Reklama

Reklama

Podrobné vyhledávání

Jak se budí princezny

  • Slovensko Ako sa budia princezné
všechny plakáty
více
78%
Hodnocení a fanklub
Pohádka
Československo, 1977, 83 min

Obsahy(1)

Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)

(více)

Zajímavosti (27)

  • Místnost, ve které je princ Jaroslav (Jan Hrušínský) vězněný, a ze které utíká po laně oknem, je tzv. Erbovní sál se stěnami pokrytými pozdně renesanční nástěnnou freskou sedmi stovek erbů, jejíž předlohou byla pravděpodobně Kronika Kostnického koncilu. Erbovní sál najdeme na pozdně gotickém hradě Roštejn. (MTHRFCKR)
  • Krůpěj krve na prstu princezny Růženky (Marie Horáková) je ve skutečnosti kapka rudého laku na nehty. (Mackin)
  • Když se Jan Hrušínský vrátil z nemocnice po úrazu zlomené stehenní kosti na natáčení, v šatně narazil na Jiřího Sováka, který jej uvítal zpět slovy: "My jsme taky chlastali a padali, ale nikdy ne tak z vysoka..." (Redyx1)
  • Role sluhy Matěje byla Vladimíru Menšíkovi psána na tělo. Scenáristka Bohumila Zelenková měla od Václava Vorlíčka příslib, že obsadí právě tohoto herce. (Jirka_Šč)
  • Režisér Vorlíček měl za to, že brněnský akcent Oldřicha Velena, který ztvárnil krále Vendelína, je velmi výrazný. Proto jej při postsynchronech nadaboval Lubor Tokoš. Stejně tomu bylo i v dalším Vorlíčkově filmu Což takhle dát si špenát (1977). (funhouse)
  • Herec Jan Hrušínský v roli prince Jaroslava utrpěl během natáčení vlastní vinou zlomeninu stehenní kosti. Po jednom natáčecím dnu byl ubytovaný společně s hercem Janem Krausem a představitelkou Růženky Marií Horákovou v hotelu v Telči, kde všichni tři měli shodou okolností pokoje hned vedle sebe, příčemž Marie Horáková jej měla mezi pokojem Jana Hrušínského a Jana Krause. Oba Janové se tehdy dohodli, že Marii překvapí a že k ní do pokoje vlezou po římse, jenomže s Janem Hrušínským se římsa utrhla, on proletěl skleněnou tabulí okénka od restaurace, která byla přidružená k hotelu, a spadl na výčep mezi stoly. Paradoxní bylo, že před několika málo minutami prý Jan Hrušínský z téže restaurace odešel do svého hotelového pokoje. (Lynette)
  • Když měl Jan Hrušínský natáčet scénu, kdy jede na koni, spadne do rybníka a pak stojí po pás ve vodě, měl na noze sádru, jelikož předchozí večer utrpěl zlomeninu stehenní kosti po pádu z římsy hotelu. Natáčení však bylo značně komplikované, Jan si nejprve musel vlézt do velkého pytle, který mu zavázali gumou, přes něj si teprve mohl obléknout svůj kostým, aby nic nebylo poznat. Jenomže ve vodě mu do pytle natekla voda takovým způsobem, že byl Jan moc těžký a nemohl se sám dostat z vody. Filmaři si museli půjčit jeřáb, Jana na něj zavěsit a vytáhnout. (Lynette)
  • Herečka Libuše Švormová se coby Melánie během natáčení jedné ze scén málem doopravdy utopila, protože její kostým byl moc těžký. Jednalo se o scénu, kdy musí plavat ve vodě, její šaty však musely zůstat z části suché nad hladinou dle představ tvůrců. Toho docílili tím, že dlouhou sukni od kostýmu podšili igelitem. Zbytek kostýmu byl však nasáklý vodou a Libuši Švormovou táhnul dolů ke dnu. (Lynette)
  • Tvůrci filmu spojovali do jednotlivých scén záběry i ze vzdálených lokací. Například ve scéně, kdy princ (Jan Hrušínský) stojí na balkoně s princeznou (Marie Horáková), nacházejí se ve skutečnosti na hradě Křivoklát. Ve stejné scéně je naproti na druhém balkoně král (Jiří Sovák) a královna (Milena Dvorská), avšak nachází se na balkoně zámku Telč. (Claude Speed)
  • Scéna, kdy princové závodí na koni, se natáčela na korbě nákladního auta. (Taninaca)
  • Natáčelo se na hradech Pernštejn, Roštejn, Orlík nad Humpolcem a na Křivoklátě. Filmovalo se i na zámku Konopiště. (M.B)
  • Marie Horáková, představitelka Růženky byla nadabována Naďou Konvalinkovou. (Stocki)
  • Filmová ocenění:
    1979 Čestný diplom CIDALC na XX. MFF Avellino
    1979 Cena CIFEJ na III. MF filmů pro děti a mládež Strasburk
    1978 Cena za hudbu na XVI. Československých filmů České Budějovice
    1978 Cena redakce časopisu Sedmička pionýrů na XVIII. Filmů pro děti Gottwaldov. (hippyman)

Reklama

Reklama