Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    *****

    Podmanivost obrazu středověku v adaptaci Vančurova románu. Vláčilova Markéta Lazarová není historický film (nevystupují v něm historické postavy), nýbrž film dobový. Nejpůsobivější zpodobnění středověku v dějinách evropského filmu. Složitá struktura, experimentální výrazové prostředky. Filmová báseň...(14.1.2012)

  • novoten
    **

    Působivé obrazy, důkladně dramatičtí herci a - nic z toho. Když se dá příběh shrnout do dvou vět, táhlé záběry jsou na naprosté hranici snesitelnosti a působivý hudební podkres jenom zachraňuje co se dá, dochází mi, že na poetiku tohoto typu neumím přistoupit.(5.4.2006)

  • TheRaven
    *****

    Moc dobrý film, z kterého syrovost a chladnokrevnost přímo kouká. Příběh sice není nijak oslňující, ale to vůbec nevadí, protože film působí velice reálně. Nedivím se tedy, že někteří akcimilující diváci byli nespokojeni. Jistě je na místě vyzvednout také skvělou kameru a opravdu fantastický hudební doprovod, který film určitě posouvá ještě o několik míst nahoru. Knižní předlohu jsem nečetl, takže tohle hledisko nehodnotím. Pro mě osobně jeden z klenotů českého filmu.(18.3.2008)

  • Marigold
    *****

    V čem je Markéta Lazarová jednou z nejlepších konverzí literárního díla? V tom, že není pouhou konverzí, ale naprostým znovuzrozením. Z laskavosti Vančurovy předlohy zůstal jen vypravěč a postava toulavého mnicha, jinak se Vláčilův opus stává drsnou středověkou freskou, která dokonalost Vančurova jazyka nahrazuje neméně dokonalou mluvou obrazů a symbolů. Ponurý hudební doprovod dotváří režisérovu snahu evokovat středověkou atmosféru všemi prostředky. Markéta Lazarová není silná pouze svým příběhem lásky zrozené z pokoření (ten mnohem více vyniká ve Vančurově předloze), ale právě svými filmově řemeslnými vlastnostmi. Je to spíše velká filmová esej – robustní, s nezaměnitelnou estetikou a dle mého názoru naprosto geniální, byť ne snadno stravitelná.(25.1.2004)

  • Mahalik
    ****

    Ryzí kámen! Poetisticky laděnááách Markéta s hřívou blonďatou a sněhovou krabicí vůkol, z níž mi šibalo. Oko za oko, zub za zub, jo jo, doba středověku zalezla za rozpálená kamna, nicméně Lazarovský kodex má datum trvanlivosti: dokud svět bude světem, takže se nebojím, že bude mít v letech příštích trpkou chuť. Stane-li se, pak nastane doba Temna. Když tak koukám na ty Vaše poly či mono hvězdičky, který jste přiřkli, pravda souhvězdí z nich neuděláme, ale i tak mám pocit, že (ne)pochopení k Lazarce prostě patří, páčko jen dokonalé dílo musí být zavrhovaný a zároveň absolutní. Cizota knížky ve mě vibruje ještě teď a vzpomínka na posla Bernarda a jeho beránka přivázaného ke konopnému lanu (prý seslán vyšší vůlí - nádhera!) je Něco...žádný synonymum nenajdu, ani kdybych se rozkrájel na kusy. Vláčil&Vančura mě vláčeli rovnou do ledovýho Pekla, ale já se tomu nebránil, zbytečný?, to ne, jen nepotřebný. Je to Lazarka, holka, kvůli který jsem si přivstal a symbol Olympu českého filmu a literatury. Díky, díky, díky...upřený pohlede :)(25.4.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace