Král sokolů

Není to úplně typická pohádka. Chybí kouzla a boj s drakem nebo nějakou jinou vysloveně temnou postavou (pomineme-li sokolníka Langmajera, ten je totiž černočerný až na skrz).. Postavy obecně jsou dobře napsané - nejsou černobílé ani ploché. Jsou uvěřitelné (např. urozené nevěstě netáhne na 30 a nenosí make-up). Příběh je velice jednoduchý a přesto se zamotá tak, že to celé snad i špatně skončí. A nakonec ten středověk - ten je vskutku výtečný, skoro až jsem si vzpomněl na Braveheart. Žádní králové ani velkolepé armády.. jen život na panství jednoho místního šlechtice, který rozhoduje o bytí a nebytí svých poddaných. Zkrátka super. 85% (29.12.2020)

Ó, tak tohle se povedlo. :-) Krásná dobrodružná pohádka, jejímž hlavním hrdinou není žádný tuctový chrabrý princ, avšak ještě relativně malý kluk, syn koňáka, kterého hned začátkem příběhu roztrhají vlci. Juraj Kukura se zde zhostil role poměrně drsného a obávaného feudála Baladora. Jiří Langmajer zde hraje prvotřídního antagonistu, role mu též sedla. Celý film je zasazený do nádherné přírody, divák se dozví například něco o sokolnictví nebo o tom, jaký asi přibližně byl život kmána ve středověku a že to rozhodně nebylo žádné peříčko, byli schopni za rozbitý džbán o vás na pranýři přerazit hůl. "Dědo? Bolí to když někoho bičují?" - "Bolí" - "A kdyby někdo něco udělal Perunovi, kolik ran by dostal?" - "Ani jednu. Toho Balador uškvaří zaživa". Děj je vesměs akční, nabitý útěky, ukrýváním se před dráby, lumpárnami, ačkoliv najdou se tam i romantické chvilky. Nechybí zde ani humorné scény jako například domino efekt, začínající peříčkem a končící zabláceným Tomášem, který na voze řízeném splašeným koněm doslova vtrhne na narozeniny dcery obávaného pána Baladora. Konec se mi moc líbil, tak to mělo dopadnout. (25.03.2024)

Pohádka, která by tuze moc chtěla být výpravná, ale chudý vizuál a naprosto tuctová až nudná režie jí to neumožňují. A cosi budeme nalhávat, on ani scénář či herci ve výsledku nestojí ani za tu pomyslnou zlámanou grešli. Na brzké víkendové pohádkové dopoledne je to ovšem takřka ideální pohádka, není totiž nijak nesnesitelná. Prostě je jen zcela zbytečná. (07.10.2007)

Velká středoevropská (úplně se mi chce napsat vysegrádská) koprodukce je ukázkovou promarněnou příležitostí a nenaplněním vysokých ambicí, které tento projekt jistě ve stádiu zrodu měl. Celkem slušná literární předloha, velmi renovovaný režisér, vysoký rozpočet, herecké hvězdy...a výsledkem je sterilní a fádní pohádka, která za srdce tedy skutečně nechytne... Režie silně kulhá, příběh je plný klišé, herci jsou tak nevýrazní (nostalgicky vzpomínám na éru Menšíkovy nezkrotné vitality či třeba nonšalantního Sovákova kralování...). A nejotřesnějším faktorem je ten příšerný dabing skoro poloviny všech postav... Smutné pokoukání... (14.12.2006)

Toto je můj komentář s pořadovým číslem 1300. V případě této pohádky nemohu a ani nechci být objektivní, protože tohle je jedna z těch pohádek, které jsem v dětství miloval. Poprvé jsem Krále sokolů viděl, když mi bylo 13 let a byl jsem touto pohádkou nadšen, což se mi tehdy často nestávalo, aby mě nějaká pohádka takhle zaujala a jelikož jsem ji měl nahranou na videokazetě, tak jsem si jí pak často a rád pouštěl. Viděl jsem ji opravdu hodněkrát a pokaždé se mi líbila stále stejně. Nicméně toto období trvalo jen zhruba dva až tři roky, pak přišly jiné zájmy a já tak tuto pohádku znovu viděl až nyní po mnoha letech díky televizní repríze. A musím konstatovat, že ani v mé dospělosti pro mě neztratila nic ze své krásy a atraktivity a je to pořád ten úžasný příběh, který jsem tehdy tolik miloval. Sympatický herec v hlavní roli, nádherná příroda a krásná zvířátka, zajímavý a zároveň napínavý příběh, to je to, proč jsem tuto pohádku tolik miloval a proč mě stále dokáže zaujmout. Navíc mám i jeden osobní důvod, proč mít tuto pohádku rád. Tehdy, když jsem viděl tuto pohádku poprvé, byla mladičká Klára Jandová (zde hraje roli Formíny) zrovna v angažmá u nás v Budějcích v Jihočeském divadle a já jí tak mohl obdivovat v několika úžasných divadelních rolích, které u nás na jihu Čech ztvárnila, a dokonce jsem měl tu možnost si s ní jednou osobně z očí do očí asi čtvrt hodinky popovídat o samotě a musím říci, že i v soukromí je to naprosto milá a příjemná osůbka, takže i ona je důvodem, proč mám o této pohádce jen to nejlepší mínění. Co se týče mého hodnocení, tak to je již víceméně jasné, bez váhání uděluji pět hvězd. (06.01.2013)