poster

Tanec v temnotách

  • Dánsko

    Dancer in the Dark

  • Německo

    Dancer in the Dark

  • Slovensko

    Tanečnica v tme

Krimi / Drama / Muzikál

Dánsko / Německo / Nizozemsko / USA, 2000, 140 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kinej
    *****

    Jsem fanouškem Björk. Soundtrack tohoto filmu sice až na vyjímky patří k tomu nejslabšímu v její kariéře, ale film je úžasný. Nechápu protesty prot výkonu Björk. Já si zakládám na tom, že vše, a to i přeze své sympatie, se snažím soudit objektivně. A jsem přesvědčen, že i kdybych Björk nesnášel, její herecký výkon by mě uchvátil stejně.(16.11.2004)

  • kleopatra
    ***

    Kdybych už nedostala nakládačku zvanou Prolomit vlny, byla bych z Tance hotová. Jenže Tanec je uvařen dílem z "Vln" a dílem je tam snaha Vlny trumfnout a to mi vadí. A našroubovat na to muzikál mi už vůbec nepříjde šťastné. To, co bylo ve Vlnách tak drásavé- příběh sám, syrová kamera, herecký výkon Emily Watson - bylo tady přemleté - zase syrová kamera, ještě prapodivnější příběh, podobný charakter hlavní hrdinky plus slepota a nádavkem ještě vyděračská šílená scéna. Bjork byla výborná, Catherine Deneuve také, ale od pana Triera to nebylo féééééér!(24.9.2004)

  • Pohrobek
    *****

    Jde o dost netradiční muzikál, proto Tanec není úplně tím nejlehčím filmovým zážitkem. Björk se herecky snaží dost, Morse s Deneuve zklamat nemohli. Kouzlo snímku však samozřejmě spočívá v hudebních a tanečních číslech, která překvapí a zaskočí svým krásným rytmickým provedením a celkovým melancholickým prožitkem. Spojí-li se to se zajímavou, postupné ztrácení zraku evokující kamerou, kouzlo filmu je hotové.(24.9.2004)

  • Matty
    ****

    Čechoslovenka se vzhledem Eskymačky a s výmluvným jménem Selma Ježková emigruje v 60. letech do Ameriky hlavně kvůli možnosti operace svého syna, kterému hrozí oslepnutí. Od Tance v temnotách jsem očekával muzikál, ne depresivní psychologicko-sociální drama. Ve chvíli, kdy jsem se s touto žánrovou záměnou jakž takž smířil (tj. asi po čtyřiceti minutách), přišel první taneční výstup. Rozervané duše hrdinů a roztřesenou kameru vystřídalo velkolepé taneční číslo s černochy tančícími break-dance a já jsem zůstal zírat v němém úžasu. Teprve s dalšími muzikálními úlety mi došlo, proč jsou sytěji zbarvené, proč svým stylem připomínají spíše nějaký avantgardní videoklip nežli součást filmu – je to únik. Únik od neuvěřitelně depresivních a úmyslně až do extrémů dovedených osudů hlavních hrdinů, předně samotné Selmy. Ta má sice zprvu malou naději, ale brzy o ni přijde, abychom si náhodou nezačali myslet, že Lars von Trier vyměkl na úroveň režiséra normálního, humánního dramatu. Vyhrocenost, lhostejnost v zacházení s charaktery balancuje na hraně únosnosti, místy Trier skutečně trošku přehání (neudržel jsem se při informaci, že Selma ráda chodí domů po kolejích – zvlášť v noci, to už by obstálo i mezi sbírkou těch nejmorbidnějších vtípků). Trier tento okázalý projekt realizoval téměř tři roky, což na výsledku není zas až tolik poznat. Má to být film o věčnosti, o sebeobětování, o splývání světů fiktivních a reálných, ale zároveň je to film silně protiamerický a plný logických nesrovnalostí. Trier možná miluje americké muzikály, ale americkou kulturu jako takovou nenávidí. Dává jasně najevo, co si myslí o sentimentálních pohádkách s dobrým koncem, co si myslí o dobrém a poctivém americkém občanovi. Dobré postavy zde kromě Selmy ztvárňují Švéd (Strormare), Francouz (Barr) a Francouzka (Deneuveová), pokud je k pomoci svolný i někdo jiný, pak jedině za peníze nebo za ještě vyšší cenu. Prapodivně pak působí přítomnost Oldřicha Nového, který se nejmenuje stejně jako „ten slavný český herec“ náhodou, přičemž si jej zahrál jakýsi bělovlasý stařík(!). A co ta zkomolená výslovnost českých jmen údajnou Čechoslovenkou? Copak sama neví, jak se jmenuje? Jasně, devadesáti procentům diváků to vadit nebude, ale když už natáčím velkou evropskou koprodukci, měl bych si na podobné detaily dát pozor. Trier byl asi víc zaměstnán tvrdou „drezúrou“ Björk – ta nepředvádí výkon kdovíjak oslnivý a jejímu zpěvu chybí povznášející lehkost, svými údajnými hádkami s režisérem nicméně vzbudila dostatečný rozruch a filmu zajistila potřebnou reklamu (i když ty šaty asi skutečně nesnědla :-). Tanec v temnotách je silným, působivým dramatem a současně velmi svérázným muzikálem, je z pochopitelných důvodů oslavován, je z pochopitelných důvodů zavrhován. Nemůžu říct, že by mě zcela pohltil, ale přinejmenším na několika místech se mi velice líbil. 75% Zajímavé komentáře: golfista, charlosina, rawen, elCroCo, TotalFilm, winstonik(24.11.2006)

  • Trellíno
    ***

    K látce se absolutně nehodící ruční kamera. Cokoliv týkající se Československa (jména, přízvuky, příchod Oldřicha Nového) = trapnost nad trapnost. Zbytek fajn, ale výše uvedené ruší a pošlapává jak skvělé herce, tak i několik neskutečně dobrých scén (vražda, vězení, tokání na železničním mostě), které ale ve výsledku zapadnou a vyšumí.(2.10.2007)

  • Björk

  • - Někteří herci obsazení v menších rolích jsou Švédové a jejich hlasy byly do angličtiny nadabovány. (D3VIL)

  • - Po skončení natáčení bylo vězení vymalováno na růžovo a začalo se s natáčením porna Pink Prison. (HellFire)

  • - První hudební číslo se objeví až ve 40 minutě. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace