poster

Evropa

  • Dánsko

    Europa

Thriller / Drama

Dánsko / Švédsko / Francie / Německo, 1991, 112 min

Režie:

Lars von Trier

Komentáře uživatelů k filmu (104)

  • Houdini
    všechny komentáře uživatele

    Zlatá Palma - výběr(14.2.2006)

  • Renton
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Scénář: Lars von Trier, Niels Vørsel .. Trierův umělecký tvar ve vytříbeném stylu s plytkou příběhovou kostrou, která na mě nepůsobila. Od Larse mlsám raději jiné kousky.(25.3.2008)

  • Faye
    *****
    všechny komentáře uživatele

    „Nyní budeš naslouchat mému hlasu. Pomůže ti hlouběji proniknout do Evropy. Pokaždé, když uslyšíš můj hlas, s každým slovem, s každým číslem, poodkryješ další vrstvu, otevřeš se vůči jejím vjemům. Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“ Poválečné Německo viděné očima mladého idealisty, který se ocitnul ve světě, kterému nemůže rozumět. Dívá se, ale nevidí. Naslouchá, ale nechápe. Je uprostřed hry, ale nezná pravidla. Stává se loutkou. „Chtěl jsem svou prací trochu zlepšit svět. Německo potřebuje přátelství.“ Jako obvykle natočil Lars von Trier velmi zvláštní a působivý film ( „Tanec v temnotách“ je jediná výjimka, kdy jeho magie na mě nefungovala). Černo-bílé záběry, které dostávají barvu pouze, když se odehrává něco opravdu zásadního, ale především hypnotizující hlas vypravěče doplněný monotónním rytmem ubíhajících kolejí. To se nedá popsat, to se musí vidět. Evropu považuji prozatím ( spousta jeho děl na mě ještě čeká) za Larsův nejlepší film.(13.4.2006)

  • Marigold
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Trierova fascinace povrchem se tu možná projevuje až nezdravě, přesto mě zpracování záměrně klišovité a archaické romance naprosto sejmulo – hluboký filmový regres do poválečného Německa slouží Trierovy především jako deziluzivní metafora zkázy humanitních idejí, jejich neustálé zneužívání a prznění. Špinavé, zrezlé a rozpadlé kulisy (často až divadelně přehnané a úmyslně nastylizované tak, aby odhalovaly svou iluzivnost) hostí trierovsky odtažité, přesto neobyčejně intenzivní postavy. Jejich zmatené snažení pokrývají strhující plátno, na němž se člověk zas a znovu střetává s drtivou silou dějin, jež se jako vlak řítí po kolejích do dalšího bodu nula. Evropa je filmem hypnotickým – uhranula mě jednozačně více stylizací než myšlenkovou hloubkou. To ji však pranic neubírá na šeredné kráse.(4.1.2010)

  • T2
    všechny komentáře uživatele

    ║Rozpočet DKK 28miliónov║Tržby USA $1,007,001║Tržby Celosvetovo $1,100,000║(29.3.2009)

  • J*A*S*M
    **
    všechny komentáře uživatele

    Některé filmy Larse von Triera miluju, jiné nemiluju ale líbí se mi, zbytek mi nevadí. Europa se trochu vymyká, z nějakého důvodu mi vůbec, ale fakt vůbec nesedla. Dvakrát jsem ji zkoušel zhlédnout, po čtvrt - respektive po půl - hodině jsem ji musel vypnout. Povedlo se mi to až na třetí pokus včera, ale žádné velké prohlédnutí se bohužel nekonalo. Je to dobře natočené, nese si to zajímavé myšlenky, hlas vypravěče je přímo geniální ... ale prostě ne, nejde to, nedokážu Europu docenit.(18.7.2011)

  • Kulmon
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Jestliže toto originální dílo Larse von Triera mělo ve mně vzbudit nějaké emoce, pak mě nechalo zcela chladným. Přestože může být řemeslně velmi dobře zvládnuto, přece jen se zde, alespoň pro mne, nenachází prvek, který by mne na delší chvíli zbavil nudy. Lepší 3*, ale na víc to fakt nevidím.(31.7.2008)

  • B!shop
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Jo tak timhle me Lars fakt dostal. Film se sice tvari jako nejaky desne osudovy dilo, hlavne diky hlasu vypravece, ale pribeh je vicemene jednoduchej a dobre srozumitelnej. Coz ovsem neznamena, ze by byl nejak hloupej, naopak je tu obsazeno hodne myslenek a celej film ma naprosto uchvatnou atmosferu, ze z filmu nemuze clovek spustit oci, obzvlast, kdyz je film natocenej fakt zajimave a svizne. Akorat to stridani cernobily s barevnou mi prislo vicemene zbytecny, precejen ta barva tu je jen tak nahodne, jedinej moment, kdy je fakt hodne pusobiva, je scena s vanou, jinak to moh klidne nechat cernobily cely. Film ma taky docela slusny herecky vykony, hlavne Jean-Marc Barr, jehoz postava ma fakt zajimavej vyvoj a pak Ernst-Hugo Jaregard, kterej je fakt paradne protivnej. Pak uz zbejva jen zminit, ze ma film paradni hudbu a vyjde jeden z Trierovo nej filmu.(27.4.2008)

  • H34D
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Evropa, honosně nazvaný film pojednávající o skromném mladíkovi, který s vidinou zářné budoucnosti odcestuje do krajiny temně sužované minulostí. Válka skončila, ale Německo se přes ni stále zdaleka nepřeneslo, ještě není schopno překročit svůj stín minulosti a tak bodrý pracovník naráží na machinace a zlo okolí. Je figurkou v nesmyslné šachové hře... Tato hra však v podání artového snažení Von Triera není vůbec bohatě vykreslena, právě naopak, jsem měl občas pocit, že za tím uměleckým a vyumělkovaným vyprávěním, excelentní kamerou (zdaleka to nejlepší na filmu!) se skrývá poměrně triviální děj (nuda?), jehož detaily mohou asi plně ocenit jen diváci tento žánr a druh filmu záměrně vyhledávající... 7/10(22.7.2010)

  • Dudek
    *****
    všechny komentáře uživatele

    SPOILER: "Až řeknu deset, zemřeš." Nevím proč, ale k filmům od Larse von Triera prostě komentáře psát nedokážu, tentorkát se však pokusím. Evropa je geniální film, a to po všech stránkách, pokaždý když jej sleduji jsem neúprosně vtažen do samotného jádra příběhu a naslouchám hypnotickému hlasu vypravěče, jenž mi napomáhá stát se jeho hlavní postavou. Ačkoli se může na první pohled zdát, že Lars von Trier natočil vzhledem ke svým ostatním dílům v mnohém jiný film, není to pravda. Opět si pohrává jak s hrdiny, tak s divákem a tentokrát má obojí v moci ještě pevněji než jindy. Zentropa je vizualně propracovaná podívaná s dechberoucími hereckými výkony (opět úžasný Ernst-Hugo Järegård) a (překvapivě) naprosto úchvatným hudebním doprovodem. Trier má vše promyšleno do posledního detailu a ani na jediný okamžik nenudí...(18.1.2007)

  • Jeanne
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Ten film mi nedá spát... Je to vůbec dílo člověka, je možné natočit něco tak působivého a hlubokého po stránce příběhu i způsobu jeho filmového vyprávění? Je možné, aby byl film shledán po každém dalším zhlédnutí svojí dokonalostí šokujícím? Díky existenci Evropy to vypadá, že ano.(13.11.2005)

  • brit84
    **
    všechny komentáře uživatele

    Pro tento film nemám pochopení. Minuta za minutou se táhly jako nekonečná doba a já nedostal žádné stéblo záchrany v podobě nějakého vrušivého momentu. Jediné co mě zde opravdu zaujalo, byl podmanivý hlas vypravěče. To je však pro mě tristně málo.(5.6.2011)

  • Morien
    *****
    všechny komentáře uživatele

    "Nechci, aby ten zasranej vlak někam jel, chci aby zůstal přesně tady!"(13.3.2008)

  • Eddard
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Hmmm, musím uznat, že na mě tenhle dánksý enfant terrible udělal dojem. Pokud nebudu počítat muzikálový Tanec v temnotách, je to jeho první film, který jsem měl tu ČEST vidět. Evropa je navýsost originální snímek, Lars přímo přetéká režisérskými nápady, které dští do narativní i formální linie, úžasně využívá přední projekce, čímž dodává mnoha scénám velice zvláštní, velice podmanivý "look", hraje si s významovými kontrasty barvy a černobílé, v naraci alegorií zavánějícího příběhu z čerstvě poválečného Německa skáče kam se mu zachce a nad tím vším se vznáší hypnotizující komentář Maxe von Sydowa... "On the mental count of ten, you will be in Europa. Be there at ten. I say: ten." P.S.: Úvodní záběr ve mě silně evokoval Lynchovu Lost Highway a celý příběh zase v čemsi připomínal Jarmushova Dead mana... náhoda? :) Boduješ, Larsi! 90%(11.6.2007)

  • sportovec
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Skutečnost, že nejen Češi, Slováci či Švédové nebo Poláci dovedou točit kvalitní filmy, je i u nás známa právě tak jako skandinávský hraný film a jeho přínos. To slovo skandinávský bych ještě podtrhl. Odmyslíme-li si skvělé prolínání barev ve filmu - ve světě i u nás používané jen zřídka - černobílé (mastérióznost divácky sdílených dějů) i barevnost (realita raně poválečného Německa) a doplníme-li, že se jedná o nevšední koprodukci čtyř demokratických zemí, mezi nimiž nechybí ani Německo, vstupujeme do takřka poevské poetiky, která je však pevně zasazena do doby svého děje. Sydowem čtený autorský komentář spolu se záměrně stupňovaným dějem nás nenechávají lhostejné do posledního okamžiku. Neméně pozoruhodný je i námět a scénář. Idealistický, americky až nepochopitelně nepoučený syn německé exulantské rodiny židovského (?) původu přijíždí pomoci zemi, zdevastované mj. spojeneckým bombardováním, aby vykupoval utrpení, kterým v jiné rovině ušel právě jen svým exilem. Jeho křehkost a naivnost ho činí nejen zranitelným, ale i manipulovatelným. Konec, který ho neodvratně čeká (alespoň v příběhu) jen pro něj svým způsobem vysvobozením: už nemůže být zneužit. Zajímavá je zmínka nejen o wehrwolfech, ale o činnosti nacistického podzemí vůbec právě v západním - dokonce v americkém -okupačním pásmu; překvapí i drsnost a nesmlouvavost ve vystupování amerických orgánů; je však pochopitelná v zemi, v níž cizinec nikoho nezná a jejíž obyvatelé jen postupně berou na vědomí apokalyptickou porážku, jež jim byla Spojenými národy uštědřena. Zmínka amerického plukovníka (?), že 80% Němců je oddáno NSDAP a nacistickému režimu, je příznačná. Díky EVROPĚ lépe rozumíme i našemu transferu a okolnostem i způsobu, za nichž probíhal. Ještě zajímavější je výstižná charakteristika německé národní povahy viděná skandinávskýma - v tomto případě asi nejvíce dánskýma - očima; od té české se v tom hlavním zase tolik neliší. Ve filmu je ovšem i mnoho ryze německých prvků; německá účast - lze říci - úrovni i vyznění EVROPY jednoznačně prospěla. Z hereckých výkonů nejvýrazněji na mne zapůsobila vynikající německá herečka Barbara Sukowa, u nás naprosto nepochopitelně neznámá (zvlášť úžasná je expresívně pojatá milostná scéna na obřím stole s dětskou železnicí v podkrovních prostorách jejího rodného domu právě tak jako důkladnost německých examinátorských úředníků, zatímco doslova vedle tiká srtnosná výbušnina; tato konfrontace je ve své vyhrocenosti zvláště zdařilou). Jedna ze závěrečných vět o Evropě, ilustrujících postupné vyhasínání mladíkova života, hluboce zapůsobí; je to působivá věta moderní evropské identity. Dílo vyznívá i jako vědomě nadčasové poselství. Právem. Vedle KATYNĚ, SOPHIE SCHOLLOVÉ, SACCA A VANZETTIHO, DOZNÁNÍ a řady dalších mu náleží určitě místo víc než čestné.(2.10.2008)

  • lesumir
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Zajímavý film. Ne, je to mnohem víc, než zajímavý film, je to audio vizuální orige se vším všudy!!!!! Za poslední léta jsem neviděl takhle autogusetivní film, který ještě díky dokonale mysterioznímu hlasu vypravěče Maxe von Sydowa působí víc tajuplněji a skvostněji. Začátek je famozní a budu na něj vzpomínatž opravdu hodně dlouho. Originální, dokonale nápadité a vše zaobaleno do looku, který malinko připomíná Sin City, ale tohle je víc umělecé. "Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“(9.11.2008)

  • Fr
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Snažte se vcítit do kůže Američana, který přijíždí do černobílého, deštivého poválečného Německa, kde všichni Američany nenávidí. Němečtí občané budou působit přátelským dojmem. Ani na okamžik jim nevěřte, chtějí Vás jen využít…. Když pomineme problémy Německa (které jsou celkem jasně vysvětleny), dostaneme se k zásadní otázce: CO TU VLASTNĚ DĚLÁ?? Vše bude brzy (a zase celkem jasně) osvětleno. A důležité věci podtrženy! Vlastně VYBARVENY! (skvělé!) Fantasmagorické obrazy, emoce, provokativní útok na inteligenci (či cokoliv), hudba, herectví a neskutečnej vypravěč (jak jinak), který nahradí výpravu za miliony. Za tím vším stojí šílený L. von Trier, protože kdo jiný dá v klidu ve spojitost sex, smrt a vlak, ze kterého se Vám obraz té doby vryje hluboko (a nejen) pod kůži. KDO JSTE PANE KESSLERE?? AŽ NAPOČÍTÁM DO TŘÍ, OMDLÍTE. jedna, dvě… AŽ NAPOČÍTÁM DO DESETI, TAK…. a počítá sakra pomali!!! Prostě DRAMA jako prase! Všichni, kteří obdivují tvorbu tohoto Dánského filmového ďábla by měli být spokojeni. Ti ostatní nechť jsou rádi, že jsou stále obklopeni světem barevným a veselým.(7.4.2008)

  • Mahalik
    **
    všechny komentáře uživatele

    Objímám vzpomínku na Trierovo Tanec v temnotách. Nechci ji nikdy vidět podruhé, bojím se, že už to takový nebude. V případě Evropy mi krouží v hlavě myšlenka, že tady druhá projekce taky nebude možná. Ale z úplně jinýho důvodu. Lars mě vede tunelem, kterej nemá konec (je to snad symbol smrti?). Ta cesta je trnitá (bohudík za to), ale co je horší- je nudná. Průvodce má slibný, pevný a povědomí hlas. Má zájem vás hodit do transu. Mě bohužel ne. A to prosím hroší kůži nevlastním, jsem prostě jedním z vás. Sny o tom, že tohle bude velkolepý, Trierovsky nezapomenutelně natrhávající, se nekonají. Zbývá jen bezbřehá nuda s vůní páry od lokomotivy a varování, že houpání se na židly je dost nebezpečný, zvláště pokud je to za účelem zahnání Evropský nudy. Never more! ____ Chcete-li maximální zážitek, něco, co vás zaručeně dovede k šokujícímu přemýšlení, podívejte se na předposlední obrázek z galerie tohoto filmu. Dá vám víc, než celý film....(28.7.2009)

  • kinej
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Europa je skvost po všech stránkách. Mám rád Kafkovy knížky a myslím, že Von Trier dokázal zatím nejúspěšněji ze všech režisérů ve svém filmu navodit tajemnou atmosféru jeho knih. Umístění děje do poválečného Německa a zápletka s dopravní rodinnou firmou Zentropa a partyzány Werewolfu jakoby pocházely z pera autora Procesu, či Proměny. Oceňuji originálním způsobem pojatou černobílo-barevnou kameru s unikátním využíváním modrého plátna. Střih a jiné způsoby přechodů scény jsou zde na nejvyšší řemeslné a umělecké úrovni. Už jen za scéna se sebevraždou ředitele společnosti by si tvůrci zasloužili být zbožňováni.(15.6.2007)

  • Ducharme
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Kafkovský minimalismus posílený originálně poetickým a dechberoucím obrazem založeným na síle kontrastu a zlomu. Beznaděj, nicotnost, samota, nepochopení - to ve mně vyvolala Trierova Evropa a i přes to mám chuť nechat se "zničit" a zlomit znovu. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10...(15.6.2009)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, vstupenky, kultura, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce