Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici... Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Hlavní hrdina je dítě. Chudé a negramotné. Jeho šance navštěvovat školu je mizivá. Zase dědka hraje Kemr.  Mě to nebavilo, nenadchlo a je to veskrze zbytečný film. Pražští pepíci se tu snaží hovořit nářečím. To je to samé jako když 70% řeckého obyvatelstva mluví anglicky. Nikdo jim nerozumí. "Ar sidi on de tebl nes to dir" To znamená "Our CD is on the table next to door" Osobní zážitek z města Pigadia na ostrově Karpathos. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tož…tak na světě.“ Přiznám se, že vzhledem k režisérovi jsem čekal o něco poetičtější „dětskou“ podívanou. Myslím tím, že žádná idyla se rozhodně nekonala. Hlavní dětský hrdina měl pořádně těžký, špinavý život, ve kterém se zdál být příslib nadějné budoucnosti jen zbožným přáním. Na druhou stranu, chvílemi byl příběh přece jen k hlavní postavě trochu přívětivější, zpravidla při momentkách s dědečkem. To člověku vyrašil i nějaký ten úsměv na rtech, kterým se dala odměnit i ta animace bubáků či „posvícení“ (kdo by si nedal klobásku s hořčicí a chlebem?). V o to drsnějším protikladu byl vztah se záporáky Prachařem a Němečkem, a především setkání s „králem skřítků a jeho písařem“ (korunované otevíráním pokladu). Tvrďácké bylo i chlapcovo bránění „svěřenkyň“ (člověku se z té bezmoci chtělo až křičet). A za ten dojemný konec jsem byl vděčný. Zklamala mě zvuková stránka, kdy jsem chvílemi měl problém postavám rozumět (ne, nářečím to nebylo), a pak také nedůvěryhodný „obrat“ v případě matky. Celkově hodnotím slušnými 4*. ()

Reklama

triatlet 

všechny recenze uživatele

Fuksovu předlohu převedl do scénáře Jiří Křižan, možná i proto mi některé scény připomínaly film Je třeba zabít Sekala. Herectví dětského představitele Vlastimila Drbala je velice přesvědčivé - včetně moravského dialektu. Zajímavé prolínání bezútěšné poválečné doby s klukovskými představami. Scény pasáčka s mamienkou (Libuše Geprtová) či staříčkem (Josef Kemr) patří k nejsilnějším. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

"Já sú pastýř, musím pást..." Pro toho, kdo má jméno režiséra Františka Vláčila spojené jenom s ponurou historickou Markétou Lazarovou a Údolím včel, může být překvapení, jak melancholicky podaný obraz uměl Vláčil vytvořit v tak drsném tématu poválečných let a banderovců. Místy až pohádková poezie (dva banderovci v představách jako král skřítků se svým písařem) očima malého kluka v zdánlivě poklidné vesničce postupně vytváří napětí a kontrast směrem k drsnému vyvrcholení. Nicméně závěrečná písnička v podání Karla Černocha za doprovodu houslí a cimbálu jasně podtrhuje cíl poetického vyznění celého snímku. Celkový snímek, v řadě scén odehraný v moravském nářečí, mi svou atmosférou a skrytým kouzlem dětské nevinnosti padl do noty. Role vesnického dědečka nabídla Josefu Kemrovi spíše další z jeho typicky lidových postav (Na samotě u lesa, Vinobraní), naopak v netypické roli překvapil Jiří Schmitzer. 85% (Filmová výzva 2018 - Karlas) ()

zette 

všechny recenze uživatele

Herecky vykon maleho Drbala povazuji za jeden z nejlepsich detskych vykonu, ktere jsem kdy videl. Z dospelych hercu pak bezesporu zaujme hlavne Prachar, Kemr a Nemecek. Krasne zpracovani Frantiska Vlacila (bohuzel, zadnemu jemu filmu jsem nikdy nedal plne hodnoceni), kteremu mj. pomaha krasna beskydska priroda a nenasilne pridane nareci. Uzasna atmosfera. Jen mam pocit z prilis useknuteho konce... ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Když se natáčely postsynchrony, hledal Vláčil vhodného dabéra z oblasti Valašska, který by namluvil postavu pasáčka autentickým nářečím. Z vytipovaných dětí Vláčilovi nakonec nikdo nevyhovoval, a tak se rozhodl natočit dialogy s jeho hereckým představitelem Vlastimilem Drbalem. Výsledek je dokonalý. (peplir)

Reklama

Reklama