poster

Evropa

  • Dánsko

    Europa

  • Švédsko

    Europa

  • Francie

    Europa

  • Německo

    Europa

  • Španělsko

    Europa

  • Kanada

    Europa

  • USA

    Europa

  • Austrálie

    Europa

  • Velká Británie

    Europa

  • USA

    Zentropa

Drama / Thriller / Válečný

Dánsko / Švédsko / Francie / Německo / Švýcarsko / Španělsko, 1991, 112 min

  • k212
    *****

    Cynismus Larse von Triera v plném rozkvětu je tentokrát zaobalený do poválečně depresivní vyprávěnky. Příběhu o zpočátku lehce naivním člověku, který se octne uprostřed mašinérie drah, zmítaném nejen připitomělou byrokracií, ale i láskou, dodává syrová černobílost a občasný barevný flák, punc kafkovsky zabarvené absurdity. Opět jsou tu typické znaky nedogmatické tvorby páně režiséra a scénáristy v jednom ... vypravěč, který je postaven do role téměř meditativně hypnotické, hudba je velmi atmosférická a výběr herců skvostný. Prostě a jednoduše - na tak napínavou a vyhrocenou jízdu vlakem dlouho nezapomenete. 90%.(3.2.2008)

  • ork
    *****

    For Me 91%(8.11.2009)

  • Šandík
    ****

    Zcela mimořádně temný film. Po filmařské stránce mu nelze nic vytknout a právem lze mluvit o filmovém skvostu první velikosti. Také zmiňované srovnání s Kafkou je velmi přesné. Takhle nějak by měl být zfilmován jeho Proces... Proč jsem tedy nedal plné hodnocení? Protože Trier neprve vybuduje faktograficky poměrně přesné kulisy rozbombardovaného, zbídačelého Německa a pak v nich hraje zcela jiný kus, než by poučený divák čekal. Německo bylo po druhé světové válce především zlomené. O nějakém sympatizování s nacisty nemohla být řeč. Jistě, že Němci Američany nikterak nemilovali a zločiny nacismu byly ještě natolik živé, natolik aktuální a přitom obludné a neuvěřitelné, že jim zkrátka nemohlo být věřeno a uvěřeno. Samotná organizace Werwolf nebyla nějakým lidovým odporem, ale Nacistickými špičkami plánovanou a v průběhu roku 1944 také realizovanou akcí. Jejich činnost byla ale až překvapivě slabá a po válce se organizace na území obsazeném západními spojenci zcela zhroutila. K jejímu rozkrytí přitom z větší části pomohli sami Němci. Pravda, trochu jiná byla situace na východě a především v našich Sudetech působili Werwolfové poměrně citelně, ale o tom film neříká nic, neboť se celý odehrává na území obsazeném západními spojenci. Kromě toho jsem ve filmu velmi postrádal otázku po kořenech nacismu. Ten je zde představen jako podivná temná infekce, ne nepodobná středověké morové epidemii. Ani tohle však rozhodně neplatí a cesta ke kořenům Evropy by měla vypadat rozhodně jinak, než jak ji vidí Lars von Tier... Samozřejmě, že film není rekonstrukcí či hraným dokumentem. Auror má právo na na subjektivní pohled prošpikovaný děsivými nočními můrami. V takovém případě však zřejmě nebylo nutné situovat děj do poválečného Německa. A opět... Ne, že by si to období nezasloužilo filmovou reflexi... Rozhodně ano... Tierův film jí však při nejlepší vůli není... Zajímavé komentáře: Kinej, Faye, Dudek, k212, Ajantis, jahol, Madadajo, Borec3, Persona, KeyserSoze, DonFrolimo(15.6.2008)

  • Krissty
    *****

    Filmů o tom, do jakých extrémů zahnali Němci situaci za druhé světové války, je mnoho. Naštěstí jsou ale také filmy, které ukazují, že do extrémů dění zahnali i Američané a spol. bezprostředně po konci války - mezi takové filmy patří i Evropa. Krásně ukazuje, že ať se dostane k moci kdokoliv, není to nikdy přínosem pro všechny a vždy se najde někdo, komu se to nechá sežrat... Moc prostě dělá z lidí zvířata... Evropa je neuvěřitelně krásný snímek natočený velmi originálním způsobem. Forma vyprávění i změn barev a prostředí je úžasná a fascinující. Promluvy vypravěče na začátku, na konci a nejednou i během filmu byly vynikající, umocňovaly atmosféru a především na úplném začátku jsem to opravdu cítila... Jak já toho Triera obdivuju... To je opravdu Umělec!!!(23.11.2012)

  • Ajantis
    *****

    Vrchol Evropské trilogie a Trierova „předdogmatického filmu“. Základní zápletka je shodná s Kafkovým Nezvěstným – mladík přijíždí „na zkušenou“ do země, o jejichž pravidlech a současné situaci toho mnoho neví, a jediná osoba, kterou v ní zná, je strýc, jenž ho do ní na počátku uvede. Brzy se však jejich cesty (fakticky) rozdělí a mladík proniká do pohnuté historie německého národa na vlastní pěst. Jako cizí (idealistický) element však v moři intrik a naprostého relativismu, neschopného určit rozdíl mezi dobrem a zlem, nedokáže obstát. Ač Trier nebazíruje na historicky přesných faktech, POCITY a NÁLADU země, jež v předchozím půlstoletí prošla tolika proměnami a otřesy, vystihl dokonale. Zároveň jde i o Trierův vizuální vrchol; spoléhá na úžasnou, typicky „evropsky“ svobodomyslnou kameru, nestřihové přechody mezi scénámi, přední projekci a temné ladění, z kterého vystupují barevné předměty klíčové pro tu kterou situaci. Těžce nadčasový a trierovsky svůdný film.(27.7.2006)

  • - Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

  • - Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace