Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedmnáctiletá Marie (Jeanne Goupil) je dívka, která žije u prarodičů. Po tragické smrti svých rodičů Marie emocionálně zakrněla. Naivní dívku zaujme obchod s panenkami za výlohou a jeho majitel ji pozve dál. Claude je velký sběratel a obdivovatel panenek a Marie vypadá přesně jako velká a živá panenka. Claude ukáže dívce svoji sbírku a věnuje jí medailonek. Za krátkou dobu je svatba. Marie zůstává pannou i po svatební noci a pro manžela zůstává krásnou živou panenkou. Novomanželé bydlí ve venkovském sídle, kde hospodaří Ida (Andréa Ferréol), která se zároveň stará o Marii. Claude spí v oddělené ložnici a s manželkou se stýká, když si s ní chce pohrát jako s panenkou. Marie sice nechápe pojem sexuality, ale ve svém těle pociťuje touhu. Na statku žije také nájemce Sergio (Bernard Fresson), kterého začne Marie čím dál častěji vyhledávat… (curil)

(více)

Recenze (2)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Že je Joël Séria režisérský úchyl, který si opakovaně obsazuje svou dávno dospělou manželku Jeanne Goupil do rolí nezletilých, jeho filmy se většinou nezaobejdou bez sexuálně vyšinutých postav a i pedofilie je v nich někdy téměř na denním pořádku, není zrovna pro mě nic nového. Že se ale ze Sériova nejlepšího období dočkám místo strhujícího dramatu takto zoufale mdlé podivnosti, na to jsem připravený nebyl. On je úchylně posedlý panenkami, ona se dle jeho přání hraje na panenku, on jí svléká a myje, ona ve stylu panenky mrká, nechává se nést a to jsou vrcholní chvíle jednoho jinak prázdného novomanželství... až do doby, kdy je tahle hra omrzí a manželství bez dalších zájmů začíná spět do ještě větší prázdnoty a nudy, z níž nedokážou plně utéct. Ten příběh je v jádru rozhodně tragický, jenže s výjimkou první půlhodiny, která ještě na mě samotným námětem dokázala působit znepokojivě i napínavě, a pár scén k závěru, kdy konečně děj k něčemu vygradoval, jsem jako tragedii občas vnímal i ono mdlé až monotónní zpracování bez kouska atmosféry, ke všemu natažené na dvě hodiny. Z podobně letargické nudy mě plně probudily až scény s Bernardem Fressonem ve druhé polovině a závěrečné vyústění, kdy po nejnapínavějších okamžicích zas ale film poněkud nejasně končí. Ke konci je působivý včetně Sardeho hudby, ale čekal jsem víc. [55%] ()

curil 

všechny recenze uživatele

Romantické drama ústí v tragédii o ztracené nevinnosti. Emocionálně zakrnělá dívka, sexualitou nedotčená, prožívá své manželství jako ve snu, ze kterého jí občas vytrhnou živočišné prožitky. Manžel Claude je podivný pavouk a sběratel panenek, ale jako   úchyl na panenky mě více zaujal Pepa Dvořák   kdysi ve filmu Jiřího Suchého "Nevěsta" (1970). Ten byl geniální. ()

Reklama

Galerie (6)

Reklama

Reklama