Hry a sny

Dva příběhy ze staré Prahy z dob, kdy se ještě dalo hrát na dvorku a běhat po ulici, případně si vypůjčit koníka s povozem a kousek se svést. Zapovídat se dalo s lampářem nebo pohřebákem, ani policejní stanice nevypada příliš nevlídně. Mša i Evička působili velice přirozeně. Snímku je vyčítána nostalgie, já víc vnímám tu překrásnou dobovou atmosféru a hravost jak dětí, tak i dospělých. Každá povídka má velkoryse nasazenou stopáž a pokud budete stejně jako já sledovat všechny reálie, určitě se nebudete nudit. Tématicky zapadá do tetralogie o Martinovi. (25.09.2015)

Dětský povídkový film Hry a sny je složen ze dvou částí: z původní filmové povídky Malá vánoční a z později literárně zpracované miniatury Milenci z bedny. První povídka kouzelným způsobem sleduje peripetie předškoláka, který se ztratil před štědrým večerem. Prochází městem a potkává nejrůznější lidské typy. Maličký Michal Staninec bezbranně koulí očima a nechává se strhnout okolnostmi docela roztomile. Bohužel druhá povídka příliš tlačí na pilu a na příběhu dvou dětí zobrazuje všechny myslitelné nešvary tehdejší společnosti. Na dnešní poměry jsou dialogy vkládané do úst dětem příliš cynické, archaické až škodlivé. A pranic na tom nemění skutečnost, že se na povídce kreativně podílel Miloš Nesvadba. (27.12.2022)

Maminko, musíme se hádat. Dneska jsme se ještě nehádali. – Tak to nech na zítra, když je tak hezky. – Tak dobrá, až zítra. – Nebo pozítří nebo vůbec ne. – To nejde, když jsme manželé, musíme se hádat. Domnívám se, že ani ne tak Aškenazyho původní text, jako spíš jeho filmařsky působivý přepis tvoří z Vošmikova snímku záležitost v mnoha směrech pozoruhodnou. Do té doby tvůrci jen minimálně projevený zájem o dětského diváka je tu najednou podán formou čistého individualismu, což vzbuzuje zvlášť silný kontrast k ustálené dobové ideologii, v tomto případě zcela absentující. První povídka skvělým způsobem převrací smysl nastalé situace v okouzlené klukovské dobrodružství, které asi nejvíc připomíná setkání s dobráckým taxikářem (pro podobný typ filmů zcela vyhovující Stanislav Neumann). Reálné propojení dětské naivity a hravosti s dospělácky kamarádskou "fair play" hrou tvoří zajímavý prvek v rámci dobového společenského ovzduší, v němž stále přetrvávala nejistota i podvědomý strach z uniforem (ještě před pár lety by něco podobného nebylo vůbec možné). Podívej se chlapečku, je Štědrý večer, už se naděluje a ty tu zdržuješ. Tak hezky řekni, jak to u vás vypadá. V Milencích z bedny se setkáváme s modelem klasického (tradičního) manželství, které ve svých nevinných představách přebírají dosud ještě nezralí dětští hrdinové. Pak ovšem nastává zlom. Do světa dětské fantazie náhle vstupuje element nostalgického ohlédnutí za vlastním mládím a promarněným životem. Tak ti tu dnes byly dvě mrňavý děti a říkaly, že jsou na svatební cestě. Je to škoda, že taky jednou budou velký. Ovšem co z tohoto filmu dělá skutečně velký divácký zážitek, je bezprostřední herecký výkon šestiletého Michala Stanince, který si sebou kupodivu nenese manýry typické pro tento věk a dokáže zaujmout i jinak, než pouhým roztomilým žvatláním a pokukováním. Za podrobnější analýzu by pak stála celková tvorba režiséra Milana Vošmika, která, jak se zdá, má co nabídnout i v současnosti. Bohužel se o ní málo ví. (25.12.2012)

O existenci filmu, který obsahuje mou v dětství oblíbenou Aškenazyho Malou vánoční povídku jsem neměla tušení. Ještě, že na ČSFD existují různé vyhledávací pomůcky a díky tomu jsem pod tagem Štědrý večer toto roztomilé dílko objevila. Z té první štědrovečerní povídky na mě dýchla kouzelná atmosféra vánoční zasněžené Prahy, kterou procházel klučina, hledající cestu domů. Naštěstí s tím hledáním zase tak nespěchal a mohla jsem si spolu s ním toho toulání ztemnělými starobylými uličkami patřičně užít. Druhá povídka o dětech z bedny je taky dobrá zábava, ale to vánoční toulání se mi líbilo víc. Oběma povídkám vládnou dobré herecké výkony dětských i dospělých herců a myslím si, že by si toho filmu užili malí i velcí, kdyby se ho snad rozhodla zařadit některá naše TV. (30.12.2016)

Použij tajné zaklínadlo taxirlaxir a z Ústřední pohádkové správy, oddělení Bednomat, ti pošlou vlastní byt. 1) "Malá vánoční" povídka ohromuje svou silnou černobílou poetikou. Barevní "Milenci z bedny" ale úroveň neudrželi. K tomu uvádí 28letý scénárista a režisér dětských filmů Milan Vošmik: Film Hry a sny byl roztříštěný námětově i svým určením. První povídka, Malá vánoční, byla skutečně pro děti. Jak často se v předvánočním shonu ztratí malé dítě, které se pak dostane do nezvyklého a neznámého světa cizích lidí! Chtěl jsem ukázat poezii takovéto příhody. Malou vánoční jsme pak s Ludvíkem Aškenazym doplnili další povídkou o dětech, Milenci z bedny. Byla to však už jenom povídka o dětech, a nikoli pro děti. Patřila dospělým, podobně jako jim patří celé Aškenazyho vyprávění o „človíčku“. Milenci z bedny je povídka s pohádkovými motivy, v níž se kamera dívá na hrdiny příběhu tak, jako se „človíčkové“ dívají na „velké lidi“ kolem sebe. Toto dvojí zaměření filmu, v němž každá půle byla určena jinému diváku, bylo příčinou neúspěchu a rozpačitého ohlasu Her a snů. Na besedách s dětmi jsem si ověřil, že Malá vánoční si našla své diváky a že byla chyba přičlenit k snímku pro děti povídku o Milencích z bedny, určenou dospělým._____ 2) Pohádkovému vyznění obou povídek odpovídá i bezstarostnost hlavní postavy. Ve vánoční povídce se nikdo neptá, co malý chlapec dělá po setmění sám na ulicích, nikdo se o něj nebojí, nikdo se po něm neshání._____ 3) Půvabnou působivou atmosféru noční vánoční Prahy (už tehdy bez sněhu) střídají ve druhé povídce neméně působivé reálie: po Karlově mostu vesele jezdí auta, lidé družně žijí v pavlačovém domě, dojem luxusu vzbuzuje Česká restaurace hotelu International a další._____ 4) Mimořádně zdařile se se svou rolí vyrovnal 6letý Michal Staninec (vystupuje v obou povídkách). (18.12.2015)