poster

Pochodová píseň z Kamaty

  • Japonsko

    Kamata koshin-kyoku

  • EN název

    Fall Guy

Komedie / Romantický

Japonsko, 1982, 109 min

Režie:

Kinji Fukasaku

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • belldandy
    ****

    Česky: Pochodová píseň z Kamaty (Kamata odkazuje na jižní část Tokia, kde jsou umístěna filmová studia a zároveň je název citací stejnojmenného japonského filmu z 30. let). Potrhlá komedie o tom, že ti, co jsou dnes první, věčně první nebudou a i ten poslední může být někdy nebo v něčem první. Tahle trochu obligátní myšlenka je podána poměrně neotřelou crazy formou. Příběh se odehrává v prostředí filmového studia, kde se natáčí tradiční kung-fu filmy a kde herecké hvězdy mají své věrné noschledy, jimž mohou rozkazovat jak chtějí. Zapadající hvězda Ginširo požádá svého ctitele a zároveň herce filmových štěků Jasua, aby se oženil z jeho těhotnou milenkou Konatsu. Jasu zvyklý ve všem poslouchat bez protestů souhlasí. Vznikající vztah mezi ním a Konatsu ho však postupně mění. Jasu sice souhlasí s natočím sebevražedné scénu na schodech, která má zvednout popularitu posledního Ginširova filmu. Začíná být však zřejmé, že už se nechce věčně jen podřizovat.(20.3.2004)

  • stub
    *****

    Vynikající Fukasaku, který se vymyká své typické formě i obsahu (pravda - esence zůstává podobná). S velkým nadhledem (na druhou stranu je třeba zmínit, že mnoho z filmu má základy ve skutečných osobních příbězích, které se odehrály v japonských filmových studiích) je líčen bizarní svět natáčení akčních filmů a především pak různých komparzistů, epizodních herců a "kaskadérů z nouze". Keiko Matsuzaka je ve svých 30-ti pořád nádherná a herecky jednoznačně vyčnívá, ačkoli Mitsuru Hirata je jako Yasu také výborný. Naopak - Sonny Chiba a jeho "pokračovatelé" Etsuko Shihomi a "Henry" Sanada se ve snímku pouze mihnou jako malá ozdůbka. Dějová křivka má velmi podobnou stavbu jako režisérovy "fláky" z prostředí yakuzy (či různých jiných riskujících ztroskotanců a poděsů) - jde o evidentní záměr, který elegantně (v tak širokém rozptylu, od intenzivního mrazení až po salvy smíchu, jako to umějí snad jen v Japonsku) předvádí, jak podobná dramata se odehrávají ve výsledném snímku a ve skutečném životě při jeho vytváření. Pro výrazně ironizující pojetí se snímku nedostalo příliš vřelého přijetí mezi filmaři, byť se jinak jednalo o výrazný úspěch...(24.12.2009)