• Anderton
    ***

    Antonín Dvořák bol ako každý skutočný umelec tak trochu mimo reálny svet. Počty mu nikdy nešli, dokonca nepoznal rozdiel medzi dvoma a troma nulami. Neskôr nechápal, že na výchovu šiestich detí treba peniaze a zrejme sa táto téma v jeho rodine často prepierala. Podľa Vláčilovho filmu sa tu o tom hádajú ešte v dobe, keď sú už niektoré deti odrastené. Koncert je typicky vláčilovsky rozvláčny, tá hodina a trištvrte trvá subjektívne dlhšie. Kľudne si ho môžete zaradiť do kolonky artfilm, avšak niektoré momenty, ako napríklad klasické životopisné zjednodušovanie a otázka svedomia ohľadom písania na zákazku mi pripadajú trochu naivné. Vláčil však dokáže navodiť tú správnu dobovú atmosféru a nepotrebuje k tomu veľa kulís, tu by si mohli zobrať príklad dnešní filmári, snažiaci sa navodiť dojem obdobia normalizácie jedným nezatepleným panelákom.(3.12.2014)

  • sud
    ***

    Takový "Amadeus" po Česku pět let před "Amadeem". Forma jako vždy dokonalá, s obsahem je to tentokrát horší. Pozdní Vláčil, vizuelně působivý, avšak i na svůj vkus dosti pomalý a místy, bohužel, nudící. 65%.(13.12.2008)

  • Fingon
    ***

    Tak jako preferuji spíše Mozarta než Dvořáka, tak i Amadeus je nesrovnatelně lepší než Koncert na konci léta. Pomalu získávám pocit, že hodně z atmosféry Vláčilových starších filmů měl na svědomí Zdeněk Liška, protože Vláčilovy filmy z jeho pozdního období, kde už Liška hudbu neskládal, už zdaleka nejsou tak dobré jako jeho filmy z šedesátých let. Možná se na tom podepisoval jeho sklon k alkoholu (vážně vám nepovím, kdy to s ním začalo jít z kopce, jestli už během Markety Lazarové, nebo až poté, co mu režim zakázal točit na Barrandově), možná, že za jeho úspěchem stojí právě Liškova hudba. Nevím, každopádně Koncert na konci léta je dalším slabým Vláčilovým filmem v řadě, přinejmenším v kontextu jednadvacátého století. Vážně si radši pusťte Amadea... anebo Údolí včel.(5.8.2008)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • - Natáčení probíhalo v Pálffyho paláci na Malé straně v Praze. (M.B)

  • - Souběžně s natáčením byl realizován dokument Hledání (1979). (NinadeL)

  • - Ve chvíli, kdy Josefína (Jana Hlaváčová) vypráví o Adamovi a Lilith, stojí před obrazem známého "kacířského" renesančního malíře Hieronyma Bosche pojmenovaném "Adam, God, and Eve". (Panfilmex)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace