Režie:
Milan VošmikScénář:
Ludvík AškenazyKamera:
Josef StřechaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Michal Staninec, Eva Hrabětová, Miluška Baliová, Ladislav Pešek, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, František Vnouček, Martin Růžek, Josef Kemr, Eman Fiala (více)Obsahy(1)
1. Malá vánoční: ztracený chlapec okouzleně bloudí městem chystajícím se oslavit Štědrý večer. 2. Milenci z bedny: na dvoře činžáku stojí velká prázdná bedna - chlapec a děvčátko si v ní hrají na vlastní domácnost. Dva těžkopádné lyrické příběhy o dětské fantazii - spíše film o dětech pro sentimentálně naladěné dospělé. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Půvabný povídkový film, který současně názorně ukazuje, jak dětský pohled dokáže zastínit celý svět dospělých, i odhaluje smutek za vším tím pevným, kamenným, z čeho je vybudován. Vánoční příběh o ztraceném chlapci uvádí do odcizeného předpůlnočního labyrintu, v němž všichni spěchají k okamžiku vysněného míru v teple domova, a ve svém kvaltu přehlédnou naplňující se pohár hořkosti ve zbloudilém malém srdci. Již v této pokročilé vánoční náladě zasněžené Prahy se profilují jediní adekvátní spoluhráči dětských her – vysloužilci a outsideři všeho druhu, k nimž lze připočíst jak mladíka z bedny z druhé povídky (ve skvělém podání Miloše Nesvadby) a jimž vévodí kolotočář, rovněž výstižně ztvárněný Ladislavem Peškem. Krátké i delší dialogy dětí s těmito postavičkami zároveň odkrývají, jak tito osamělci dokáží bystře zareagovat a v tom nejvzácnějším okamžiku, kdy se zdi jejich opuštěnosti prolomí, zahořet, i jak ani oni nedokáží ten široce rozevřený dětský zrak naplnit. Zvláště bolestně tento kontakt – a konflikt – vyvstává v rozhovoru na strážnici, kdy se staršina neúspěšně pokouší zastavit čas. Ten ještě živěji prchá ve druhé povídce, v níž interakcí přibývá a prohlubují se i novým, ženským elementem v podobě chlapcovy kamarádky. Její přítomností se zároveň odkrývá, jak nezbytná je pro muže jakéhokoliv věku ona ženská touha po životě: dívenka se instinktivně brání všemu, co by jejich křehkou jednotu mohlo narušit, a přestože se oba ústřední protagonisté vyjadřují „jen“ dětsky, naivně, naléhavost tohoto poselství nic neumenšuje. ()
Velmi poetické nadčasové Aškenazyho texty Malá vánoční povídka a Milenci z bedny (oba považuji za nestárnoucí literární klenoty) našly filmové ztvárnění, které duchu Aškenazyho textů odpovídá, i když třeba dvojice Kadár - Klos (s ohledem na to, jak o něco později zpracovali Aškenazyho předlohu v Tam na konečné) by film udělal ještě o něco niternější. Výborní jsou herečtí předtavitelé dospělých rolí (L. Pešek, E. Kohout, S. Neumann, F. Vnouček), jejichž výkony doplňují bezprostřední výkony dětských představitelů o duch nestárnoucí fantazie zralého (ve fázi spíš už stárnoucí) života (směrem k cirkusu), v mladším vydání pak Miloše Nesvadby, který tu hraje fakticky sám sebe. Nesmírná škoda, že snímek se skoro nedá vidět. Předkládá svět dětství mých rodičů na přelomu 50. a 60. let, který ale ještě koncem 70. let v tom mém nezmizel a ovlivňoval ho (a dnes se rád k němu vracím). ()
Dětský úsměvný povídkový film od známého dětského režiséra Milana Vošmika, s příznačným tak trochu poeticky laděným názvem "Hry a sny". Malý chlapeček siroteček a malá holčička a jejich dva příběhy. 1. Malá vánoční: ztracený chlapec okouzleně bloudí městem chystajícím se oslavit Štědrý večer. 2. Milenci z bedny: na dvoře činžáku stojí velká prázdná bedna.... mladý chlapec Mirek (Miloš Nesvatba) a mladé děvčátko Fanča (Miriam Hynková) si v ní hrají na vlastní domácnost. Dva těžkopádně lyrické příběhy o dětské fantazii ...spíše film o dětech pro sentimentálně naladěné dospělé. Ale i tak pěkné a tři hvězdičky si to zaslouží, už i kvůli poměrně dobrému hereckému ansáblu a písničkám jako Tichá noc nebo Na Pankráci, na malém vršíčku. Také jeden z filmů který se dnes už takřka nevysílá a je už tak trochu pozapomenut, ostatně skoro jako celá Vošmikova režijní filmografie. No každopádně je to škoda... ()
O existenci filmu, který obsahuje mou v dětství oblíbenou Aškenazyho Malou vánoční povídku jsem neměla tušení. Ještě, že na ČSFD existují různé vyhledávací pomůcky a díky tomu jsem pod tagem Štědrý večer toto roztomilé dílko objevila. Z té první štědrovečerní povídky na mě dýchla kouzelná atmosféra vánoční zasněžené Prahy, kterou procházel klučina, hledající cestu domů. Naštěstí s tím hledáním zase tak nespěchal a mohla jsem si spolu s ním toho toulání ztemnělými starobylými uličkami patřičně užít. Druhá povídka o dětech z bedny je taky dobrá zábava, ale to vánoční toulání se mi líbilo víc. Oběma povídkám vládnou dobré herecké výkony dětských i dospělých herců a myslím si, že by si toho filmu užili malí i velcí, kdyby se ho snad rozhodla zařadit některá naše TV. ()
Milan Vošmik mě svou tvorbou (až na Zlé pondělí) nikdy tolik neoslovil jako filmy Karla Kachyni, ale Vošmikova práce s dětskými (ne)herci dosahovala též velmi pozoruhodných výsledků. Komu jsou věnováni Hry a sny? Dětem, které dokážou vidět svět kolem sebe jinýma očima, dokážou u her zapojit obrovskou fantazii, ale i dospělým, kteří se ve svém okolí s dětmi setkávají a teprve s odstupem času si víc uvědomují výjimečnost těch zašlých dětských let. DĚTSTVÍ... výjimečné jako okamžik, když se rozsvítí to vánoční náměstí... doba, kdy za křídou namalovaným oknem s kytkami na dřevěné zdi vidíme opravdu okno s kytkami a ne pohou kresbu křídou... kdy vlastně stačí obléknout kostým, vidět pár obrázků a slyšet zpěv z gramofonu, abychom se na pár minut ocitli v nějaké exotické krajině. V rámci společensky rozporuplného období 50. let natočil Vošmik určitě jeden z nejpovedenějších snímků pro děti a mládež, s nebývale civilními dětskými výkony, bez jakékoliv ideologické myšlenky, byť černobílá stylizace s loudavějším tempem byla na mě coby současného diváka v obou povídkách možná až trošku moc líně loudavá... 70% ()
Zajímavosti (5)
- Natáčelo se v Praze na Starém Městě. (M.B)
- Jedním z pravidel Milana Vošmika při natáčení s dětmi bylo, že kvůli přirozenému projevu se v každém jeho filmu objevovali pokaždé jiní dětští (ne)herci. Výkon Michala Stanince ho však zaujal natolik, že se objevil v další Vošmikově filmové povídce „Bloudění“ v povídkovém filmu Vstup zakázán (1959). V témže roce si ještě zahrál Staninec v povídkovém československo-sovětském snímku Májové hvězdy, jenž podobně jako Hry a sny vznikl na základě scénáře Ludvíka Aškenazyho. (Willy Kufalt)
- Zatímco první povídka „Malá vánoční“ byla určena dětěm, druhou povídku „Milenci z bedny“ věnoval režisér Vošmik dle vlastních slov dospělému divákovi, pričemž v povídce sledujeme příběh o dětech z pohledu dospělých. „Toto dvojí zaměření filmu, v němž každá půle byla určena jinému diváku, bylo příčinou neúspěchu a rozpačitého ohlasu Her a snů. Na besedách s dětmi jsem si ověřil, že Malá vánoční si našla své diváky a že byla chyba přičlenit k snímku pro děti povídku o Milencích z bedny, určenou dospělým,“ vyjádřil se sám režisér s odstupem dvou let od premiéry. (Willy Kufalt)
Reklama