Život je krásný

Čtyřicátá léta jsou, navzdory době, která rozhodně nebyla tak růžová, jak se z těch mámivých celuloidových obrázků může zdát, vzývána coby zlatý věk české filmové komedie a filmových hvězd. Těmi dozajista byli také Oldřich Nový a Lída Baarová, jejichž popularita v té době kulminovala, a kteří se poprvé na plátně setkali v předchozí Vávrově komedii Dívka v modrém. A protože úspěch plodí úspěch, bylo vcelku jasné, že i jejich další společný film bude výjimečnou záležitostí jak pro diváky, tak pro producenty. Ladislav Brom navíc patřil k blízkým osobním přátelům Lídy Baarové a její angažování do nového filmu lze chápat i jako jakousi nenápadnou přátelskou výpomoc pomluvami pronásledované herečce. Filmová romance mezi mladou, talentovanou malířkou, která touží po úspěchu a uznání, a šlechetným gentlemanem, tajným ctitelem jejího umění i sličné tváře, je ovšem oživena sérií důmyslných převleků v podání Oldřicha Nového, který tu s bravurou, elegancí a vtipem střídá masky šmatlavého dědečka s niněrou a orientálního věštce. Na vlně situační grotesky se potom pohybují herecké výkony dalších protagonistů v čele s báječnou Růženou Šlemrovou, Bedřichem Veverkou, Lálou Peškem, Zitou Kabátovou a Václavem Tréglem v roli nerudného pana domácího. A nelze opomenout ani sochařský ateliér, prozrazující vytrvalý zápas o seberealizaci mladých začínajících umělců, či Kouřícího králíka, bar s vskutku originálním názvem a vzornou obsluhou. A co teprve magické fluidum orientální věštírny a krejčí Láska, který zrovna láskou k bližnímu neoplývá? Společně s Nováčkovým evergreenem Bílé ruce klíč k divácké nesmrtelnosti. (06.10.2008)

Baarová je zde nádherná jako (skoro) vždy, dokonce je zde i sympatická, což se stává málokdy. Odehrává svůj mírný nadstandard, Nový se zde vyskytuje ve své klasické roli milovníka (ovšem variace na Kristiána se nezdařila, s Mandlovou mu to funguje lépe). Pešek s Kabátovou jsou už jen příjemnou ozdobou filmu, škoda, že stojí jen v pozadí, hlavní role by jim slušely více. (25.01.2012)

Život je krásný lze použít jako příklad typického filmu, který vznikl na základě obliby předchozí tvorby svých hlavních představitelů. Jednoduše řečeno, líbila se vám Dívka v modrém, považujete za zdařilého Kristiana, měl by se vám líbit i tento film. Ačkoli je to ve skutečnosti jen falešná kombinace němých skvostů jakými byl Ahasver nebo Takový je život. Příběh bez začátku a konce, bez jakékoli hlubší charakteristiky jednajících postav s primitivní snahou o zopakování úspěchu svých předchůdců. Mladá bohémská trojice Lída Baarová - Zita Kabátová - Ladislav Pešek trpí neznámo proč, neznáme ani základní skicu jejich předchozího života, jen zkratkovitou tezi o zmaru a neúspěchu. Do toho přichází převleková role pro Oldřicha Nového verze B5 (v kombinaci seladon neurčitého věku, ale s uměleckou kariérou - dědeček s niněrou - orientální vykladač osudu z ruky s židovským nosem) a s hláškujícím Bedřichem Veverkou po boku jako zdatným partnerem a Růženou Šlemrovou jako brebentivou tetinkou (postavy vytvořené opět jen ve variaci rolí mnohokrát sehraných předtím i potom). Není mnoho, co by zde fungovalo, snad jen Nováčkova píseň Bílé ruce, ovšem i ta je rámována poněkud těžkopádným dialogem, a svérázná výstavka v baru Kouřící králík patrně z pera karikaturisty Honzy. (13.08.2010)

Oldřich jako spisovatel ,který se zamiluje do malířky Lídy. A tak jí dělá v převlečení dědka s niněrou a zároven si jí zve do své věštírny ,aby jí předurčil sám sebe. Velice vymakané jak zbalit dívku. Nesmím zapomenout na Václava Trégla jako domovníka ,který stále čeká ,že mu chudí umělci zaplatí činži. (23.12.2007)

Zamilovaný Oldřich Nový vyvádí psí kusy, aby získal Lídu Baarovou. Coby dědeček s niněrou je naprosto dokonalý a scéna v níž coby věštec čte z ruky své tetičce nemá chybu stejně jako barová slovní přestřelka "hulváta" Nového a "dotčené" Baarové. Zábavná romantická komedie plná nápadů, bohužel však poněkud nedoceněná. (06.08.2011)