poster

Farma zvířat

  • Velká Británie

    Animal Farm

  • slovenský

    Farma zvierat

Animovaný / Drama

Velká Británie, 1954, 72 min

Předloha:

George Orwell (kniha)

Scénář:

Laurence Heath

Hrají:

Maurice Denham
  • DaviD3141
    ****

    Animal Farm bola vôbec prvým celovečerným britským animovaným filmom (ak vynecháme inštruktážny vojnový film z roku 1945 Jak se starat o námořní loďstvo). Snímok režíroval manželský pár Halas-Batchelorová (John Halas maďarského pôvodu a Angličanka Joy Bratchelorová) na námet sarkasticko-politickej bájky Georga Orwella z roku 1945. V dobe, kedy bol film vyrábaný, dominoval celovečernej animácii Walt Disney. Halas s Batchelorovou boli rozhodnutí vyhnúť sa gýčovitému štýlu roztomilých plyšákov strýčka Walta a nadšene prijali ponuku od amerického producenta Louisa De Rochemonta (presláveného spravodajskými týždenníkmi March of Time), aby vyrobili prvý vážne mienený animovaný film pre dospelých mimo komunistický blok. Až do poslednej cievky sa Animal Farm prísne drží pôvodnej novely, ktorú Orwell napísal ako satiru na zradu ideálov ruskej októbrovej revolúcie. Na Manorovej farme sa zvieratá vzbúria proti svojmu opileckému úpadkovému majiteľovi a založia tak demokratickú komunitu bez ľudí, v ktorej sú si „všetky zvieratá rovné“. Postupne si však prasatá, najinteligentnejšie zo zvierat, nastolia totalitný štát pod diktátorskou vládou prasaťa Napoleona, v ktorom sú si síce „všetky zvieratá rovné, ale niektoré zvieratá si sú rovnejšie než ostatné“. Utlačované a terorizované masy zvierat len vymenili jedného cára za iného. Aby mohli film vytvoriť, rozrástla sa spoločnosť Halasa a Batchelorovej na najväčší animačný podnik v západnej Európe. Animácia udivuje chytrou rovnováhou medzi štylizáciou a naturalizmom – zvieratá nie sú antropomorfizované a prostredie farmy je vyobrazené veľmi realisticky. Do zvukovej stopy boli nahrané skutočné zvuky z poľnohospodárskej usadlosti. Skladateľ vážnej hudby Matyas Seiber (podobne ako Halas Brit s maďarským pôvodom) prispieva pôsobivou emotívnou hudbou, v ktorej sa miešajú folklórne prvky s modernizmom, a všetky zvieratá sú nahovorené – s udivujúcou všestrannosťou – jediným hercom, Mauricom Denhamom. Animal Farm verne zachováva zlobu, súcit a sardonický humor Orwellovho románu. Krutosť niektorých príhod nie je nijako tlmená – k znepokojeniu tedajších rodičov, ktorí vzali svoje deti so sebou do kina v očakávaní disneyovského sentimentu. Iba záver je pozmenený k trochu optimickejšiemu vyzneniu. De Rochemont sa s Halasom a Batchelorovou zhodli, že bezútešné zúfalstvo by filmové obecenstvo nedokázalo prijať. Zmenu samotného konca si môže nárokovať tiež isté historické ospravedlnenie: behom výroby filmu zomrel Stalin! 80%(21.6.2010)

  • Payushka
    ***

    Tuhle knihu od Orwella radim k tem nejlepsim, co kdy literarni svet spatril. Proto, at uz je to animak sebezdarilejsi, nesnesu predelavku klicovych momentu teto pseudo-bajky (podle me to je novela, bajka nema 100 stranek). Za prve se vytratila celkem dulezita postava kobyli burzoustky, ktere se v knizce podari uprchnout. Stejne tak pan Jones nebyl zadny mstivy parchant, mlyn byl strzen vichrici. A o konci ani nemluve. Happy end? U Orwella? Odkdy?(18.4.2009)

  • N.Strauber
    ****

    Dívali jsme se na to při dvouhodinovce angličtiny a já, i když jsem se ze začátku šklebil, že budeme zírat na animovaný film, musím nakonec dát 4* - ale tedy především za ten Orwellův nápad (alegorie na komunismus pomocí lidsky se chovajících zvířat). Ale pojmout jeho Animal Farm tímto způsobem rozhodně nebyla špatná myšlenka a v divákovi to zanechá přesvědčivý dojem. Pustili jsme si to v originále a bez titulků, ale fakt, že jsem nerozuměl úplně všemu (především kvůli horší zvukové kvalitě) nijak nesnižuje hodnotu díla a nevadilo mi to. Mimochodem, jedna z hlavních zvířecích postav - nebudu psát která - mi trochu připomněla populárního předsedu jisté naší oranžové politické strany...:-)(27.11.2008)

  • sportovec
    *****

    Osobitý kreslený britský film ještě zvýrazňuje klady nadprůměrné Orwellovy literární předlohy. Levicový britský demokratický socialista, aktivní účastník španělské občanské války, měl vzácnou možnost poznat zblízka všechny formy komunismu v jejich "čisté" podobě a zřejmě podstoupil i jejich teoretické studium. O to působivější je alegorie, kterou nabídl svým čtenářům. Prasata bych však v žádném případě nepodceňoval: tito naši biologicky blízcí příbuzní se vyznačují - jako všichni všežravci, mezi které z biologického hlediska náležíme i my sami - vysokou inteligencí, tvořivostí a také - i ve svém vlastním zvířecím statusu - poměrně snadnou zneužitelností. Jedno z prvních děl, která se ve své době začala s úspěchem vymaňovat z disneyovské šablony, si uchovává i po desetiletích svou diváckou přitažlivost a s úspěchem dokazuje, že pohled na dějiny jedné ideologie k tomu, aby o ní poskytkl dostatečně plastickou a věcnou informaci, nepotřebuje ani plochou agitaci, ani vesměs matoucí démonizaci; vůle upozornit varovně na její zápory a propady tím nejen není oslabena, ale naopak získává na přesvědčivosti a hloubce. Kdybych si nepamatoval z dětství svůj odpor k povinné četbě, řekl bych, že toto klasické dílo by mělo být povinnou součástí výuky dějepisu novodobých dějin.(23.10.2010)

  • stilgar1
    ***

    Nebylo to špatné, ale já byl přesto zklamán a hlavně asi tím výrazným předěláním knižní předlohy. U tohoto filmu se prostě nepodařilo zachytit tak skvěle onu Orwellovu myšlenku. Asi to bylo i tím, že byl film moc krátký. I mnohé události se děly příliš rychle. Mohlo se to aspoň o půlhoďku prodloužit a bylo by to snad lepší. 6/10(5.1.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace