Búrlivé víno
Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel SvobodaHrají:
Vladimír Menšík, Božidara Turzonovová, Jiří Vala, Čestmír Řanda st., Slávka Budínová, Eva Hudečková, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kryzánek, Rudolf Jelínek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Film Bouřlivé víno byl zasazen do roku 1968, kdy se předseda JZD Janák (Vladimír Menšík) ve fiktivní jihomoravské vísce Pálavice postaví plánům několika chamtivých vinařů, kteří v touze obchodovat s vínem na vlastní pěst naletí chytrému podvodníkovi. (Bohemia MP)
Recenze (163)
Bouřlivé víno, aneb jak nám v létě 1968 několik jasnozřivých vinařů na jihu Moravy zabránilo kapitalistické kontrarevoluci. Vždyť šlo přece jenom o peníze! Zajímavé je, jak všechny tyhle nařízené snímky byly neskutečně nudné. Měly totiž přesné zadání, od kterého se nešlo odchýlit, i přes tenata všudypřítomné cenzury si mohly jiné typy filmu dovolit o maličko víc. Vzpomněl jsem si při sledování na jakousi anketu, kde srovnávali někteří herci normalizačních zábav dnešní, odpadové počiny, například telenovely. Rudolf Jelínek se nechal slyšet, že tyhle naše výtvory byly vždy o hodně lepší. Jako kdyby doopravdy nevěděl, že je jedno, jestli je nepodarek z Venezuely nebo Československa, jestli obsahuje vypjaté dialogy o lásce nebo bagatelizuje významné historické události určitého státu. Sračka zůstane sračkou. Za civilního Vladmíra Menšíka a širokoúhlé záběry té naší Moravěnky (ha ha) dávám 10%. ()
"Vesnická komedie s troškou ideologie." ... Umělecká degradace Miloše Macourka, ale věřím, že jeho scénář prošel mnoha schvalovacými komisemi, takže alespoň nějaká omluva by tu byla... Jinak, ke komentáři uživatelky merissa nemám co víc bych dodal, jen bych se opakoval. ()
I přes nesporně kvalitní herecké obsazení a některé zdařilelé herecké kreace se jedná o naprostý propagandistický a politicky angažovaný blábol, který má k tomu ještě více jak 130 minut, z nichž některé jsou fakt neúnosné! Vykreslení emigrantů a sedláků je tu naprosto postavené na hlavu, komunisté z filmu, jak jinak vycházejí jako ti neomylní. Ovšem filmu nelze upřít jeden nesporný fakt, a to ten že v něm hrálo spousta kvalitních herců, v čele s nepřekonatelným Moravákem s Ivančic Láďou Menšíkem a že někteří z nich dokázali alespoň trochu v této době temna (tedy v Husákově normalizaci) diváky rozveselit, některým se to dařilo efektivně a to i přes nesporný ideologický aspekt, některým méně a jejich hraní se podobalo spíše jakési křeči. Film který se na našich obrazovkách doposud moc neobjevoval, až náhle včera 13.11.09 to byl Barrandov (premiérově), předtím tuším ještě nedávno CS-film, co na to naše veřejnoprávní a komerční tv? Moraváá, vínečko bívé.. ()
Koho napadlo nadabovat Božidaru Švormovou?! ()
Co jsou sviňáci? Manželé od sviní. Ideologicky vpravdě děsivé. Zlý podvodný imperialista, v Československu se na rozdíl od Rakouska mají jako prasata v žitě, strana je tím nejlepším a snaha vytvořit soukromou firmu? Čisté zrádcovství! Ale s odstupem mohu říci, že jsem se občas zasmál. Janžurové striptýz je kouzelný. Chápu, že duo Macourek-Vorlíček hodně zlobilo, a tak muselo vytvořit agitku poplatnou době. Z komoušů ovšem mrazí pořád.... ()
To Vám je ale kretén...na. Pan Vorlíček musel taky zpoplatnět své umění komediála, nicméně skvostné obsazení, ale ta děsivá délka..?!!! ()
,,Prosím on je komunista! '' ----- Film se odehrává v květnu roku 1968 a z Prahy zachvácené jen o něco méně brutální formou komunistické diktatury tedy jak se tehdy říkalo - ,,socialismem s lidskou tváří'' se kontrarevoluce šíří jako mor i na venkov a zachvacuje JZD či družstva vinařů. Nejinak je timu i v tomto filmu. Obcí si to se skautským oddílem štráduje místí farář, emigranti se vracejí na rodnou hroudu nikoliv ze stesku po domovině ale se záměrem šmelit a sama situace v družstvu není jednoduchá. Leckdo si začíná vzpoomínat na to co se dělo v roce 48 a při takzvané kolektivizaci a nejeden soudruh je nucen uznat, že ne vše se asi mělo dít tak jak se stalo... Stejně jako v jiných normalizačních filmech s tímto obsahem týkajících se bezprostředně roku 1968 i zde máme jádro dobrých komunistů, kteří se ocitají pod tlakem nové doby a kritiky. Chudák Menšík tu zahučel do opravdu nepěkné role, byť ji hrál s přehledem sobě vlastním. Turzonovou dabovala Švormová a já měl chvilkami pocit, že koukám na Angeliku! Naštěstí dobro a řád (tedy komunisté) zvítězí nad revolucionáři a kraj se tak může topit další léta ve sračkách... To vše podbarvuje hudba Karla Svobody, která některými podkresy hodně připomínala Včelku máju ! (pochopitelně nemyslím úvodní píseň!). Herecké obsazení bylo vynikající ovšem, scénář naprosto debilní. Macourek s Vorlíčkem asi museli prokázat loajalitu s režim znovu pevně třímajícím otěže nad vším živým v ČSSR... Rozhodně ale stojí za vidění jako studijní látka z éry normalizačních filmů, kdy nám soudruzi vysvětlovali v kinech jak na události nahlížet a posléze i co si myslet. Jedna sazenice burgundského! * PS: Ve filmu jsou zajímavé dva momenty. Menšík při diskusi s vinaři na schůzi uznává, že budou mít peníze a budou se v nich válet. Žádný další argument ale nemá. Vždyť i družstvům šlo o zisky, takže opravdu nechápu! A další zajímavostí je postava faráře ztvárněná Jiřím Lírem. To byl herec malých rolí (o to ale geniálněji podaných!). Nejčastěji na něj narážíme jako na sluhu, úředníka, číšníka atd... Tohle je asi jeden z mála filmů, kde mu byl dán opravdu široký prostor. ()
Strašná normalizační slátanina, nikdo tam nemá co hrát (ani Menšík, jenž zjevně nemohl improvizovat, jak u něj bylo zvykem), navíc je to šíleně zdlouhavé. Trpěl jsem u toho jako zvíře. Bohužel Macourek s Vorlíčkem to museli natočit, aby mohli natočit Což takhle dát si špenát. Nejvíc ze všeho nechápu, proč se to pravidelně vysílá jako skvělá lidová komedie. Asi kvůli Vorlíčkovi, který za to získal Státní cenu Klementa Gottwalda, což vypovídá o mnohém... ()
Když se spojí politruk Kozák s humoristy Macourkem a Vorlíčkem, je úspěch zaručen, obzvlášť, pojistí-li se to Svobodovým hudebním nevkusem. Uznáte, že jako rodák z vinařské obce, v niž se film natáčel, nemohu hodnotit jinak. Ale Hlinomazův vídeňský brloh byl pěkný. ()
Plejáda skvělých českých herců sloužících jako figurky politickému režimu. Moc k smíchu to nebylo na to, jak to bylo vydáváno za komedii. Dneska to všechno odvál čas, a jaká byla družstva JZD a tehdejší hodnoty jsou k pousmání, nikoliv k hlubokomyslným úvahám. Vorlíček asi tuhle blbost musel natočit, protože kdyby se protivil režimu, určitě by si nenatočil nic. Jenže ta dvouhodinová stopáž je šílená, vzhledem k nezáživnosti tématu, které už dnešnímu, zvláště mladému divákovi, nic neřekne a v ničem ho neosloví. Ani na tehdejší dobu to však nebyl žádný extra film. Lákal na tehdy populární herce a dneska ho vidím jako omšelý až nenápadný film, který má plus v tom, že se příliš nereprízuje. Jestli je to výhra, těžko říct. 30% ()
Zcela průměrný film se slušnou řádkou výborných herců. Leč jednoznačně nejlepší je striptýz v podání Ivy Janžurové. ()
Strašně roztahaný film (který se odehrává v roce 1968, ale kromě kalendáře na stěně ke konci filmu a časovému údaji 17. srpna to není vůbec poznat, osobně jsem se skoro celou dobu domníval, že se to odehrává "v tehdejší současnosti), ale Božidara Turzonovová je tu velmi sympatická. ()
Jako politické školení mužstva už to nefunguje a to, co zůstalo, je překvapivě snesitelná pohodovka. Černobílé charaktery jsou až pohádkově jednoduché, ideologické žvásty se dají poměrně snadno odfiltrovat a ignorovat, těch pár trapných okamžiků přehlédnout a zbytek je taková nenáročná nostalgická dobová zábava o vínu, venkovské idylce, dobrých lidech, o malých neškodných podvodnících a šizuňcích. Místy je to ve své podstatě dokonce překvapivě aktuální, protože lidé se nemění. Jen rekvizity a slovník. Herecké výkony většinou příjemné, Menšík, který se i s takovou roli dokázal popasovat se ctí, je skvělý a jako poctivý vášnivý vinař nezapomenutelný. ()
Slibný vývoj politických událostí, které vyvrcholily v tzv. "krizovém období" Pražského jara, vzal velmi rychle za své po tragickém srpnu 1968, kdy zhasla poslední naděje na změnu k lepšímu. Z obžalovaných se stali soudci, z idealistů pesimisté. V následné restrukturalizaci československé společnosti během sedmdesátých let působila tato epizoda národních dějin stále jako kostlivec ve skříni a nezbývalo, než ji náležitě a s okázalou manýrou odsoudit, zpranýřovat a varovat před ní. Kozákův tendenční román, oceněný Státní cenou Klementa Gottwalda, se stal více než vhodnou záminkou k vydírání vystrašených barrandovských filmařů, v tomto případě Václava Vorlíčka a Miloše Macourka, živořících tehdy v dosud apolitickém přítmí znormalizované kinematografie. Nemá tedy smysl jakkoli spekulovat o podtextu tohoto prorežimního filmu – zápletka je zcela průhledná, bezbarvá, skryta pod rouškou bodrého jihomoravského venkova. Silným zklamáním jsou i herecké výkony většiny zúčastněných; řada renomovaných umělců vytváří zoufale neživotné karikatury hluboko pod hranicí svých talentů (Menšík, Vala, Turzonovová, Janžurová, Budínová, Řanda, Filipovský, Jelínek, Hrzán a další). Ve výsledku se Bouřlivé víno svým zpracováním de facto neliší od podobně cíleného "hrochového" pamfletu Karla Steklého, s jehož nesmyslnou zlověstností si v ničem nezadá. Na druhou stranu je nutné mít stále na paměti, jakých ponížení jsme byli v minulosti nuceni se dopouštět a jak mocnou silou tehdy vládl strach. Tato konstatace není – a také nechce být – v žádném případě omluvou režiséra Vorlíčka, ani omluvou doby, v níž film vznikal. Hnůj zůstane hnojem. ()
Obvykle mi propaganda ve filmu nevadí, není-li normalizačně sovětská. Tady ale je hra na hodné a zlé hodně tupá. Základní výstavbě modelu špatní a dobří posloužila sice znamenitě. Jenom jsem dlouho nemohl pochopit, že v roce 1976 někdo natočil film o tom, jak se v osmašedesátém hnuly ledy a prokleslit při tom obě strany. Komunisti jsou tu ti tišší, hodní hoši, zatímco zlí pámbíčkář vede skautskou družinu vlčat a oškliví demokraté se začínají dělat pro sebe. Jižní Morava celkem funguje, i když do té pravé letní atmosféry filmu hodně chybí. Líbilo se moc herecké obsazení. ()
Vskutku ubohým způsobem reflektovala normalizační kinematografie reformní pokus předchozího období. Koneckonců, není divu. Lid si žádal zábavy a strana správného ideologického postoje. Navíc, v tak pitomém období nešlo o to dělat umění, spíše šlo o holé umělecké přežití, vždyť státi se topičem, jeřábníkem nebo skladníkem bylo tehdy stále ještě tak snadné... ()
Román Jana Kozáka "Svatý Michal" zpracován Macourkem a Vorlíčkem, takže jsem tam víc než politikaření vnímal vesnicko - vinařskou pohodu v Pálavicích. Další dva díly ale byly povedenější, hlavně díky Šmejkalové (Janžurová), nebo prduchovi (Filipovský). ()
Možná to bylo něčím zábavné v době vzniku, ale spíš myslím, že ne. Rozhodně to není vtipné teď. Vůbec. Při tom obsazení je to s podivem, ale je to tak. V mých očích naprosto zbytečný film. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 30.4.1977 (7.2.2009) ()
V době vzniku měl film asi opravdu plnit osvětovou činnost v rámci tzv. "Poučení z krizového vývoje" z let před rokem 1968 a během roku 1968, než nás okupovala nevítaná sovětská armáda, jak zde píše Marci. Já ovšem dnes, i když jsem film viděl i krátce po jeho vzniku, nevidím ve filmu pouze jen tu tehdejší socialistickou kritiku soudruhy zavrhnutého počínajícího obecně tržního hospodářství v šedesátém osmém roku, ale také výsměch hlouposti, řekněme "pomatených" lidí po politickém převratu. Vidina velkých peněz a moci prostě dělá z některých lidí zaslepené hlupáky. Ostatně, tato hloupost některých z nás se opět opakovala i po osmdesátém devátém roku (po tzv. sametové revoluci) a s údivem jsem hleděl, jak někteří doslova znovu naletěli na "vyčůranost" některých "podvodnikatelů", kteří si mysleli, že podnikání je vlastně podvádění těch druhých. Proto dnes s odstupem času, na rozdíl od toho prvního zhlédnutí kdysi v letech před rokem osmdesát (kdy jsem to chápal pouze jako nevkusnou agitku v utužujícím normalizačním procesu), chápu tento film opravdu už jen jako komedii, i když dosti nahořklou a je mi při něm stydno za ty vyčuránky i za ty podvedené trouby. :-) Podváděni a manipulováni byli všichni. Nejenom v oblasti byznysu, ale také machinacemi a intrikami v oblasti politiky. Tenkrát, jako i dnes. Lidé se nepoučí a budou stále krást, podvádět, lézt do zadků jiným, lhát, ty druhé manipulovat atd. atd. ... a na druhé straně ti naivní a poctiví na to budou zase jen doplácet. Dobře nám tak. :-) A tento film by nám to měl stále připomínat a otvírat oči. /obdobným filmem, který se snažil formou komedie ukázat naivitu a hloupost některých lidí po roce 1989 (tedy opět po politickém zvratu) je film "Trhala fialky dynamitem" s Helenou Růžičkovou v hlavní roli. Tento film nám jako na dlani předkládá opět naši vlastní hloupost a možná právě proto, že se v něm tak dobře vidíme, jsme dotčeni a následně jej hodnotíme málo body nebo ho dokonce považujeme za odpad. Stejně, jako v případě tohoto Bouřlivého vína, které dozrávalo v politicky bouřlivé době roku 1968/ ()