Ten pravý a jediný
Den eneste ene
The One and Only
Režie:
Susanne BierScénář:
Kim Fupz AakesonKamera:
Jens SchlosserHrají:
Sidse Babett Knudsen, Niels Olsen, Søs Egelind, Paprika Steen, Sofie Gråbøl, Lars Kaalund, Hella Joof, Philip Zandén, Rafael Edholm, Jacob Thuesen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Niller a Lizzie nemohou mít děti, protože Nillerovy spermie nejsou v pořádku. Rozhodnou se tedy pro adopci. V jejich vztahu je dominantní osobou právě Lizzie, která plánuje, kdy bude mít dítě narozeniny a jaké mu dají jméno. Niller sice nesouhlasí s tím, že by jméno či narozeniny mohli dítěti jen tak změnit, ale o tom on nerozhoduje. Jejich vztah přirovnal k nákladnímu automobilu a jejich sex k morčeti. Veškeré životní principy přirovnává ke své práci - zařizuje kuchyně.
Sus se provdala za Itala Andrea, kterému říká Sonny. Ten by rád měl děti, ale Sus se bojí, že si zkazí postavu a její krásný manžel ji pak opustí. Když ale vidí, jak po potomkovi touží, přestane se tomu bránit a otěhotní. Oba jsou velmi šťastní. Chybí jim už jen jedno - zařídit kuchyň.
Do poklidného života obou párů však zasáhne osud a jejich příběhy naberou nečekaný spád.
(charlosina)
Recenze (27)
Ve filmu se mimo jiné říká : "Člověk dělá v životě hodně zvláštních věcí........." A stejně zvláštní mně připadala i tato komedie, která byla jakýmsi pokusem něčeho, co se podle mého subjektivního názoru nepovedlo správně koordinovat. Oproti jiným filmům Susanne Bier to tentokrát nebyl tak úplně můj šálek kávy, ale kdo ví, třeba to bylo tím, že jsem očekávala něco trochu jiného. 65% ()
"Kdyby naše koule byly klakson, jak by asi troubily ??" ;) Velmi zvláštní biják.. Podivně bizarní a zároveň až nečekaně předvídatelné, vší té bizarnosti i snaze o parodizaci žánru navzdory.. Hodně černý, to není rasismus, severský humor silně degraduje až sitcomová zkratkovitost a zejména to lživé poselství snímku tentokrát téměř, samozřejmě až na to finále, nekýčovité kýčařky Susan Bier.. ()
K filmu jsem se dostal tak trochu oklikou. Sháněl jsem britskej remake. Po remaku se ovšem totálně slehla zem, takže jsem zkusil i tenhle originál z Legolandu. A po zhlédnutí musim napsat, že britská verze je o parník lepší. Je vtipnější, svižnější, má sympatičtější postavy a taky lepší soundtrack. Remake jsem viděl asi 5× a s chutí bych se podíval znovu. Tohle mi stačilo vidět 1×. ()
Jeden z prvních snímků Susanne Bier, natočený skoro rozverně, bez smutku jejích pozdějších filmů. Dokonce s happyendem! Jako bývalý student psychologie taky musím vyzdvihnout postavu empatického monstra jménem Mulle, která přesně zosobňuje degenerativní potenciál téhle vědy pro ty, kdo si od ní nedokážou udržet odstup. Je to sranda film, ale asi bych nechtěl být na místě ani jedné z hlavních postav. Ony ty situace jsou přece jenom až příliš povědomé. ()
Rané tvůrčí období dánského klenotu. Susanne Bier se poslední dvě dekády vyjadřuje k dalším a dalším mezilidským vztahům a dělá to formou vskutku působivou. Vesměs neveselou, obrazově naturalistickou, nepřikrášlenou, vždy těžící z výtečných hereckých výkonů. Dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Na startu své režisérské dráhy byla nicméně rozvernější, dokonce pracovala se šťastným koncem. Vycházela ze situací, které mnozí možná zažili. Postavy tu řeší otázku dětí, jedni je mít nemohou, jiní se obávají, že jim to zkazí vztah, postavu… Severské, jiné, milé. ()
Galerie (3)
Photo © Warner Bros. Pictures
Reklama