Cech panen kutnohorských
-
Guild of the Kutná Hora Virgins, The
Komedie / Historický
Československo, 1938, 96 min
Režie:
Otakar VávraHrají:
Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Helena Friedlová, František Smolík, Jiřina Šejbalová, Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Elena Hálková, Gustav Hilmar, Hana Vítová, Adina Mandlová, Bedřich Karen, František Kreuzmann st., Ladislav Boháč, Zvonimir Rogoz, Anna Steimarová, Jaroslav Vojta, Božena Šustrová, Karel Dostal, Otto Rubík, Jaroslav Průcha, Ladislav Herbert Struna, Václav Trégl, Zorka Janů, Marie Ježková, Jan W. Speerger, Vladimír Řepa, Stanislav Neumann, Jelizaveta Nikolská, Světla Svozilová, Milada Smolíková, František Roland, Petr Lotar, František Velebný, Antonín Volný, Vladimír Štros, John Gollwell, Anna Gabrielová, Josef Kraus, Vladimír Majer, Elsa Vetešníková, Josef Loskot, Emil Dlesk, Eva Prchlíková, Karel Černý, Alois Dvorský, Raoul SchránilObsah
-
Slavná historická komedie se odehrává v roce 1590. Město, kde se těží stříbro, sužují bezostyšní podvodníci. Proti verdiktu o snížení platů se veřejně ohradí jeden z poctivých havířů. Mezitím do Kutné Hory přijíždí svobodomyslný rytíř Mikuláš Dačický z Heslova (Zdeněk Štěpánek), který se netají svou nevázaností a pletkami se ženami. Mezi neschopnými mocipány vzbudí nevraživost, místní dámy se mu houfně podbízejí. V jedné z klíčových epizod Mikuláš veřejně demonstruje svůj vztah k povětrné Rozině (Adina Mandlová)... Kostýmní veselohra v renesančním duchu vznikla podle dvou divadelních her Ladislava Stroupežnického. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938 a obdržel zlatý pohár LUCE L'Unione di Cinematografia Educativa. (oficiální text distributora)
Slavná historická komedie se odehrává v roce 1590. Město, kde se těží stříbro, sužují bezostyšní podvodníci. Proti verdiktu o snížení platů se veřejně ohradí jeden z poctivých havířů. Mezitím do Kutné Hory přijíždí svobodomyslný rytíř Mikuláš Dačický z Heslova (Zdeněk Štěpánek), který se netají svou nevázaností a pletkami se ženami. Mezi neschopnými mocipány vzbudí nevraživost, místní dámy se mu houfně podbízejí. V jedné z klíčových epizod Mikuláš veřejně demonstruje svůj vztah k povětrné Rozině (Adina Mandlová)... Kostýmní veselohra v renesančním duchu vznikla podle dvou divadelních her Ladislava Stroupežnického. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938 a obdržel zlatý pohár LUCE L'Unione di Cinematografia Educativa. Komentáře uživatelů k filmu (43)
-
Tosim
Průměrná historická kostýmní taškařice. Osbobně mám radši prvorepublikové veselohry ze současnosti.(5.8.2003)
-
Radyo
Mile zábavná podívaná se spoustou známých tváří, jimž dominuje Zdeněk Štěpánek v roli Mikuláše Dačického, známého hejska, užívajícícho si života plnými doušky, který se proslavil také tím, že byl vyhlášeným obdivovatelem dam. Dnes bychom ho nejspíše nazvali děvkařem. :)(25.7.2002)
-
gouryella
Naprosto dokonala komedie, ve ktere zari Zdenek Stepanek je neskutecne vtipnou kritikou malomestacke povrchni spolecnosti.(3.8.2002)
-
Karlos80
Sympatická a velice úsměvná historická kostýmní komedie o renesančním šlechticovi, frejířovi, a velkém šprýmařovi panu Mikuláši Dačickému s Heslova, který musel být zajisté opravdu moc sympatickou osobou. K jeho celkem veliké oblibě notně přispěl i smysl pro spravedlnost a netajené vlastenecké cítění. Na scénáři k filmu panu Vávrovi pomohl i sám Z. Štěpánek který se nikdy netajil tím že po této roli toužil dlouhá léta. On sám měl určitě jak filmové tak autorské kvality o tom jsme se už mohli vícekrát přesvědčit. Film dal velikou příležitost i jiným tehdejším hvězdám třeba L. Peškovi který tam opravdu bravurně zahrál Dačického sluhu Očka který ho kolikrát velice úspěšně napodoboval a to nejen při jeho výletech do dívčích ložnic. Dále se mi třeba líbila i, cudná a povětrná holka Rozina v podání A. Mandlové které mě opravdu bylo tak moc líto když ji měli zmrskat. No nic film je to více jak dobrý a pro některé docela i naučný a určitě patří k tomu lepšímu co zde bylo ke konci třicátých letech natočeno. Za vkusně vytvořenou repliku Kutné Hory v roce 1590, a za opravdu jedinečný Štěpánkův herecký koncert dávám přeci jenom za 4*.(9.10.2006)
-
Subjektiv
Cech panen kutnohorských společně s Filosofskou historií jakoby měl předznamenat budoucí úspěchy Otakara Vávry na poli historického filmu. Nedejme se ovšem zmást, tahle veselá taškařice má s pozdějším Vávrou Kladiva společného jen to, že se odehrává v těch dávno minulých letech. Kdykoliv Vávra v mých očích opravdu exceloval, tam byla vždy přítomna nějaká tíže (Kladivo, Krakatit - žel jeho tvorbu příliš dobře neznám). Cech panen kutnohorských se však obalil do prvorepublikového peří, do lehkosti, do nezávaznosti a také, už to samo je slovo je dnes klišé, do dobových klišé, které, dle mého názoru, jsou zárukou na zeschematizování postav i děje. Je fér uvést pár příkladů. SPOILERY. Můžeme mít hrdinu lehce zhýralého, ovšem jeho chování nesmí nikdy ublížit tak, aby on sám nemohl chybu napravit. Napravit ho může jedině láska, nejlépe opětovaná. Sukničkář Dačický tohle beze zbytku splňuje. Kurví se s kterou může, ovšem nikdy tím žádnou nepřivede do opravdových problémů. Neplatí dluhy, ale film se tváří, že si to zřejmě onen krejčík zavinil sám. Samozřejmě se ze svého záletnictví napraví, když najde tu pravou. Je nezbytné, aby po něm bláznily všechny ženy ve městě. Pravý opak tvoří zlořádní zloději tyjící z tvrdé práce havířů. Přesně podle univerzálního prvorepublikového vzoru, který říká, že záporáci jsou vždy neschopní a v podstatě směšní. KONEC SPOILERŮ. Ono se samozřejmě dá namítnout, že v komedii to ani jinak nejde a dělají to tak všichni napříč státy i dobami. Ovšem ve spojení se schematickými plochými postavami a dopředu snadno čitelným dějem, se jedná o kombinaci vpravdě pekelně nudnou. V první republice dokázali ti nejlepší vnitřní vady svých děl zamaskovat vtipně vypointovanými dialogy. Cech v tomto zaostává. V Mnichovské době snad měl svou cenu jako dílo brojící proti roztahovačným cizákům, jenže dnes silné **.(23.2.2009)
-
Kulmon
Jeden z nejlepších Vávrových filmů, ve kterém se sešla téměř všechna herecká elita. Vše kočíruje Zdeněk Štěpánek jako šlechtic Mikuláš Dačický z Heslova, který si užívá života plnými doušky. Výtečné herecké výkony podali i všichni ostatní herci, těžko někoho vyzdvihovat. Musím však zmínit Adinu Mandlovou jako povětrnou Rozinu. Tato role jí sedla jako prdel na hrnec, protože i ve skutečnosti "rozdávala radosti plnými doušky" :-) A taky upozorním na Hanu Vítovou, je zde krásná jako nikdy jindy!(9.5.2009)
-
Mertax
Tak nejen Paměti humanisty Mikuláše Dačického z Heslova cenné jsou, jak pravila profesorka při hodině literatury zemí českých. Jest to postava zajímavá, ánžto to není žádný nudný patron, anóbrž velký frejíř, který šlechtice jiného v souboji zabil a v šatlavě mnohokráte pobýval! Stačí několik smyšlených historek přidati (obvinění z čarodějnictví, propouštěcí glejt), dobré herce najmouti a hned humorný film tu jest! Pane Bože, neuveď nás v pokušení, ale zbav nás advokátů.(12.3.2009)
-
belldandy
Jen dvě poznámky k tématu: Dílo bylo v éře nastupujícího fašismu chápáno jako vlastenecký protiněmecké expanzi zaměřený jinotaj. Navzdory tomuto provinciálnímu zaměření byl kladně hodnocen i v zahraničí a byl oceněný Zlatým lvem v Benátkách.(12.6.2004)
-
Zloděj kol
Historická komedie velkého stylu, jaká se už bohužel v našich zeměpisných šířkách neopakovala (Císařova pekaře beru v potaz). Vávra opět vyvedl Národní a Vinohradské divadlo na barrandovský kopec, doplnil jej několika filmovými stars a úspěch byl na světě. Film velmi dobře drží základní příběhovou osnovu, nechybí zde napětí, vtip, život a krása. Má několik dobrých hereckých výkonů (Smolík, Šejbalová, Pištěk, Nedošinská, Mandlová, Steimarová), ale všemu pochopitelně dominuje Zdeněk Štěpánek, který mohl Mikuláši Dačickému propůjčit veškerou svou vervu. Zdravě nacionální film nemůže jednou za čas škodit.(6.11.2003)
-
sportovec
Třicátá léta jsou léty zakladatelskými naší moderní národní kinematografie hraného, ale nejen hraného filmu. Rozporuplně vnímaná osobnost tehdy mladičkého Otakara Vávry, nesporného velikána našeho filmu, patří k jejich předním představitelům. A řada jím tehdy natočených hjistorických filmů k zakladatelským dílům tohoto subžánru. Osobnost Mikuláše Dačického z Heslova, lehce švejkoidní obdoby jeho neméně oblíbeného francouzského vrstevníka D´Artagnana, je podána v zásadě v duchu skutečné osobnosti tohoto českého renesančního kavalíra a intelektuála, který právě v této době prožíval svá nejlepší léta. Jeho PAMĚTI by měly být opakovaně vydávány, aby přiblížily našim současníkům pravý lesk té údajně bájeslovné doby rozkvětu raného českého baroka a skutečný dosah bělohorské katastrofy a pustošivé smršti třicetileté války. Kavalírský mrav se ovšem nekryl s právem ani zapšklým životem a jak Stroupežnický, tak Štěpánek a Vávra (o 15 let oproti Štěpánkovi mladší) se tu měli na čem vyřádit. Že film plně zapadl do benešovské doby naší novodobé státnosti a odráží oprávněnou hrdost našich předků na prvorepublikovou československou státnost, jen dále zdůrazňuje kvality této mile starožitné veselohry. I po desetiletích je stále se na co koukat a potěší i poznání jejího festivalového dobového mezinárodního ocenění.(27.1.2008)
-
NinadeL
Není to tak jadrné jako pozdější Pardubice. Ale Adina ten výstřih měla až hanba, o tom žádná :) Z dalších výrazných postřehů je také fakt, že je Cech natolik přeplněn hereckými esy, že vedle něj s klidnem bledne i cele oslavovaná Šťastná cesta.(22.2.2009)
-
LiVentura
Historicko-dobrodružno-romantický snímek s vyvedeným obsazením a scénářem. :-)(5.9.2009)
-
Skip
Roztomile veselá komedie o kutnohorských měšťanech a měšťankách, kteří mají plnou hlavu jednoho českého Casanovi. Ke konci to trochu ztrácelo šťávu.(5.2.2008)
-
Marthos
Kostýmní historická komedie vychází z divadelních her Ladislava Stroupežnického Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Titulní roli hýřivého milovníka života, vína a žen Mikuláše Dačického z Heslova si její představitel Zdeněk Štěpánek napsal sám. Svým Dačickým odevzdal české kinematografii snad nejlepší filmovou postavu, jaká se tehdy na stříbrném plátně objevila. Jeho bouřlivák a frejíř renesanční doby ztělesňoval nejen kus sympatické bezstarostné volnosti, ale i zcela vědomou a přesně cílenou vlasteneckou odpovědnost. Jeho vyznání, vtělené do slov: "Já budu vichrem, který vyfouká všechen neřád, hlavně cizáky z tohoto města", bylo jakýmsi programovým symbolem, nadšeně kvitovaným diváky v kinech. Ti chápali jinotaj, skrývaný v těchto slovech, stejně jako rozuměli utajené výzvě, kterou snímek v té době přinášel. Film měl premiéru nedlouho před mobilizací a před tragickými událostmi Mnichova. O programové jasnosti snímku svědčí i fakt, že CECH byl jedním z prvních filmů, jehož promítání fašisté po 15. březnu 1939 striktně zakázali. Spolu se Štěpánkem se ve filmu objevila celá řada vynikajících činoherních herců, převážně z Národního a Vinohradského divadla (Pešek, Smolík, Šejbalová, Vydra, Karen, Boháč, Vojta, Kreuzmann, Nedošinská, Pištěk a další) i dvě nejzářivější hvězdy filmového nebe Adina Mandlová s Hanou Vítovou. Jeden z nejlepších historických filmů domácí kinematografie je zároveň korunou bohaté a umělecky nevyrovnané tvorby režiséra Otakara Vávry.(3.10.2008)
-
liquido26
Skvělá komedie. Bavil jsem se jako už dlouho ne. Mikuláš Dačický z Heslova, skvěle zahraný Zdeňkem Štěpánkem, je hrdina velice podobný těm, jaké v amerických filmech ztvárňovali Douglas Fairbanks nebo Errol Flynn - za všech okolností statečný zastánce utiskovaných a ženy už jen při vyslovení jeho jména otevírají nohy :-))(17.12.2009)
-
gogos
Pesek se Stepankem zde exceluji..prave jsem to dokoukal na CT2... sice je na tom filmu videt hodne moc zub casu, ale jinak se pri tom clovek docela pobavi...(6.1.2008)
-
Morloth
Tento film dělá neodolatelný Štěpánek, kterému zdatně sekuduje plejáda tehdejší české herecké elity. Chybí tu snad jen Oldřich Nový. Ale vážně, Cech panen kutnohorských je snímek, na kterém se zub času přeci jen podepsal. Především poměrně chaotická práce se střihem dělá z filmu trochu nesourodou podívanou, která je postavená především na jednotlivých scénách, poměrně divadelně natočených i vypoitovaných, ale jako celek fuguje až s přivřenýma očima. Poněkud kostrbaté podání však nezadupe kvalitně odvedenou filmařinu při vedení herců, herecké výkony.(20.6.2010)
-
kinderman
Historická komedie, která se dějově vrací do roku 1590, aby průhlednou politickou alegorií aktuálně burcovala v době svého vzniku (1938), je dodnes zábavná především díky Zd. Štěpánkovi v roli vzdělance, básníka a frejíře Mikuláše Dačického z Heslova.(26.2.2007)
-
fantoci
Trochu mravoučné, nicméně se dá na to koukat.(13.3.2005)
-
Rousse
Filmy pro pamětníky jsou svou naivitou děsně směšné a i když by se podle data vzniku dal tenhle snímek mezi ně zařadit, myslím si, že by to byla chyba. Skvělá komedie na věčná témata záletníků, boháčů, co chudým berou a napravených frejířů, kteří hájí zájmy chudých a nechutného maloměšťáctví. Štěpánek tu co by Mikuláš Dačický z Heslova exceluje a Alžběta v podání Hany Vítové je taky pěkná. Ve filmu je plno kouzelných scén, při kterých se člověk smíchy popadá za břicho. Film bych zařadila mezi klasiku české filmografie - myslím, že si to kvalitou zaslouží.(7.8.2007)
