Farma zvířat

V skratke stručné dejiny 20. storočia v našich politicky rušných končinách. To nebol zámer, ale ono to samozrejme sedí na všetky spoločnosti všade na svete. Pokiaľ máte čas, zoberte si fotky slovenských a českých politikov a skúste nájsť fyziognomické podobnosti, zvieratká tak premenovať a skúsiť natočiť remake pre naše kiná. V svojej dobe vydarená alternatíva k americkým disneyovkám. (26.05.2012)

Konečně jsem si doplnil tuhle klasiku. Skvělá alegorie na dikátorství a a tyranii. Začne to nevinně, jednou malou zvířecí revolucí a nakonec se to zvrhne v totalitu pod vedením prasat. Nemusíme v historii chodit daleko... Určitě dost poučné a zřejmě právem některými režimy zakazované. "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." (11.06.2019)

Čtyři hvězdičky s malinko ošoupanýma ouškama. Ono to bude možná dobou vzniku, kdy animované filmy byly ještě stále ovlivněny poetikou Walta Disneyho. A právě tenhle vliv mne aspoň ze začátku filmu dost silně vadil. Jakási milá rozpustilost a naivita některých zvířat (věčně nešikovná kačenka), idylické sekvence přebudovávání statku (zvířata se učí číst a nejde jim to) a celkově roztomilé pojetí jednotlivých figur a jejich obličejů (velké oči a gagy s protáčením panenek )atd. V duchu jsem si říkal, jakpak by to asi vypadalo, kdyby tuhle temnou Orwelovu vizi natočil někdo dnes. Vzpomněl jsem si na téměř kongeniální ilustrace Martina Velešíka, které doprovázely myslím poslední české vydání a troufám si tvrdit, že doposud nejzdařileji. Ale s pozvolnou přeměnou nálady snímku do temné, totalitní části pod nadvládou prasat, jsem tenhle nelibý pocit ztrácel. Částečně za to mohla sugestivní síla předlohy a příběhu jako takového a částečně také upuštění od všech těch gagů a záměrně odlehčujících věcí. Ve chvíli, kdy odváželi Boxera na jatka? jsem byl dost možná i vděčný za to, že animace temnější nejsou. To by člověk pak opravdu těžce rozdýchával. Sílu a atmosféru tedy v druhé polovině tenhle snímek rozhodně má. Sporné pro mě bylo ještě šťastné zakončení celého díla, které jde proti Orwelově předloze a tak trochu ubírá na působivosti závěru. Ale četl jsem, že dcera Johna Halase se nechala slyšet, že si tenhle film v podstatě objednala CIA jako obžalobu komunistického režimu a výsledný konec by tuhle terorii potvrzoval, kdo ví... (23.02.2009)

Projekt 100 2009. Když pomineme poselství filmu, které nemá cenu hodnotit, protože je převzato z knihy, o nic světoborného se nejedná. Disneyovskou animací prostě nejde dosáhnout té správné atmosféry. Farma zvířat není kniha ani film pro děti a proto nechápu, proč se ve filmu vyskytovaly některé scény (například s nemotorným kačátkem). Někteří v něm viděli další symbol, ale já opravdu ne. Celou dobu mě navíc iritoval naprosto nadbytečný hlas vypravěče, který pouze komentoval to, co se děje na plátně. Zklamání. (06.04.2009)

Vynikající animované zpracování slavné bajky Georga Orwella se smutnou satirou na komunismus. Animace je jednoduchá díky době svého vzniku, ale rozhodně neubírá tomuto dílu na síle vyprávění s hlasem vypravěče (Gordon Heath) a dabéra všech zvířat (Maurice Denham). Skvělým a originálním způsobem je znázorněn komunismus a postupná zrada jeho vzletných a ušlechtilých ideálů. V komunismu jsou si sice lidé rovni, ale někteří jsou si rovnější. I když to je v každém státním i komunitním zřízení. A už je vedlejší, jestli je nadřazenost zasloužená, či docílená mocichtivostí vysoce postavené osoby. Příběh ukazuje zranitelnost a nespolehlivost jakéhokoliv povstání a revoluce, kterou se prostý lid bouří proti tyranské a despotické vrchnosti a někdy jenom proti vrchnosti. Vskutku ušlechtilé ideály rovnosti všech jsou vždy brzy vystřídány novým kastovním systémem, kde někteří jsou si rovnější, než prostá většina. Většina bude vždy nějakým způsobem utlačována a vedena k poslušnosti jakýmkoliv pochybným způsobem, včetně tělesné likvidace. A rovnější než rovní se začínají více a více podobat dřívějším tyranům, neboť opětovně zas a znova dochází k omámení opojnou mocí. Vyciťují svou šanci se dostat k moci, po které tak touží a která přináší tak sladké ovoce. A to je na tom to nejsmutnější, neboť sebeušlechtilejší myšlenka a ideál jsou překrouceny do neuvěřitelné absurdity krutosti, po které dochází pouze k bolestnému rozčarování. A tak snad není cestou násilné převzetí moci, kdy vyplouvají napovrch skryté násilnické povahy silnějších a bezohlednějších. Ale cesta rozumu a osvěty. Ale je toho člověk, respektive lidstvo schopno? Jsem věru více než skeptický. A prasata budou vládnout dál. Zábavné, půvabné, a přesto trochu deprimující svým neodvratným průběhem a koncem. A svojí stálou podstatou, kterou nejme sami od sebe překonat, protože naše skryté nízké choutky mohou s neuvěřitelnou silou vyplout na povrch. (15.08.2012)