Mág
Drama / Historický / Životopisný
Československo, 1987, 87 min
Režie:
František Vláčil st.Hudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiří Schwarz, Veronika Žilková, Marta Vančurová, Petr Čepek, Jan Hrušínský, Rudolf Hrušínský, Věra Tichánková, Jana Švandová, Miriam Kantorková, Blažena Holišová, Milena Dvorská, Josef Somr, Jaroslav Someš, Zdeněk Řehoř, Luděk Munzar, Ladislav Křiváček, Jan Kraus, Martin Dejdar, Lubor Tokoš, Josef Karlík, Tomáš Juřička, Václav Knop, Jana Hlaváčková, Alexej OkuněvObsah
-
Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý. (oficiální text distributora)
Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý. Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Lima
Poetické vyprávění o největším českém básníkovi K.H.Máchovi. Vláčil je prostě Vláčil, ten se nezapře, i když není zrovna ve formě. Opět potěší jeho cit pro obrazové kompozice, kamera je znamenitá, stejně jako Svobodova hudba. Ale jinak je to takové unylé, unavené. Je vidět, že ta léta perzekuce za bolševika vyždímaly Mistra jako citrón.(24.8.2003)
-
Radek99
Poslední film velkého českého režiséra Františka Vláčila, ze kterého už je cítit únava a nedostatek tvůrčí energie, přičemž biografický film o Karlu Hynku Máchovi by si zasloužil přesně pravý opak. Mácha byl za svého života buřičem, Mág je ale spíše mdlý a trochu rozpačitý. Možná by mu prospělo černobílé provedení obrazu, rozhodně pak charismatičtější představitel titulní role a hudební podkres osvědčeného Vláčilova spolupracovníka a vpravdě mága filmové hudby Zdeňka Lišky, který byl ovšem v době natáčení již 4 roky mrtev, nejvíce tu ale chybí ona příslovečná vláčilovská invence a kontemplace neobyčejné osobnosti. Mág není vysloveně špatný film, v kontextu režijní filmografie Františka Vláčila je to ale zřejmě nejslabší filmový projekt, byť jeho téma a vnitřní umělecká propojenost mezi dvěma velkými českými génii dávala šanci na vznik čehosi mimořádného. Nestalo se tak, ze zpětného pohledu můžeme hovořit o velmi smutné a tiché labutí písni velkého režiséra...(8.1.2012)
-
Ingrid
I když film není bez chybiček, jsou tu pěkná místa, taky jakpak by ne, Vláčil věděl, která látka mu sedne a život Karla Hynka si přímo říká o zabalení do poetického kabátu. Kdybych se dívala před X lety, tak je to průměr, protože se dobrý film sem tam objevil, ale dneska, když na mě z webu juká reklama na Nestydu a z druhého pokoje hraje znělka Ordinace, není skutečně co řešit...(28.10.2008)
-
sportovec
Přes jistou rozpornou mdlost je zřejmý jasný autorský rukopis a adekvátní přetlumočení nejednoduché látky. Herecká galerie, kterou se Vláčilovi podařilo shromáždit, je dalším silným prvkem jeho koncepce. Sloučení moderní filmové řeči a ryze romantické a opravdu v poetice odlišné předlohy, jak naznačuje slovní hříčka ve vědomě zvolené archaické variantě názvu, vede současně k domněnce, zda jistá "únava" v provedení není spíše autorským úmyslem. Už proto, že MÁG je svým způsobem typem filmového dokumentu, který je navíc obohacen o vláčilovskou básnivost, tj. splývá s máchovským pesimismem, "rozervanectvím". Pokud je tedy někde slabina, bude jí spíše kvalita scénáře. Problém, který se však v devadesátých letech vyhrotil mnohem radikálněji. I tak si toto dílo dvou velkých Čehů zaslouží přiměřenou pozornost. Svým divákům má totiž stále co nabídnout a čím je odměnit.(27.8.2007)
-
gjjm
Jaký je rozdíl mezi básníkem a mágem, mezi magií a poesií? Vláčil v názvu využil chytrou pravopisnou hříčkou a rozvinul ji v celý film. Na kontrastu mezi viděním Máchovým a viděním jeho okolí (Tyla, Kašky a dalších obrozenských divadelníků, a konečně i Lori) a poznání, že přízemnost se skrze poesii může stát magickou, je celý film postaven víc než na Máchově životě. Herecky dominují emotivní, provokatérský a vlastně i trochu přízemní Jiří Schwarz jako Máchovo tělo versus vznešený Rudolf Hrušínský, jehož dokonalá recitace (byť vznikla k jinému účelu a jiné příležitosti) zde symbolisuje Máchovu duši, vtělenou v Máj (nebo snad Mág?), ovšem i ostatní role (hlavně divadelnická společnost; naopak vysloveně mne zklamala Žilková v roli Lori) jsou zajímavé a pozoruhodně podané. Vláčilova imaginace je překvapivě konvenční, kamera a vlastně i hudba je silně neoriginální a připomíná spíše průměrný historický TV film než fascinující režijní empatii Markéty Lazarovy. Děj a dialogy jsou ale dost dobré, například scény, líčící inspiraci Máje a Poutě krkonošské jsou fascinující, ale jinak je to vážně spíš místy kýčovitý průměr, zvlášť ke konci.(17.4.2010)
-
Chrysopras
Chtě nechtě musim Mistrově dílu udělit tak slabou známku. Sám si nasadil laťku nesmírně vysoko a tady už ji prostě nepřeskočil. Téma je zajímavé, zpracování má ještě ucházející úroveň - ale chybí mi tu ta atmosféra, kterou udivuje ve svých skvostech ( hudba, kamera, herci ). Schwarz mě úplně nepřesvědčil a to je asi největší problém, nějak mi u něj schází charizma na takovou roli. Jen mě tak napadlo, kdyby Máchu točil Vláčil o 20 let dřív s Čepkem v hlavní roli... Skvělá je recitace p. Hrušínského. FV už tehdy prostě nejspíš neměl sílu vytvořit to, co si představoval ( viz rozhovor s Žilkovou ) a proto skončil tímhle filmem nadobro - obrovská škoda, když tady ještě 12 let pobyl. Na druhou stranu je to úctyhodná sebereflexe, kéž by si z toho vzali příklad dnešní mnozí takyumělci, často i mnohem mladší než Mistr...(23.10.2008)
-
Stanley
Jakákoli myšlenka na Máchu bývá jeden z elementů, jenž často spontánně přiměje mě mysleti a mluviti ve vznešených archaismech. Ač jinak žádný básník ani literát nejsem. Při návštěvě Máchova památníku v Doksech (tamější malé muzeum) natrefil jsem v expozici na DVD Mág, které ke mně vnitřním hlasem promluvilo: "Vydej se na Bezděz." Zanechal jsem okamžitě všeho a rovnou od muzea k hradu jal jsem se vypraviti. K večeru pak, kdy sedíc na vrcholu Malého Bezdězu vzhlížel jsem k oné mystické, gotické zřícenině, sáhl jsem do batohu pro spis o Máchovi, jenž z muzea přinesl jsem s sebou. Otevřela se přede mnou stránka s kresbou Bezdězu, kterážto očividně zachycena z též perspektivy byla, jež před zrakem mým právě se naskýtala. Celý zbytek dne a noci prožil jsem již pouze ve světě omračující, procítěné, poetické i rozervané okouzlenosti. A mně poznání odhaleno bylo, kterak Mácha odkazem svým i k současnosti zcela živě a hmatatelně promlouvati může. Když nedlouho poté konečně i film Mág byl skrze obrazovku předestřen mým smyslům, do stejné nepopsatelné nálady onen Vláčilův snímek uvrhl mě, ač jinak k dokonalosti mu chybí mnohé. Film však trefně to podstatné nám přináší - obraz básníkovy jedinečné osobnosti, s níž nepředvídatelný osud naložil po svém, aby nevědomky básníkovi samému a způsobem nevídaným pro celé generace budoucí posloužiti mohl. Buďme shovívaví k některým chybám a nedostatkům technickým, místopisným či historickým zdejším, neb na autentické přesnosti rázu tohoto snímek ambice si nedělá. A nejlépe vydejme se po filmu tom snovém taktéž do nádherného kraje básníkova Máje, objevovati krásy míst a zákoutí, jejichž fascinující duch snad nejslavnějším veršům českým popud k jejich vzniku dal.(4.7.2011)
-
fuckme
Zvláštně rozháraný film, stejně jako jeho ústřední hrdina. Vzletnost obrazové stránky a narativní rozvolněnost docela narážejí na plytkost symbolů, prvoplánovou hudbu a absenci myšlenkového přesahu. Vychází pouze řemeslně dobře zvládnutý životopis romantického barda, který dokáže navodit dobovou atmosféru a občas i autentické pocity. Velmi tomu napomáhá živelný výkon Jiřího Schwarze, severočeská příroda v zasmušilých odstínech a charismatický přednes Rudolfa Hrušínského, tedy pokud mu do něj nelezou afektované ženské sbory. Překvapila i Veronika Žilková v mile naivní roli, která dokáže občas vyvolat upřímnou lítost. Vláčil dokázal vystihnout charakter romantického nestálého člověka a Mácha skutečně není kladným hrdinou, ale má více vrstev a proto je zajímavé je až do konce odkrývat. Nevznikl tak suchopárný ani intelektuálně povýšený film, ale esteticky vytříbené obrazy ze života výjimečného básníka, které jsou však řazeny za sebou bez nějakého myšlenkového pojiva.(27.11.2010)
-
Pattrick
Schlédnuto při hodině českého jazyka a kupodivu vím, o čem film je(11.8.2008)
-
Belbo
Možná chyběl Vláčilovi Zdeněk Liška. Svoboda se snaží seč může, ale jeho geniality nedosahuje. Snímek shazuje, podle mě, špatné rozvrstvení - místy až mdlé - hudby. Tam kde by Liška hřímal hromy metal blesky jak Zeus z Olympu a podepřel obrazové vyjádření, je Svoboda polotichý. Chybí mu síla, náraz vlny, která nemožnost najití svého místa v světě, povznese na piedestal jediného českého romantického rozervance.(19.6.2009)
-
farmnf
Opravdu na mistra Vláčila slabá záležitost. Film postrádá jakéhokoliv pevného bodu. Mácha je tu vykreslen jako psychopatický magor, který neví co chce, propadá paranoismu, souloží s Žilkovou na dvorech denní Prahy a ještě jí vyčte, že se jí líbí sex. Koliduje mezi pácháním dobra a ponižováním lidí co má rád. Možná, že to takové hovado opravdu bylo (Inu básník, řekl by Smoljak) ale proč to není ve filmu trochu jasněji vyřčeno a proč tam pořád lavíruje s klaďasem?(15.2.2010)
-
jejdavilda
Rozevlátý Mácha, obdařen snad všemi necnostmi a přesto geniální básník, vše jen podtrhuje podmanivá recitace Rudolfa Hrušinského(26.8.2008)
-
raduna01
Po shlédnutí jsem si dokonce přečetl i životopis K.H. Máchy a docela mě zaujal. Stejně jako celý film.(27.8.2010)
-
rigby
Závěr básníkova života a vznik Máje. Už jen toto je téma pro poetický film jako stvořené. Bohužel výsledek tak povedený není, místy je to hodně prázdné a nastavované. Mácha je jenom figurkou, ke které divák necítí tolik, kolik by si jako hlavní hrdina zasloužil.(10.9.2010)
