poster

Bouřlivé víno

Komedie

Československo, 1976, 128 min

Kamera:

Josef Illík

Hudba:

Karel Svoboda

Hrají:

Vladimír Menšík, Božidara Turzonovová, Jiří Vala, Čestmír Řanda st., Slávka Budínová, Eva Trejtnarová-Hudečková, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kryzánek, Rudolf Jelínek, Iva Janžurová, Lucie Žulová, Oldřich Vykypěl, Otto Šimánek, Lubomír Kostelka, Boleslav Skalski, Vladimír Hlavatý, Josef Hlinomaz, Jiří Lír, Zdeněk Dítě, Vítězslav Jandák, Jiří Hrzán, Jan Kraus, Jan Kuželka, Josef Beyvl, František Filipovský, Marie Motlová, Marie Brožová, Jan Skopeček, Bohuslav Čáp, Ladislav Trojan, Svatopluk Skládal, Zdeněk Kutil, Adolf Filip, Václav Sloup, Oldřich Velen, Oldřich Vlach, Eva Svobodová, Pavla Maršálková, Zora Jiráková, Henrietta Kohoutová, Viktor Maurer, Karel Augusta, Vladimír Krška, Jindřich Narenta, Míla Myslíková, Věra Tichánková, Zdena Burdová, Gabriela Wilhelmová, Žofie Veselá (Kanyzová), Jiřina Bílá, Slávka Hamouzová, Vít Pešina, Pavel Robin, Jožka Stoklasa, František Miroslav Doubrava, Edita Dindělová, Miloslav Homola, Lenz Moser, Tomáš Mann, Jan Řeřicha, Zdeněk Blažek, Zdeněk Skalický, Vladimír Navrátil, Karel Fiala, Ladislav Gzela, Vincenc Vávra, Jiří Letenský, Emil Sirotek, Vladimír Fürst, František Haszprunar, Ladislav Krečmer, Ilona Jirotková, Eva Trunečková, Jiří Valenta, Eduard Pavlíček, Jiří Cimický, Josef Střecha, Karel Koloušek, František Ringo Čech, Arnošt Ferenc, Vojtěch Gadžor, Ferdinand Haralík, Miroslav Mlčoušek, Karel Znamenáček, Libuše Švormová, Gabriela Hyrmanová
(další profese)
  • cariada
    ***

    No nevím kam s tím nebylo to zase tak moc humorné. Ten kdo neví ,že se to odehrává v roce 1968 tak je poněkud zmaten. Třeba z faráře J.Lír který vede děti jakési skautíky a říkají faráři o klukovi, kterého kárá, že je komunista a farář na to, že je malý, že se ještě může polepšit. Přišlo mě to velice divné, že to v tom filmu zaznělo.(22.3.2008)

  • MarekT
    *

    Škoda talentů Vladimíra Menšíka a Ivy Janžurové pro takovýto film.(21.5.2010)

  • BoredSeal
    ****

    Na komunistickou propagandu zábavný film, což by člověk od týmu Vorlíček-Macourek a spolčených herců očekával. Pánové dostali za úkol spáchat komunistické dílko, aby mohli dál točit svoje šílené komedie a zvládli to na oboje strany. Opatrně napsaný chytrý scénář, který se musel vypořádat s čerstvou pamětí občanů na rok 1968 spojený s hereckými elitami a atraktivním prostředím zabral u diváků výborně a vznikla ještě dvě pokračování. Zábavná společnost chamtivých Čecháčků, vyčuraných emigrantů a ujetých vesnických figurek se řadí mezi vydařená politická dílka (např. Major Zeman) na které se rádi podíváte, zasmějete se propagandě, ale užijete si dobré filmařiny Za speciální zmínku určitě stojí Janžurová ve své vedlejší roli suverénně hláškující celým filmem.(26.9.2009)

  • rt12
    ****

    Ideologie -neideologie s tím se musí počítat. To by jsme spočítali na prstech ruky filmy kde není. Hlavní je, že se na to dá se na to koukat a striptýz Ivy Janžurové je nezapomenutelný.(20.5.2014)

  • Marthos
    *

    Vývoj politických událostí, které vyvrcholily v tzv. "krizovém období" Pražského jara v celonárodní manifestaci demokratizace Československa vzal velmi rychle za své po tragickém 21. srpnu 1968, kdy zhasla poslední naděje na jakoukoli změnu. Z obžalovaných se stali soudci, z idealistů pesimisté. V následné restrukturalizaci společnosti během tuhých sedmdesátých let působila tato epizoda národních dějin stále jako kostlivec ve skříni a nezbývalo, než ji náležitě a s okázalou manýrou odsoudit, zpranýřovat a varovat. Kout, do něhož byli zahnáni do té doby apoliticky tvořící režisér Václav Vorlíček i scénárista Miloš Macourek nebylo možné opustit bez úhony, nechtěli-li přijít o možnost pracovat v oboru. Nemá smysl široce spekulovat o podtextu tohoto filmu, neboť zápletka je křišťálově průhledná, bezbarvá, skryta pod rouškou bodrého jihomoravského venkova. Silným zklamáním jsou i herecké výkony většiny zúčastněných, řada renomovaných umělců vytváří zoufale neživotné karikatury hluboko pod hranicí svých talentů (Menšík, Turzonovová, Janžurová, Budínová, Řanda, Jelínek, Hrzán, Lír a další), jedinou výjimkou je takřka gogolovský podvodník v podání Jiřího Valy. Ve výsledku se VÍNO svým zpracováním de facto neliší od podobně cíleného "hrochového" pamfletu Karla Steklého, s jehož nesmyslnou zlověstností si v ničem nezadá. Na druhou stranu je nutné mít stále na paměti, jakých ponížení jsme byli v minulosti nuceni se dopouštět a jak mocnou silou tehdy vládl strach. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě omluvou režiséra Vorlíčka, ani omluvou doby, v níž film vznikal. Hnůj zůstane hnojem.(14.8.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace