí. (24.09.2012)

Věcně pojaté televizní drama, které nestojí ani na efektním zobrazení divočiny ani na dech beroucím dobrodružství, ale spíš na realistickém vyprávění o vztahu dědy a vnuka, kteří se po havárii malého letadla vydávají divočinou hledat pomoc pro zraněného pilota. Dennis Weaver je výborný v každém gestu i výrazu a v malém Michaelu Calozovi má uvěřitelného spoluhráče. A i když se začne ukazovat, že děda možná nebyl za války jen obyčejný kuchař, jak všem vždy tvrdil, zůstává film i při postupném odhalování jeho minulosti příjemně civilní a při zemi. (15.05.2011)

Bohužel, tohle mne neoslovilo. zejména pojetí mi připadá takové nudné, bez inspirace a hlavně bez nějakého zvratu. Všechno je nalajnované od počátku a tak zkušený v oboru pozná oč tam jde a jaký bude další, mnohdy dramaticky se tvářící, děj. Takže u mne pouze ** (13.02.2012)

Postarší penzista, vdovec, letí malým súkromným lietadlom so svojim jedenásť ročným vnukom do New Yorku. Lenže počas letu dôjde ku nehode a lietadlo sa zrúti uprostred zasnežených hôr. Našťastie sa im obom podarí tento pád prežiť bez zranenia. Ďalej však musia bojovať o svoje životy uprostred neľútostnej divočiny. Znie to celkom zaujímavo, až na to, že scenár ku tomu filmu musel napísať úplny pomätenec. Nie je možné, aby starý diabetik a mladý sopliak vyviazli z takejto situácie živí. Nevadí im krutá zima, dohrizú ich vlci, zlaňujú strmé skaly, brodia sa ľadovou vodou a silným prúdom, spia na snehu, nemajú čo jesť, dedovi chýba inzulín... no absolutný nezmysel, totálny nonsens. * (09.10.2012)