Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Kamarádi Rudy (M. Probosz) a Vašek (Z. Suszyński) jsou místním hajným (M. Macháček) přistiženi při skolení srnce. Hajného na místě zabijí a v lese zahrabou. Během svého nevyhnutelného útěku před spravedlností se následně dopouštějí dalšího násilí, ale jejich prvotní opojný pocit ze získané svobody vyprchává a hlásí se svědomí a strach… V roce 1930 překvapil Josef Čapek novelou, odlišujícím se od dvou předešlých samostatných próz svou epičností a baladickou sevřeností – "Stínem Kapradiny". Vznikal téměř současně s "Povídkami z jedné a druhé kapsy" Karla Čapka, v nichž lze sledovat zaujatost obou bratrů stejným tématem – kriminálním případem, pátráním po vinících a otázce viny a trestu. Po více jak padesáti letech se pak v roce 1984 dočkala vlastního filmového zpracování. Režisér František Vláčil nezůstal nic dlužen své pověsti básníka filmového obrazu a adaptace tohoto díla, jež do podoby filmového scénáře zpracoval spolu s Vladimírem Körnerem, nese všechny znaky jeho uměleckého rukopisu. Je filmovou poezií, symbiózou hlubokého filozofického a vpravdě humanistického myšlení s vynikající uměleckou formou, jejímž hlavním rysem je poetické vyjádření a výtvarná krása filmového obrazu... Na to, proč se režisér Vláčil obrátil právě k této předloze odpověděl v rozhovoru pro časopis Kino: „Už na střední škole jsem měl z české literatury rád dvě díla – Vančurovu "Marketu Lazarovou" a "Stín kapradiny" Josefa Čapka. Samozřejmě jsem netušil, že budu filmařem a jednou se k těmto dílům vrátím svou profesí. Scénář k filmu jsme napsali spolu s Körnerem před jedenácti lety a jsem rád, že ho mohu točit. Je to vlastně báseň, postavená sice na poměrně plytkém příběhu, který ale dává možnost rozvinout celou řadu myšlenkových proudů, jež ona vnějšková plytkost nijak nesvazuje. Podstata je v té platformě, z jaké pozice je příběh vyprávěn a co se z toho dedukuje. Ti dva chlapci, jednodušší a primitivní, z nichž jeden je citlivější a druhý tvrdý, tvoří jeden element. A proti nim příroda, která je zpočátku přijme, ale pak vyvrhne, když přestanou být jejím organickým pojivem…“ Za kamerou stál Vláčilův stálý spolupracovník František Uldrich a o hudbu s výrazným křídlovkovým motivem se postaral Jiří F. Svoboda, za níž byl oceněn na festivalu v Mariánských lázních. Do hlavních rolí režisér obsadil dva polské herce – Marka Probosze a Zbigniewa Suszyńského, kteří se českým divákům představili již v koprodukčním snímku Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983). (Česká televize)

(více)

Recenze (67)

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Můj první a dost možná poslední Vláčil v životě. Sorry, ale ta zvláštní poetika vyprávění a vůbec ta celková atmosféra filmu mi vůbec nesedla. Navíc se mi nějak příčilo po celý film fandit dvěma asociálům páchajícím zlo bez zjevného důvodu. Lidem vykradou barák a okomentují to slovy : jinej by jim to tu zapálil. Takže na konci dostali co jim patřilo. Neupírám tomu jisté kvality, ale mě to bohužel minulo.40% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Silný, promyšlený a velmi podařený film. Především je naprosto precizně a bezchybně natočený, ale fungují zde i všechny ostatní prvky, které Vláčil ve svých filmech má - kromě toho, co jsem už zmiňoval, je to i poetické a dost psychologické. Navíc to skoro ani nenudí a svojí depresivní atmosférou to člověka chytne a nepustí. Je tady taky dost silných scén, včetně té závěrečné. Vadilo mi snad jenom to, že to nemá pořádný úvod a že všechno začne vlastně okamžitě, aniž by nám bylo ukázáno, co vše je vedlo k tomu, že hajného zabili. Tak jako tak, Vláčilovi se tenhle film povedl a těch 69% tu úplně nechápu, zasáhlo mě to mnohem víc, než utahaná Markéta Lazarová (ale nechápejte mě špatně, ten film se mi líbil a mám ho docela rád, jen ta délka mu ubližuje). 4* ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Inu, nelehký je život desperáta. Některé filmy zločince a jejich činy romantizují, Stín kapradiny je ale prost jakéhokoli pozlátka a ukazuje syrovou bezvýchodnou cestu do zatracení, kdy počáteční zkrat a vzpoura proti morálce nevede k větší svobodě a bezstarostnému životu, nýbrž k vysilujícímu útěku před zodpovědností a lidskou spravedlností. Stres a strach (výčitky svědomí?) vedou k obnažování charakterů a krizi osobnosti. Patrně nejtemnější Vláčilův film, beze stopy naděje. Vláčil ho natáčel v období svých alkoholických excesů a i když se režisérovo okolí snažilo Vláčila podržet a zastoupit, na snímku se to přece jen trochu podepsalo. Celkový dojem: 85 %. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Je vidět, že film za Františka Vláčila dodělával kameraman František Uldrich a pomocný režisér Aleš Dospiva. Vláčil byl tehdy nemocný, chybí zde jeho umělecké cítění a smysl pro detail. Film je chvílemi dost zmatený a Miroslav Macháček objevující se v příběhu jako špatné svědomí dvojice mladíků, kteří nejprve zabili hajného a pak utíkají před spravedlností, působí prostě divně. Proto zásadně chybí rukopis Františka Vláčila, který je pro jeho filmy tak důležitý. A taky hodně chybí hudební souznění Zdeňka Lišky, který byl nenahraditelný a Karel Svoboda ho horko těžko zastupuje. Kdybych nevěděl, že režisérem byl Vláčil, řekl bych, že ho mohl natočit jakýkoliv jiný režisér průměrných snímků. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Ti dva spratci měli dostat pořádný kartáč už v útlém mládí a řezat a řezat…Pak by je všechny ty lumpárny přešly…Ono chodit pytlačit je jedna věc, ale zabíjet a okrádat nebohé lidi…Taky na to chlapci šeredně doplatili. Bohužel za sebou nechali několik mrtvých. Styl vyprávění tohoto příběhu byl sice místy dost zvláštní a ne vždy to mělo zajímavý průběh (občas se dostavila i nuda), ale jako celek to mělo něco do sebe. Slušné herecké výkony, místy i dobrá atmosféra a doprovodná hudba, kamera taky nebyla marná. Slušný průměr a určitě ne ztráta času! ()

Galerie (7)

Zajímavosti (4)

  • Navzdory roku výroby se tento snímek dostal do československých kin teprve v lednu 1986. (charles3)
  • Režiséru Vláčilovi bylo při natáčení filmu špatně, proto jej za něj dodělával kameraman s pomocným režisérem. (raininface)
  • Režisér Vláčil se snažil natočit tento film už od začátku 70. let, ale ústřední dramaturg Barrandova Toman každý jeho pokus zamítl. Možnost realizace filmu se naskytla až po odchodu Tomana z Barrandova v roce 1982. (raininface)

Související novinky

Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna

Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna

23.01.2008

Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)

Reklama

Reklama