Shades of Fern
The Shadow of the Ferns
VOD (1)
Obsahy(1)
Kamarádi Rudy (M. Probosz) a Vašek (Z. Suszyński) jsou místním hajným (M. Macháček) přistiženi při skolení srnce. Hajného na místě zabijí a v lese zahrabou. Během svého nevyhnutelného útěku před spravedlností se následně dopouštějí dalšího násilí, ale jejich prvotní opojný pocit ze získané svobody vyprchává a hlásí se svědomí a strach… V roce 1930 překvapil Josef Čapek novelou, odlišujícím se od dvou předešlých samostatných próz svou epičností a baladickou sevřeností – "Stínem Kapradiny". Vznikal téměř současně s "Povídkami z jedné a druhé kapsy" Karla Čapka, v nichž lze sledovat zaujatost obou bratrů stejným tématem – kriminálním případem, pátráním po vinících a otázce viny a trestu. Po více jak padesáti letech se pak v roce 1984 dočkala vlastního filmového zpracování. Režisér František Vláčil nezůstal nic dlužen své pověsti básníka filmového obrazu a adaptace tohoto díla, jež do podoby filmového scénáře zpracoval spolu s Vladimírem Körnerem, nese všechny znaky jeho uměleckého rukopisu. Je filmovou poezií, symbiózou hlubokého filozofického a vpravdě humanistického myšlení s vynikající uměleckou formou, jejímž hlavním rysem je poetické vyjádření a výtvarná krása filmového obrazu... Na to, proč se režisér Vláčil obrátil právě k této předloze odpověděl v rozhovoru pro časopis Kino: „Už na střední škole jsem měl z české literatury rád dvě díla – Vančurovu "Marketu Lazarovou" a "Stín kapradiny" Josefa Čapka. Samozřejmě jsem netušil, že budu filmařem a jednou se k těmto dílům vrátím svou profesí. Scénář k filmu jsme napsali spolu s Körnerem před jedenácti lety a jsem rád, že ho mohu točit. Je to vlastně báseň, postavená sice na poměrně plytkém příběhu, který ale dává možnost rozvinout celou řadu myšlenkových proudů, jež ona vnějšková plytkost nijak nesvazuje. Podstata je v té platformě, z jaké pozice je příběh vyprávěn a co se z toho dedukuje. Ti dva chlapci, jednodušší a primitivní, z nichž jeden je citlivější a druhý tvrdý, tvoří jeden element. A proti nim příroda, která je zpočátku přijme, ale pak vyvrhne, když přestanou být jejím organickým pojivem…“ Za kamerou stál Vláčilův stálý spolupracovník František Uldrich a o hudbu s výrazným křídlovkovým motivem se postaral Jiří F. Svoboda, za níž byl oceněn na festivalu v Mariánských lázních. Do hlavních rolí režisér obsadil dva polské herce – Marka Probosze a Zbigniewa Suszyńského, kteří se českým divákům představili již v koprodukčním snímku Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983). (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Vezměte bratra Čapka (toho víc upatlaného od barev), přidejte Démanty noci (dva utíkající kluci), U konce s dechem (dementní hlavní hrdina, co střílí na potkání) a Vláčila, co se snaží o to samé jako v šedesátých letech, ale kvůli absenci černobílého materiálu a hudby Zdeňka Lišky se mu to bohužel nedaří. ()
Zvláštní film a to nejen předlohou. Je hodně odvážné natočit film, kde se divák nemá s kým identifikovat. Ústřední dvojici prostě musíte nenávidět i když jeden z nich je "ten hodný". Přesto nebo právě proto jsou tak působivé filozofické úvahy a vykreslení psychického rozpoložení lidí, kteří jsou na cestě bez návratu. Předabování Pavlatou byla chyba, protože ten herec a hlas je tak specifický, že mě to hrozně vadilo. Konec je celkem silný a přes očekávání mě trochu zaskočil. Nicméně tím se dostávám k největšímu fenoménu a středobodu, kvůli kterému má smysl tento film vidět a to je Miroslav Macháček. ()
Tak předem, tomu co se píše v obsahu se musí říkat jinak než oficiální text distributora. To je spoiler jak Brno a distributor tam akorát neuvedl krevní skupinu obou chlapců a velikost jejich trenýrek. Jinak vyslepičil snad vše co se dalo !!! ------ Musím říci, že ihned po dokoukání jsem měl rozpačité pocity. Nebylo to totiž ono. O to více mi film stále šrotuje v hlavě a netuším, zda to byl záměr pana Vláčila či nikoliv. Na jednu stranu musím uznat, že oba Poláci hráli dobře, na stranu druhou mi tam neseděl ten náš dabing. Nic proti hlasu mého oblíbence pana Pavlaty atd... proti zvolené barvě hlasu i tomu jak byl film dabován nic nemám. Ale čas od času bylo na filmu poznat, že herci otevírají pusy jinak než jak je slyšet jejich hlas a to mně alespoň u českých filmů vždy spolehlivě ruší. Co k filmu dodat? Kamera nádherná, zpracování prvorepublikového života také. Chování hlavních hrdinů mne však mátlo. Nepřipadalo mi, že by se jednalo o nějaké vyděděnce či týrané jedince, kteří měli touhu a chuť se ,,normální'' společnosti mstít. Mstít za to, že se má lépe než oni. Nešlo ani o žádné bezdomovce... po vraždě se ale oba podivně přepnou do jakéhosi režimu anetična a hyenismu. Jako by onou vraždou prošli branou pekel vědouce, že není cesty zpět. Buď se tedy jednalo o úplné magory a nebo jsou prostě někteří jedinci schopni takhle přepnout a stává se z nich nebezpečná zvěř. Ke konci se film celkem vlekl a skončil tak nějak podivně s podivným poselstvím M. Macháčka. Ten sám chlapce celým filmem provází ať už jako noční můra či v podobě výčitek a byl jedním slovem skvělý. V součtu tedy dávám za tři poctivé hlty višňovice. * * * ()
Můj první a dost možná poslední Vláčil v životě. Sorry, ale ta zvláštní poetika vyprávění a vůbec ta celková atmosféra filmu mi vůbec nesedla. Navíc se mi nějak příčilo po celý film fandit dvěma asociálům páchajícím zlo bez zjevného důvodu. Lidem vykradou barák a okomentují to slovy : jinej by jim to tu zapálil. Takže na konci dostali co jim patřilo. Neupírám tomu jisté kvality, ale mě to bohužel minulo.40% ()
Inu, nelehký je život desperáta. Některé filmy zločince a jejich činy romantizují, Stín kapradiny je ale prost jakéhokoli pozlátka a ukazuje syrovou bezvýchodnou cestu do zatracení, kdy počáteční zkrat a vzpoura proti morálce nevede k větší svobodě a bezstarostnému životu, nýbrž k vysilujícímu útěku před zodpovědností a lidskou spravedlností. Stres a strach (výčitky svědomí?) vedou k obnažování charakterů a krizi osobnosti. Patrně nejtemnější Vláčilův film, beze stopy naděje. Vláčil ho natáčel v období svých alkoholických excesů a i když se režisérovo okolí snažilo Vláčila podržet a zastoupit, na snímku se to přece jen trochu podepsalo. Celkový dojem: 85 %. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Režisér Vláčil se snažil natočit tento film už od začátku 70. let, ale ústřední dramaturg Barrandova Toman každý jeho pokus zamítl. Možnost realizace filmu se naskytla až po odchodu Tomana z Barrandova v roce 1982. (raininface)
- Režiséru Vláčilovi bylo při natáčení filmu špatně, proto jej za něj dodělával kameraman s pomocným režisérem. (raininface)
- Navzdory roku výroby se tento snímek dostal do československých kin teprve v lednu 1986. (charles3)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama