Days of Betrayal I.
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Je to takový hraný dokument poplatný své době. Takže výsledkem má být obdiv k odvaze a vlastenectví hrdinných komunistických funkcionářů a Sovětský Svaz jako jediný spojenec ochotný nezištně podat pomocnou ruku, když se imperialistické státy otáčí zády. Ale všechno je, bylo a vždy bude trochu jinak. Žádná pomoc, a rozhodně ne od komunistů, není nezištná. Z tohoto filmu vyplívá, že větším hrdinou byl prezident Beneš (zajímavý Jiří Pleskot), který se všechny zainteresované snažil přesvědčit o skutečném stavu událostí a neváhal zajít do rizika. A až po zjištění, že by to byl masakr bez pomoci, tak vše odpískal. A ani slibovaná pomoc od Sovětů, které zastupoval velvyslanec Sergej S. Alexandrovskij (Bořivoj Navrátil) by to nebylo až tak slavné, jak ukázal další průběh války. Hezkou neurotickou roli má Adolf Hitler (dobrý Gunnar Möller), muž velkých ambicí, který byl uchvácen svojí mocí a řečnickou dovedností získat podporu široké veřejnosti. Samozřejmě česká buržoazie je zde vyyobrazena jako síla, která si raději přeje obsazení republiky Německem, než zákeřnou pomoc od sovětských bratrů: premiér Hodža (skvěle intrikánský Vladimír Šmeral), či chrochtající Beran (Karel Vlček). Nemůže chybět zdůraznění, že jedině komunistické Rudé Právo vydávalo pravdivé informace a mělo pro to potíže s intrikánským buržoazním systémem chrochtajících českých kapitalistů. ()
Měl jsem snahu to vydržet, ale nešlo to... Na druhý díl už se dívat nebudu, na to se mám moc rád... Co bych poměrně vyzdvihl je skvělá hudba, resp. celkové technické pojetí... Kamera, střih, kostýmy, výborně... Pak je celkem neškodná (a dost málo politická) scéna obsazení Habersbergu, resp. četnické stanice... To je prostě jen sekvence, kde se snaží na malém prostoru ukázat asi tak všechno co vyváděli někteří psychicky labilnější Henleinovci v době těsně před obsazením Sudet... Patří jim to, prohráli válku kterou sami vyvolali, tak není proč někomu nadávat že je ukazuje jako nelidské stvůry, můžou si za to sami, že woody??? Tímto a poměrně roztomilý ztvárněním Hitlera (jeho scény jsou naprosto perfektní parodií, kterou kazí jen to že Führer vypadá moc mladě a hlasově se sám sobě fakt vůbec nepodobá) výčet kladů v příběhu samotném končí. Dál už můžu jen napsat HANBA!!!! Ten film byl naprosto příšerný. Plejáda výborných herců v naprosto odpudivé příšernosti. Jiří Pleskot věrně vystihl Benešův pisklavý hlas, nicméně z něj udělal skoro dementního chudáka. Jednou z hlavní dějové linie jsou pikle které kují odporní majitelé bank a velkých podniků, nejkladnější postavou je Kléma Gottwald, potažmo sovětský velvyslanec v podání Bořivoje Navrátila, a Sovětský svaz je ochoten nám pomoci. Skoro mě až napadlo, že nám nejspíš jeli pomoct o rok později, ale nějak je zbrzdilo obsazování východní části Polska... Docela by mě zajímalo, jestli u nás tenkrát (ne před válkou, ale v r. 1973) někdo věděl co to je Pakt Molotov - Ribbentropp... To je asi tak všechno co o tom můžu říct... Dál už jen, že prosím Bohy, ať dají dost peněz a trpělivosti panu Formanovi, ať už konečně natočí ten dlouhá léta plánovaný Mnichov.... Nějak nám v naší kinematogafii schází film, který by alespoň trochu se ctí dokázal pojednat o tom, co se tu v roce 1938 dělo... ()
Musím uznat kvalitu filmu. Znám styl uživatele Spinosaurus a tak jsem se bál si jej pustit. Byl jsem poměrně uchvácen. Film s prvky pravdivých výroků a skutečností mě zaujali. Začáteční scény, fanatismus Hitlera a davu je také poměrně nádherně natočen. A davová scéna? Nechápu jak Otakar Vávra dokázal sehnat tolik komparzistů a rozdělit různé úlohy, kdy každý dělá něco jiného a v každém je vidět jiný charakter. Hodnocení ale strhávám za scény s agrárníky, Gottwaldem, který je vševědoucí a úžasný sovětský svaz, který nám určitě pomůže. Byla to jen lživá nudná propaganda. Některé scény však pobavily, ale nechápu proč tam jsou (Viz. focení Hitlera v punčocháčích, debilní úsměvy v Norimberku)... myslím, že 3 hvězdičky je přiměřené hodnocení, odpovídající kvalitě. ()
Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (16)
- Otakar Vávra se dostal do sporu se Sověty kvůli vyobrazení sovětského velvyslance. Nepůsobil prý dost důstojně na to, že symbolizuje největší velmoc světa. Vávra řekl, že SSSR v roce 1938 nebyl velmocí a velvyslancovy "pochybné" dialogy doložil písemně. (Spinosaurus)
- Všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“ a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality Sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády. (SeanBean)
- Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, Rokytnici a v pevnostech Dobrošov a Hanička. Natáčelo se také v Karlových Varech, obci Prnink a Červeném Hrádku. (M.B)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Jasně woody jasně (co taky lze čekat od člověka, který ohodnotil nacistický propagandistický film plným počtem), ale přece jen to spíš bude tak, jak píše sportovec ne? Velkolepost a ojedinělost filmu, je v tomto případě neoddiskutovatelná. Stejně jako stranická nutnost, která prostě byla tím nevyhnutelným hnacím motorem doby. Dnes, kdyby vůbec někoho napadlo něco podobného natočit, což je asi stejně naivní, jako že by soudruzi nechali Vávru, ať si to natočí po svém, by ve filmu nejspíše Beneš s Chamberlainem popíjeli coca-colu a jezdili v autech u kterého by typ a značka byly v podstatě nepřehlédnutelné. Ale proč by to někdo točil? Vždyť dnes lidi zajímají hlavně nekonečné seriály, které řeší neřešitelné problémy, kdo, kde, s kým a proč. Občas se to dokonce podaří zfilmovat i na plátno, když je dost sponzorů. Prostě směšnější, než soudružská úprava minulosti. Koho dnes vlastně zajímá osud ČSR v roce 1938? Prosím Tě, vždyť už to bude 75 let ! To nemá cenu. Pro soudruhy to cenu mělo a nepochybně i pro Vávru. Umíš si představit na místě režiséra někoho jiného? Snad ani nepřemýšlet. Ještě, že ten zaprodanec je tak talentovanej, viď woody? Prostě se drží řemesla a bohužel se přizpůsobuje nutnosti doby. Měl se na to raději vykašlat ? Opravdu je pro Tebe tak nepřekonatelně těžké oddělit historická a dějepisná fakta od toho rudého obalu? Bylo by tedy lepší, kdyby film vůbec nebyl natočen? V žádném případě. Síla filmu je právě v tom, že Vávra z toho dokázal vytěžit maximum, přes všechny překážky "Bolševický vliv tu není a nebyl" jen tak mimochodem slova Jiřího Pleskota (Edvard Beneš) to si asi soudruzi nahodili na smeč viď woody? Laxnost prvorepublikové buržoazie a vypočítavost západních mocností je tu zobrazena tak, jak je. Ovšem, nechali nás v tom ? No nechali...A jak píše Svěrák "Rus do toho chtěl jít s náma..." sice ho potom Hitler na chvíli zahnal až k Moskvě, ale tento fakt je nevyvratitelný. Samozřejmě, že šlo o mocenské zájmy. Vždyť i gen. G.S. Patton v Plzni prohlásil "Nebudu riskovat životy svých vojáků, při záchraně státu, který nám nebude po válce patřit " Šlo o pomoc bojující Praze, jen tak mimochodem. V Plzni vlály americké vlajky, v Praze tekla česká krev. A kdo ty nácky nakonec vyhnal ? No Rus ! Woody ještě píše, že je film účelový, a že má vyvolat nenávist vůči těm ubohým, Sudetským Němcům. Já si naopak myslím, že při scénách, kdy je Hitler v euforii, a kdy si Henleinovci bestiálně užívají nabytou moc (Somr mně svou rolí vážně vyděsil), musí každý neonacista, či zastánce opačné politiky, týkající se Benešových dekretů, slastně slintat, možná i téct, či stříkat, záleží na pohlaví. S geniálností Zdeňka Lišky jsem na tom stejně jako přítomný odpadový historik a stejně jako o Vávrovi si plně myslím, že věděl do čeho jde a jednoduše nezklamal. S tou podobností postav to nemyslíš úplně vážně woody že ne? Chápu, že jsi musel ten odpad nějak potvrdit, ovšem tohle je rána pod pás. Komunisté byly součástí vlády i lid byl takový jaký je zde vylíčen, tak to proč to sakra nezobrazit? Jasně, Gottwald je zde ukázán jako filozofující hrdina, který má poslední slovo. Ale vždyť už je to kurva přes dvacet let za náma ! Vždyť každej ví, že Gottwaldovi ruce byly v 50.letech pošpiněny krví. Proto to odsoudim ? Ani zdaleka ne ! Tak se tomu směj, těm Gottwaldovo proslovům a cílům, stejně jako grotesknímu fanatizmu Hitlera. Jaké obrovské štěstí máme, že se dnes můžeme na tento film podívat z tohoto svobodného pohledu. Soudruzi to možná nějak chtěli, ovšem Vávra z toho dostal vše, co mohl, a také jak mohl. Tohle jsou dějiny ČSR a počátek historie v Evropě na konci 30. a na začátku krvavých 40. let. Velkofilm, který neměl, nemá a nikdy nebude mít konkurenci. 2 sv. válka nepochybně začala a skončila na území Československa - tohle je potřeba vidět, poznat, porovnat a udělat si vlastní názor, který bude objektivní a ne nesmyslně zaujatý. () (méně) (více)